Autor textu: Kevin Thurston
(CAS Newsletter and Aquarist, Colorado Aquarium Society http://www.coloradoaquarium.org)/...,
Překlad: Roman Lang

První jikernatá ryba, kterou se mi povedlo rozmnožit, byla Betta splendens. Došlo k tomu v nevyhřívaném dvacetilitrovém rámovém akváriu. Nyní se asi všichni, kdo něco málo ví o betách a jich potřebě teplejší vody pro tření, budou tvářit poněkud skepticky, ale mně se dařilo vodu udržovat dostatečně teplou pomocí neustálého svícení žárovkou.

Nevím, jak se ryby vyrovnaly s tím, že vlastně neměly nikdy noc, ale prostě to tak fungovalo. Permanentní svícení mělo ale podle mne i jeden vedlejší účinek, a to stálou přítomnost nálevníků, kteří sloužili jako vhodný první zdroj potravy pro plůdek, který zde vyrůstal. V dnešní době už používám trochu sofistikovanější metody, abych dosáhl stejných výsledků.

Řasy podmínka úspěchu

Prvním předpokladem úspěchu je použití plovoucích rostlin (v mém případě Ceratopteris thalicroides), které prvotně slouží jako podpěra pro stavbu pěnového hnízda. Rohatec vždy pocházel z již zaběhlých nádrží, takže současně přinášel i první mikroorganismy. V současnosti již používám zářivky takové intenzity, aby se v nádrži tvořil dostatek řasy, což je pro mne další podmínka úspěchu. Pokud rodiče dostáváme do tření již v této nádrži, k rozvoji mikroorganismů přispěje i jejich krmení, ale zde je potřeba pečlivě hlídat hranici, aby současně nedocházelo k nadměrnému znečištění nádrže. Když mám pocit, že se mi akvárium dostatečně nezelená řasou, pomáhám si malým trikem - přidáním nepatrného množství "vaječné mlhy".

Vaječná mlha je totiž další s časem osvědčených způsobů krmení velmi malých plůdků. Dříve se to v obchodech prodávalo pod komerčním názvem "Liqui-fry" jako krmivo pro první dny čerstvě vykulených rybek. Dnes již se s tímto výrobkem nesetkávám, ale není vůbec problém si shodné krmení připravit doma. Vše co potřebujete, je natvrdo uvařené slepičí vajíčko. Z něj použijeme pouze žloutek, který rozmixujeme s vodou o množstí asi poloviny jeho objemu - cílem je získat jemnou "suspenzi". A jak už bylo zmíněno výše, její použití pomůže jak s vytvořením kultury nálevníků v nádrži, tak se samotným krmením plůdku.

Šedá a žlutá bříška

Jestli rybkám chutná nebo ne, se pozná klasicky podle bříšek - plná žlutá bříška jsou z vajíčka, šedá naopak z nálevníků. Osobně jsem žloutkem krmil vždy pouze při nedostatku nálevníků, hrozbu znečištění vody je třeba mít neustále na paměti. Na druhou stranu nedoporučuji setrvávat u této stravy zbytečně dlouho a jakmile je to možné, přejít na krmení čerstvě vylíhlými naupliemi žábronožky solné, při níž začne plůdek růst přeci jen rychleji a postupně ho lze zvykat i na velmi jemnou umělou potravu.

Vlhkost nad hladinou

Jedna z pouček, se kterou se člověk zajímající se o odchov labyrintek neustále setkává, je že rybkám musíme pro první nadechnutí zajistit dostatečně teplý a vlhký vzduch. Aby bylo splněno toto doporučení, je třeba zajistit těsný kryt nádrže.

Nevím jak vy, ale já mám vždy na akváriu běžný kryt nebo prostě jen sklo a nikde jsem se blíže nedozvěděl, kde že je ta hranice "dostatečnosti". Kdysi, když jsem svítíval žárovkou, se vlhkost viditelně srážela na stěnách nádrže. Od té doby jsem odchoval rybky i v případech, že vzduch nebyl takto viditelně vlhký a nevšiml jsem si nějakého výrazného vlivu na jejich úmrtnost. Je možné, že teplá voda vždy obsahuje na hladině pro první nádechy plůdku dostatečnou tenkou vrstvu vlhkého vzduchu, ale vzhledem k tomu, že to funguje, jsem bližší příčiny blíže nezkoumal.

Nespěchejte na odlovy

U chovu bett se můžete setkat s otázkou, kdy je správné oddělit od sebe dospívají samce. Někdo radí již v okamžiku, kdy jde rozeznat pohlaví, já osobně jsem nikdy takto nespěchal. Jednak je společný chov jednodušší než je mít odděleně v jednotlivých nádržkách a hlavně pokud vyrůstají od počátku spolu, není jejich vzájemná agresivita tak silná. Nádrž je však třeba neustále sledovat a samce oddělit ihned při sebemenším prvním náznaku poničených ploutví.

Abych to shrnul - při odchovu labyrintek se snažím zajistit přirozený dostatek nálevníků v samotné nádrži, kde dojde ke tření. Pokud to není možné, pomáhám si žloutkem a co nejdříve se snažím přejít na čerstvě vylíhlou artemii. S prvním nádechy si hlavu nelámu, ani nespěchám s oddělováním samců bet od sebe dříve, než by jejich agrese mohla vést k poškození ploutví.

Přeloženo se souhlasem autora z originálu ze stránek Aquarticles: http://www.aquarticles.com/...