A zase ty Cookies

Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.

OK
Cookies nastavení

Informace ukládaná do cookies vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí blíže vašim potřebám.

Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat.

Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete negativně ovlivnit, jak stránka funguje!

Povolit vše

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

Tropheus duboisi Marlier, 1959

tlamovec Duboisův

Kmen: Chordata
Třída: Actinopterygii
Řád: Perciformes
Čeleď: Cichlidae
Podčeleď: Pseudocrenilabrinae
Rod: Tropheus
Ukaž v katalogu »

Správce: TomKas
Zobrazeno: 55278x; Aktualizace: 9.9.2009

Výskyt: Severní část jezera Tanganika.

Ryba je endemitem východoafrického jezera Tanganika. Tamní voda se vyznačuje celkovou tvrdostí 7 až 12 německých stupňů a teplotou kolísající mezi 25 až 28 °C. Hodnota pH se pohybuje mezi 7,5 až 9,5 a naměřená elektrická vodivost přes 600 µS/cm.

Tropheus duboisi je zde zastoupen v celkem čtyřech menších a oddělených populacích pojmenovaných podle místa výskytu. Jmenovitě jsou to formy Bemba, Kigoma, akvaristy velice oblíbená Maswa a populace vyskytující se u ostrova Karilani. Uvedené populace jsou od sebe vzájemně rozlišitelné až ve starším věku, kdy se ryby plně vybarví. Obecně lze říci, že Tropheus duboisi obývá severní partie jezera. Na rozdíl od ostatních ryb svého rodu se T.duboisi nevyskytuje v početných skupinách a v jezeře byl pozorován i ve větších hloubkách, kde byl zřejmě vytlačen konkurenčně úspěšnějšími druhy. Pokud k tomu má příležitost, zdržuje se v mělčích, skalnatých okrajových partiích, kde se nachází hustější porosty řas, které s oblibou spásá. Z výše uvedeného vyplývá, že se jedná o velmi přizpůsobivou rybu s nízkou potravní specializací.

Velikost až 12 cm.

Obecný popis

Tropheus duboisi se již dlouhá léta těší velké pozornosti akvaristů a mezi ostatními tropheusy právem zaujímá přední příčky zájmu. Nepochybně je to dáno jeho neobvykle krásným mladistvým zbarvením, které si v ničem nezadá s atraktivitou mořských korálových ryb. Juvenilní jedinci mají své černé základní zbarvení těla poseto množstvím světlých skvrnek, které se s přibývajícím věkem postupně vytrácejí.

Tělo je poměrně vysoké, ze stran mírně zploštělé. Dospělí jedinci se vyznačují nádherně břidlicově sametově modrou hlavou a na černě zbarveném těle mají příčný pruh široký 3-8 mm, který začíná ve hřbetní ploutvi a táhne se až k břišní partii. Pruh je u každého jedince jinak intenzivně zbarvený a různě široký (někdy je přerušený nebo zcela chybí). U barevných forem Maswa, Kigoma a Bemba má žlutavý až žlutý nádech, u formy Karilani je úzký a sněhově bílý. Intenzita zabarvení se může lišit podle momentální nálady ryby a do jisté míry je ovlivněna i potravou.

Tlamka je na rozdíl od ostatních druhů tropheus užší a výše postavená – důkaz nízké potravní specializace. Ploutve jsou černě zbarvené. Zajímavá je absence jikrných skvrn na řitní ploutvi, tolik typických pro většinu afrických tlamovců.

Dospělé samce je možné rozeznat poněkud vyšší stavbou těla, výrazně vyklenutou hrudní oblastí, masitějšími a vystouplejšími pysky a zpravidla delšími břišními ploutvemi.

Samičky si své juvenilní zabarvení ponechávají delší dobu než samci. Mají poněkud nižší stavbu těla a jejich břišní ploutve jsou obvykle kratší.

Nádrž: Obecně platí, že nádrž pro chov těchto ryb by měla být co nejdelší s co největším objemem. Jako minimální se jeví akvárium o objemu 200 l. Výška nádrže 50 cm je plně dostačující. Je vhodné, aby plocha dna byla co největší. Délku akvária 100 cm je nutno považovat za opravdu minimální.

Dno by mělo být pokryto tenkou, asi 1 cm silnou vrstvou jemného křemičitého písku případně velmi jemným štěrkem. Při občasném přehrabování dna ryby pozřou zrnka písku. Ty pak mají pozitivní vliv na jejich trávení.

Ačkoliv tlamovec Duboisův nepatří mezi silně teritoriální ryby, je vhodné do nádrže umístit několik větších kamenů, pro případné vymezení prostorových hranic. Na kamenech také při intenzivnějším osvětlení poroste zelená řasa, kterou budou ryby rády spásat. Rostliny se běžně v jezeře Tanganika nevyskytují a tak ani v akváriu nejsou nezbytně nutné. Pokud byste se přeci jen rozhodli nějaké do nádrže umístit, vybírejte z odolnějších druhů, které jsou schopny odolat občasnému oždibování ze strany rybí osádky. Pokud je ale v potravě dostatečně zastoupena rostlinná složka, ryby si rostlin všímat nebudou.

Náročnost: Tropheus duboisi lze vřele doporučit všem zájemcům o chov východoafrických tlamovců. Jednak díky relativně snadné dostupnosti tohoto druhu v akvaristických prodejnách a také díky jeho nízké agresivitě, která je u ostatních druhů tropheus zpravidla mnohem větší. Ryby jsou méně teritoriální a při občasných soubojích jen velmi zřídka (pokud vůbec) dochází k vážnějším poraněním. Duboisi je navíc velmi vhodný do společenské nádrže, ve které plavou i jiní zástupci tropheus, aniž by se chovatel musel obávat vzájemného křížení. Samozřejmostí je splnění základních podmínek, které jsou pro chov uvedených ryb nezbytné.

Poznámky k chovu

Teplota: 24 - 26 °C
pH: 8 - 9
dGH: 10 - 12 °N
Voda: sladkovodní

Tropheus duboisi stejně jako ostatní tanganické cichlidy potřebuje k udržení své dobré zdravotní kondice středně tvrdou vodu v rozmezí 10 až 12 dGH s alkalickou reakcí pH nad 8. Ideální teplota vody pro chov se pohybuje v rozmezí 24 až 26 °C.

Pokud se rozhodnete pro tyto nádherné ryby, vždy uvažujte o chovné skupině čítající alespoň 15 až 20 kusů. Počet jedinců musí být samozřejmě volen s ohledem na velikost akvária. Obecně platí, čím větší nádrž, tím lepší podmínky k chovu.

Ryby milují čistou, silně prokysličenou vodu. Kvalitní a dostatečná filtrace je tedy základním předpokladem úspěšného chovu. Názory na to, zda použít vnitřní či vnější filtraci se v literatuře rozcházejí. Ryby, zejména pokud je jich větší počet, produkují mnoho odpadních látek, které zatěžují biologickou filtraci. Z tohoto důvodu filtr pravidelně čistíme (tak, abychom zachovali nitrifikační bakterie).

Část vody v akváriu pravidelně měníme za vodu čerstvou o stejné teplotě a chemismu. Doporučuje se cca 15–30% obsahu nádrže týdně (vhodnější je častější výměna menšího objemu vody). Výměnu vody pokud možno vždy spojíme s odsáváním detritu ze dna nádrže. Ryby na čerstvou vodu reagují velmi pozitivně zvýšenou aktivitou. Čerstvá voda je tak často spouštěcím impulzem pro tření.

Tropheus duboisi není v potravě nikterak vybíravý. Ochotně přijímá vločková i granulovaná krmiva. Je vhodné občas rybám dopřát komáří larvy, hrotnatky případně kousky rybího filé. Základ potravy by však vždy měla tvořit řasa spirulina. V žádném případě ryby nekrmte patentkami i tehdy, pokud máte jistotu, že potrava pochází z čistého zdroje. Trávicí ústrojí není na zpracování takovéto potravy uzpůsobeno a můžete tak rybám způsobit vážné zažívací potíže v krajním případě končící i smrtí.


Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Teplota: 27 - 28 °C
pH: 8 - 9
dGH: 10 - 12 °N

Pokud k tomu mají dobré podmínky, pak se Tropheus duboisi ochotně rozmnožuje a to i ve společné nádrži. Základem je jako u všech akvarijních ryb kvalitní a pestrá strava.

Před i při tření se zvyšuje agresivita samečka, který nemilosrdně z okolí místa tření odhání ostatní ryby a natřepáváním láká samičku. Samotné tření probíhá známým způsobem, který je u všech ryb tropheus stejný. Sameček a samička krouží na vybraném místě. Při tomto pohybu je v nepravidelných intervalech vypuštěna jedna až tři jikry oranžové barvy. Ty pak samička v další otáčce okamžitě sbírá do tlamky. K oplození jiker dochází až uvnitř tlamky, když samička naráží na řitní ploutev samce a nasává tak mlíčí. Samici, která po celou dobu pečuje o jikry je velmi snadné rozeznat podle roztaženého hrdelního vaku. Inkubace jiker trvá podle podmínek v akváriu kolem 25 dnů. Samice po tuto dobu přijímá jen minimální množství potravy a vyhledává klidnější místa nádrže. Po dobu inkubace jikry v tlamce neustále přehazuje (žmoulá). Počet jiker není velký a pohybuje se kolem 10 až 15 kusů, většinou však méně.

Krátce po spotřebování žloutkového vaku ještě několik dní rybky zůstávají v matčině tlamce, kde jsou v bezpečí. V tuto dobu mají mladí tmavé zbarvení se 7 až 9 příčnými pruhy nevýrazné žlutohnědé barvy. Po cca 10 dnech získávají své nádherné juvenilní vybarvení, kdy se na černém tělíčku objeví množství bílých teček. Tento velice atraktivní šat se začíná ztrácet poté, co rybky dorostou zhruba 5 až 6 cm (asi po 4-5 měsících). Bílé skvrnky mizí a pomalu se začíná objevovat příčný pruh. Samečci své mladistvé zabarvení ztrácejí dříve než samičky. Jako poslední se přebarví hlava do typické, břidlicově sametové barvy. Zhruba v 1. roce života ryby dospívají.

U specializovaných odchovů se s ohledem na co největší počet mladých samice ze společné nádrže odlovují a nechávají se v separovaných nádržích. Z vlastní zkušenosti ale vím, že samice při dobrých podmínkách v akváriu mladé sama bez problémů „donosí“.


Další informační zdroje:

Ukaž na Fishbase

http://en.wikipedia.org/... - o jezeře Tanganyika

http://en.wikipedia.org/...
http://www.tropheus.sk


Literatura:

Kraut M.: Tlamovci v akváriu. Nakladatelství Grada, 2008, PRAHA, 152 stran, ISBN 978-80-247-2704-2
Wally Kahl, Burkard Kahl, Dieter Vogt: Akvarijní ryby, vydal Svojtka&Co, 1999, PRAHA, 288 stran, ISBN 80-7237-098-7



 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2022 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.