Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.
Příbojové cichlidy jezera Tanganika – tribus Eretmodini
Autor článku: Radek Blaško · 16.8.2007
· Sledovanost: 30925x
· Vytisknuto: 4419x Hodnocení: 5.8/6 (15x) · Odměněn: není
Eretmodus spec. "NORTH"
Tato ryba je zmíněnou jedinou nepopsanou vývojovou linií v celém tribu. První, kdo zmínil jisté pochybnosti, že by všechny populace v rodě Eretmodus měly náležet do jednoho druhu, byl v roce 1996 VERHEYEN. Akvaristům tuto myšlenku přednesl KONNINGS v roce 1998 ve své známé knize Tanganyika Cichliden in Ihrem Natürlichen Lebesraum. A konečně třetím autorem, který vyčleňuje severní populace rodu Eretmodus do zvláštní linie, je RÜBER - učinil tak v roce 1999.
Důvody, které pány vědce k tomuto oddělení vedly, jsou tři. Jeden morfologický, druhý geografický a třetí genetický. Morfologickým důvodem je více podvěšená tlamka severních populací oproti populacím jižním. Geografické vyčlenění autoři vysvětlují obýváním stejných lokalit jako zbylé populace tribu (zatímco E. cyanostictus se na svých lokalitách vyskytuje vždy sám). Za nejpodstatnější považuji třetí, genetický důvod. Vědci totiž při zkoumání mitochondriální DNA pro cytochrom b objevili drobné odlišnosti ve stavbě této nukleové kyseliny (mezi jižními a severními populacemi).
Původně jsem chtěl pro předvedení míst, která obývá Eretmodus spec. "NORTH" v jezeru Tanganika, použít obdobnou koláž jako u E. cyanostictus. Bohužel, severních populací je mnohem více (obývají severní dvě třetiny pobřeží jezera) a mapka rychle ztratila na své přehlednosti. Předkládám tedy pouze „holou“ mapku s dovětkem, že v roce 1998 byly známé populace vyznačeny tmavými kroužky, zatímco předpokládaný výskyt dalších populací je označen zelenými puntíky.
Počty jiker, které samice během tření vyklade, jsou velmi podobné údajům tlamovce modroskvrnného (průměrný počet odchovaných mladých 22 kusů – maximum 44ks), celková délka inkubace 22 dní (20-24 dní). Co mě ale při psaní práce zaujalo, byly odlišné inkubační doby u jedinců chovaných v českých nádržích, oproti údajům udávaným u E. cyanostictus v přírodě. Konkrétně se mi podařilo zjistit, že samice o jikry pečuje 13 (12-14) dní a samec pouze 8,5 (7-10) dne. Ovšem pro jakékoli závěry v podobě statistického zhodnocení jsem měl k dispozici velmi malý statistický soubor.
Spathodus erythrodon BOULENGER, 1900
Jedná se o historicky druhého popsaného zástupce tribu Eretmodini. Dorůstá k osmi centimetrům standardní délky, ocasní ploutev je, stejně jako u ostatních zástupců, zakulacená. Hlavu má spíše šičatou. Zuby jsou kopinatého tvaru, což značí, že zástupci rodu Spathodus budou přijímat více živočišnou stravu.
V jezeru je Spathodus erythrodon rozmístěn v severních dvou třetinách jezera. Na této ploše bylo v roce 1998 známo pět ras. Čtyři z nich můžete vidět v koláži, fotografie páté se mi bohužel nepodařilo sehnat. V České republice je tento tlamovec chován, bohužel bez bližšího označení přírodních lokalit.
U rozmnožování tohoto druhu jsou literární údaje velmi podezřelé, řekl bych, že více než cokoli jiného, autoři pouze opsali délky inkubace a počet jiker od Eretmodus cyanostictus. Bohužel ani mně se nepodařilo od úspěšných chovatelů zjistit, jak to s rozmnožováním je.
Spathodus marlieri POLL, 1950
Tlamovec Marlierův je poměrně nedávno popsaným zástupcem tribu. Zároveň je to druh, kolem kterého se točí nejvíce otázek. Tento tlamovec totiž do tribu Eretmodini příliš nezapadá. Ale o tom až za chvíli.
Tato ryba patří k největším ve skupině, dorůstá k deseti centimetrům standardní délky. Ocasní ploutev je jako u všech ostatních zakulacená. Druh je charakteristický svým výrazným tukovým hrbolem na hlavě. V přírodě se vyskytuje pouze v nejsevernějším cípu jezera, kde byly v roce 1998 známy dvě rasy. Jedna z oblasti Magara a druhá od Nyaza Lac.
To už se dostávám k rozmnožování, které je právě tím aspektem, který tuto rubu staví mimo ostatní zástupce skupiny. Podle všeho se totiž jedná "jen" o maternálního tlamovce (tedy o jikry a mladé rybičky pečuje pouze samice). Sám jsem byl v kontaktu s jediným úspěšným chovatelem těchto rybek, který z pěti tření odchoval 53 rybiček (průměr 10,6 na jedno tření). Počet mladých byl od 4 do 24 kusů od jedné samice. Bohužel údaje o délce inkubace nemám, protože chovatel z důvodu racionalizace odchovů samice "vyklepává".
Vážení přátelé,
děkuji Vám všem za kladné hodnocení článku.
Radek Blaško
Čtvrtek 30.8.2007
Sadil.mp
Bomba článek
Sobota 18.8.2007
greenfish
Napíšu pouze to, že hluboce smekám před vašimi vědomostmi. Takových článků více.
Čtvrtek 16.8.2007
thomaZ
Paráda. Souhlasím s provokaterem. Taky jsem na ně začal myslet(:
Čtvrtek 16.8.2007
provokater
Tedy panáčku, to je velmi pěkné. Zase to ve mně vyvolává chuť je zkusit. Odolávám. Ještě více takových pobídek a spadnu do nich. Jsou to milé příšerky a těch mám v nádržích více. Zřejmě proto máme i netopýry buldočky.
Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.
Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.