Autor článku: Libor Šprysl · 16.4.2009
· Sledovanost: 3984x
· Vytisknuto: 226x
Hodnocení: 5.13/6 (10x) · Odměněn: 1x
Budova, ve které se každoročně odehrává setkání Unie akvaristů ČR - AKVA CZ.
Autor: Pavel Mžourek
Každoroční hojná návštěvnost (starší foto).
Autor: Pavel Mžourek
A propó, je mi s podivem, jak dlouho se muselo čekat na to, že AKVA CZ začne získávat i kladné body:-). Zdá se že platí to: volili jste mne a volili jste dobře:-), narozdíl od minulých časů:-)
Jsem rád, že ses do toho pustil Romane, protože si prostě myslím, že je-li na Floridě introdukováno zcela amatérsky cca 140 druhů nepůvodních ryb díky akvaristům, pak je třeba se zabývat tím, zda nelze v této oblasti postupovat ruku v ruce s odborníky za ro placenými a odpovědnými. Chápu že někomu souvislosti nedochází, ale také vím, že tu existuje MŽVP, které plácá penězi na naprosto zrůdné projekty a akce mamonářů, místo, aby se zabývalo podstatným. Ale to je politikum, které díky šéfovi sem nepatří:-)
Jistě, v tom nejsme ve sporu. Prioritou je pochopitelně udržení lokalit, tedy cílená ochrana prostředí.
Přesto jsou ale situace, kdy to nepomůže. Níže zmiňovaný příklad je netypický právě tím, že druh Z. tequila z lokality zmizel bez nějakého patrného zásahu zvenčí. Prostě ona nepočetná endemitní populace zkolabovala.
Jiný příklad - endemitnímu druhu Characodon audax během extrémního sucha na přelomu tisíciletí úplně vyschla laguna Ojo de Aqua, jediné známé naleziště. I v tomto případě byla provedena (úspěšná) reintrodukce z akvarijních chovů. A to ihned po následném období dešťů. Od té doby už hladina laguny údajně ani nezakolísala.
Takže ne za vše může jen a pouze člověk a je jen dobře, pokud je "kam sáhnout" pro materiál pro obnovu.
O grantech na ochranu území a o cílených výzkumech na toto téma nebyla řeč. A ani být nemůže, na to amatérský řadový akvarista prostě nedosáhne. I kdyby byl zastřešen kdovíjak silnou organizací (a že AKVA CZ rozhodně nijak silná není), stále půjde z pohledu státních institucí jen a pouze o sdružení amatérů.
můj pohled na tuhle problematiku vycházel z tištěného rozhovoru se zatknutým specialistou na tesaříky (jedná se o ten indický případ, jména jsem zapoměl). A ten byl toho názoru, že pokavaď pro daný druh (měl na mysli zrovna ty tesaříky) zachováte dané lokality, tak je nemůžete sběrem všechny vychytat. Jiný případ byli samozřejmě tygři a želvy, kteří byli buď vyloveni nebo vyjedeni.
Netvrdím, že hobby akvarista nemůže být lepší než výzkumník. Ale například pro ochranu území, návrhy grantů či řízení výzkumu má daná organizace větší váhu než amaterský akvarista.
HB74 - "A proto si myslím, že reintrodukce ryb či čehokoliv do přírody není věcí hobby chovatelů či profichovatelů. Je to věc odborníků, legislativy atd..."
Libor hned na začátku zmínil gudeje. To je moje parketa a mohu se k tomu vyjádřit. Jeden příklad za všechny: v 80. letech vymizel z jediné známé lokality Zoogoneticus tequila. Následně po řadu dalších let byly pod patronací Morrelia University Mexico uskutečňovány cyklické reintrodukce z akvarijních chovů obyčejných hobbystů. Dokonce povětšinou evropských (i z mých chovů).
Takže jasný důkaz, že je-li potřeba, je vítána pomoc i prostých akvaristů. Už z důvodu genové variability, která eliminuje negativní vlivy inbreedingu je lépe, aby byly ryby z více nezávislých zdrojů. Jasně, že to nemůže být prováděno "na divoko", ale pouze pod odborným vedením. To je úkol pro Vámi zmiňované odborníky a legislativu, kteří to musejí patřičně "zbyrokratizovat" - to nemyslím pejorativně, ale čistě prakticky.
Že na tuto činnost řadoví akvaristé (ale ani žádné spolky, jakkoli se tvářící celonárodně) žádnou dotaci nedostanou, to je prakticky jisté. Kdo se alespoň trochu pohyboval okolo dotací, dobře ví, že takový projekt je nesmyslný z mnoha důvodů.
Z tohoto pohledu jsou názory (a tužby), které zazněly na výroční schůzi UNIE AKVA CZ, mírně řečeno naivní.