Popsat nový druh mezi několika podobnými je možné pouze na základě dokonalých znalostí jednotlivých druhů. Tak se stává že i vizuálně nápadná rybka dlouhou dobu uniká vědecké pozornosti.

Z horního přítoku brazilské řeky Rio Negro, řeky Poronga, z lokality 8 km severně od domorodé vesničky Nobua oba, roku 1995 Dr. DAVID SANDS odlišil nový od dalších tří podobných druhů a popsal jako Corydoras duplicareus.

Čas ukázal

Až do této doby byla rybka považována za barevnou formu C. adolfoi. Některé osobnosti, např. známý německý znalec a chovatel pancéřníčků Werner Seuß ještě ve své knize (vydané r. 1999) "Die faszinierende Welt der Corydoras" uvedl, že teprve čas ukáže, zda se jedná skutečně o validní druh. Asi bych neměl vznášet slova kritiky k osobě, které si hluboce vážím. Ovšem nemohu pochopit tak alibistický postoj k rybě kterou důvěrně znal. Nelze si nevšimnout tak markantních rozdílů mezi oběma druhy, zvláště během vývoje mladých - pokud je skutečně odchovával.

Z černé vody načisto

Tlamka s šesti hmatovými vousky, hlava krátce zakulacena, tělo vřetenovitého tvaru, ploutve transparentní. Břicho a boky šedavě bílé, na světle za skřelemi se zlatozeleným leskem. Přes čelo a oči širší výrazný černý pruh tvaru podkovy, na temeni zářivě žlutooranžová široká skvrna při pohledu shora tvarem připomínající písmeno V, zasahující až těsně před hřbetní ploutev. Po zádech počínaje basí hřbetní ploutve po násadec ocasu se táhne široký, sytý, sametově černý pruh, který na bocích pokrývá plochu téměř do 1/3 těla, na násadci ocasu do 2/3. Rybka dosahuje velikosti 5,5 cm, ve své domovině je obyvatelem černé vody!

Svátek, kafíčko a akvaristické štěstí

Jak jsem ke svým rybkám přišel? Při prodeji rybek na výkup si obchodník všiml mého zájmu o pancéřníčky a nabídl, že mi pomůže sehnat dovozové. Momentálně prý má v nabídce pěkné Corydoras adolfoi. Samozřejmě mne taková zpráva potěšila a ihned jsem si objednal 5 ks ke své stávající skupince.

O týden později jsem už netrpělivě očekával objednané rybky. Jak zahlédl můj tázavý pohled mezi dveřmi, zdravil mne slovy "máte to tady" a vylovil zpod pultu sáček. Zběžně jsem zkontroloval, jestli jsou rybky živé - zaplať pánbůh byly! Trochu pobledlé, velmi statné rybky velikosti opravdu pořádných XXL adolfoi jsem strčil do přepravky a uháněl radostně domů umístit do karanténní nádrže. Než se rybky zklidnily, dokončil jsem práce v rybárně a popil nezbytné kafíčko. Přece jen pro nás akvaristy je svátek donést si novou rybku - byť už dobře známou. S nastávajícím večerem přišel čas konečně si sednout před rozsvíceným akváriem a seznámit se s přírůstkem.

Musím přiznat, tenkrát jsem asi zíral s otevřenou pusou! Všech pět kousků se předvádělo kolem trsu jávského mechu v nádherně sytých barvách, jezdily po skle nahoru a dolů, jakoby se chtěly třít. Hned mne napadlo, že celkově vypadají jinak než již zmiňovaní C. adolfoi. Když jsem si odmyslel barvu, jejich robustní těla odpovídala stavbou C. burgessi. Další mé kroky vedly k literatuře - hledat, co za tím vězí. Ano, konečně na stránkách Aqualogu byli mí miláčci nalezeni! Nedávno popsaný druh - Corydoras duplicareus! Tak tohle je skutečné akvaristické štěstí. Nechtěně jsem se stal majitelem nedávno popsané světové novinky.