Návštěvou egyptského Rudého moře v oblasti korálových útesů Sharm el Sheikh jsem si splnil svůj dávný sen. V osmdesátých letech teď už minulého století jsem se coby gymnazista aktivně potápěl ve Svazarmu. Studium v zahraničí, pracovní povinnosti a spousta jiných osobních i profesních "vyšších" zájmů mne neumožnily dále pokračovat v tomto úžasném sportu.

Po dvacetileté přestávce jsem vyrazil loni koncem října, kdy v Praze začalo ne zrovna vlídné počasí, do teplé oblasti Rudého moře. Měl jsem tehdy jediné přání: změnit prostředí, v teple načerpat novou energii, odpočinout si a aspoň na pár dní (bohužel jen 8 – více mi rozběhnutý projekt v práci nedovolil) zapomenout na uspěchaný každodenní shon povinností v práci i občanském životě.

V cestovní kanceláři jsem chtěl jako každý zájezd do Hurghady, ale protože jsem přišel sotva deset dní před odletem - pochopitelně bylo vyprodáno. Naštěstí! Znalý průvodce holdující potápění mi ale poradil, abych, pokud chci vidět živý a ještě turisty ne příliš devastovaný svět pod vodní hladinou, zamířil od Hurghady značně na sever - do Akabského zálivu, který odděluje Sinajský poloostrov od Saudské Arábie.

Zde na východním pobřeží Sinaje leží vyhlášené potápěčské lokality Sharm el Sheikh, Dahab, Nuweiba a úplně na severu izraelský Eliat. Během posledních 5-7 let zde vyrostla nová luxusní turistická střediska, kde kromě několika výletů do pouště, na horu Sinaj či do šíleně vzdálené Káhiry lze čas trávit především u vody a pod její hladinou.

Z uvedených lokalit jsem zvolil nejjižnější Sharm el-Sheikh (http://en.wikipedia.org/... ), od kterého se ještě jižněji rozkládá podmořská i pobřežní přírodní rezervace Ras Mohammed National Park (http://en.wikipedia.org/... ), bující rozmanitým životem plným nejrůznějších živočišných a rostlinných druhů. Mys Ras Mohamed, od kterého vlastně začíná Arabský záliv, je omýván velmi silnými mořskými povrchovými i hlubinnými proudy, jež přinášejí obrovské množství životadárného planktonu směrem od jihu Rudého moře. Tam kde je potrava, tam to žije. V plném smyslu slova na každé úrovni potravního řetězce.

Proč je Rudé moře nazýváno rudým?

Původní název Rudé moře je znám již z dob Herodota, pět století před naším letopočtem. Není nikterak doloženo, jak název vlastně vznikl. Slovutní řečtí historikové se odvolávají na původní název Eritrejské moře. Přídavné jméno eritrejský v řečtině znamená rudý a podle legend vzniklo od mytického krále Erytrose.

Vědečtější odůvodnění uvádí, že barva Rudého moře je v některých oblastech dána mimořádným výskytem přemnožené rudé řasy Trischodesmium erythraeum (http://microbewiki.kenyon.edu/... ) ve specifických podmínkách. Tento výskyt není však v současné době tak častý.

Nejpravděpodobnější verzí vzniku jména je rudě zbarvené pobřeží Rudého moře, jehož primární příčinou je vysoký obsah oxidů železa v horninách.

Konečně na místě

Po pětihodinovém letu z Prahy přistáváme na novém mezinárodním letišti v Sharm el Sheikhu, které je po letišti káhirském druhým největším egyptským vzdušným přístavem. Teplo a pomalý, nikam nepospíchající až ignorantský klid místních úředníků napovídá, jak bude vypadat tempo nadcházejících dní naší dovolené. Do pasu dostáváme nezbytné vízum pro pobyt, k tomu platíme dolarový poplatek a jsme z dosahu letiště.

Další kontroly nás čekají před vstupem do hotelového areálu, kdy musíme my i naše zavazadla projít bezpečnostním detekčním rámem, zda nepřinášíme výbušninu. Před recepcí stojí ozbrojená cizinecká policie se samopaly. Účely těchto kontrol mají svůj hluboký smysl, protože právě v Sharm el Sheikhu před několika málo lety došlo k jednomu z nejbrutálnějších teroristických útoků, při kterých zahynuly nebo byly zraněny desítky zahraničních turistů - http://en.wikipedia.org/... .