Živit se akvaristikou za "totáče" to bylo něco. Legendy se vypráví dodnes. Mladí studentíci byli mezi svými spolužáky velikými boháči, když se jim dobře povedlo prodat pytlík rybek za pětistovku. Důchodci měli díky těmto příjmům více než důchodu.

V tehdejším ČSCHDZ frčel obchod téměř zcela legálně. I když i tam se dalo prodávat na třeba výstavách papoušků "pod rukou". A to nemluvím ještě o dalších organizacích, kde se rybky daly docela slušně prodat. O té divočině po revoluci není třeba snad ani mluvit. Tu máme ještě v živé paměti. Skončilo období pašování rybiček v nádržkách od ostřikovačů, dovezla se k nám spousta druhů ryb, o nichž se nám dříve ani nezdálo. Ti nejšikovnější je začali množit. A začalo se obchodovat doma i směrem do zahraničí. Nastalo budování imperií. Kurs koruny a eura sváděl k tomu, že se začalo ozývat až nestydaté mlaskání některých šikulů. Ovšem jak to tak bývá, nic netrvá věčně. Jenže tuhle pravdu mnoho uší slyšet nechtělo.

To mlaskání zaujalo hodně akvaristů, kteří měli pár nádržek a proto začali své odchovny rozšiřovat, pronajímat další a další prostory v naději, že se za rok začnou třást Rotshildové. K slušné obživě stačilo prodat pár desítek vzácnějších kousků ryb a bylo na měsíc vystaráno. A ani se u toho moc pracovat nemuselo. Někdo si vyvážel sám za podmínek sice trochu podivných, ale dalo se to uskutečnit.

Jiný svěřil své odchovy výkupním firmám a pořád bylo dobře. Jenže z ojedinělých raritek se začaly stávat rybky, které se naučili množit i další akvaristé a ceny začaly padat. A bylo třeba začít pracovat více, rybky množit intenzívněji. Už to nebylo jako dříve. A na scéně se objevila smečka mladých vlků plných elánu a znalostí, kterým stokubíkové rybárny byly malé. Navíc jsou nabyti spoustou teoretických znalostí, ke kterým se staří vlci dopracovali dlouhými roky pokusů a omylů. A co víc dokonce se těm mladým chce i pracovat.

Někteří odborníci sice tvrdí, že jakmile se akvaristika stane povoláním, nastává období stereotypů a šizení . Odkládá se práce ze dne na den a podobně. Ovšem to si lze dovolit jen do určitého okamžiku, pak stejně musí přijít generální úklid a vše se musí uvést do pořádku. Často je práce v odchovně přirovnávána ke slepičárně či chlívu.

Já s tím souhlasím, ale i dalším zvířatům a nejen se musí dát to, co jim patří. Rázem se z akvaristiky stává práce jako každá jiná, ovšem s tou mírou svobody, že si člověk svou práci odvede, kdy mu to právě vyhovuje. Ne každý tento režim vydrží. Také bych si přál mít elán doyenů naší akvaristiky v jejich letech. Protože tu svobodu si nemohu vynachválit.

Za letošní rok "vypustilo vodu" velké množství akvaristů, od kterých bych to nikdy nepředpokládal. Nevydrželi. Rostoucí ceny energií, vody, pohonných hmot je dohnaly k tomu, že se nechávají na stará kolena zaměstnat, aby měli své jisté. Snad u akvaristiky zůstanou alepoň jako hobbisté, přece jen by jich byla škoda. Ještě stále mají nám mladším co říci.

Když už je po Rychnově, konec roku je na dohled a zase začínáme bilancovat. Na začátku toho letošního jsem to viděl hodně černě a nutno říci, že se mnohé splnilo. Akvarističtí bossové se stahují a otevírá se prostor pro ty, jimž práce nevadí. Tak jsem zvědav, jak to dopadne v posledním čtvrtletí. Už jsem slyšel, že kdo přežije tento rok, tak už přežije všechno. Jen aby...