Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Souhlasím.

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

Paracheirodon axelrodi Schultz, 1956

neonka červená

Kmen: Chordata
Třída: Actinopterygii
Řád: Characiformes
Čeleď: Characidae
Rod: Paracheirodon
Ukaž v katalogu »

Správce: Smik
Zobrazeno: 72317x; Aktualizace: 5.3.2009

Synonyma: Cheirodon axelrodi; Hyphessobrycon cardinalis


Další česká a lidová označení: neonka pravá; tetra neonová červená

Výskyt: Jižní Amerika. Tato nádherná a velmi oblíbená rybka byla objevena v roce 1952 v povodí jednoho z velkých levostranných přítoků Amazonky, řeky Rio Negro. Vyskytuje se však na území daleko rozsáhlejším. Můžeme ji objevit jak ve venezuelském Orinoku, tak v již zmiňovaném brazilském Rio Negru a v neposlední řadě v západní Kolumbii. Voda v těchto oblastech patří k tzv. černým pralesním vodám. Černé vody obsahují velké množství huminových kyselin a výluhů, které se do nich dostávají z okolní vegetace a půdy. Hodnota pH se zde pohybuje v rozmezí 3.6 až 5 a voda je velmi měkká s vodivostí kolem 20µS/cm. Červené neonky se zdržují v blízkosti břehů, kde se hloubka vodního sloupce pohybuje do 50 cm. Vody jsou zde klidné s minimálním prouděním.

Velikost až 4 cm.

Obecný popis

Paracheirodon axelrodi patří jednoznačně mezi nejkrásnější akvarijní rybky čeledi Characidae. Tělo neonky červené je doutníkového tvaru, ze stran mírně zploštělé. Mezi hřbetní a ocasní ploutví je umístěna malá tuková ploutvička, jejíž účel není dosud znám. Přes oko, které je dosti velké, až k ocasní části se táhne modrozelený pruh, který září přesně jako neon (od něj je také odvozen český název „neonka“). Pod tímto pruhem jehož spodní okraj prochází téměř uprostřed těla, je rybka zbarvena červeně. Červená barva zabíhá až ke kořenu ocasní ploutve, která je vykrojená. V této záplavě červené barvy je pouze spodní strana bříška zbarvena bíle. Hřbetní část neonky je zbarvena šedozeleně. Všechny ploutve jsou transparentní.

Rozlišení pohlaví zkušenějším akvaristům nedělá větších potíží. Vytrénované oko spolehlivě rozezná samičky, které jsou vzrostlejší a jejich bříška jsou výrazně klenutá. Samečkové jsou naopak menší a štíhlejší.

Pokud si pořídíme menší hejnko ryb, pak můžeme pozorovat jejich pohyb ve spodní části nádrže. Při větším počtu se neonky rozdělí do skupinek v počtu 5-6 ks a pohybují se spíše ve střední části vodního sloupce. Do hejna se semknou pokud mají pocit, že jsou v ohrožení.

Paracheirodon axelrodi se při dobré péči v akvaristických podmínkách dožívá kolem 4-5 let.

Nádrž: Nádrž pro neonky by měla být volena v minimální velikosti kolem 100 l (a větší) ve které se snáze udržuje biologická rovnováha. Ve větších nádržích kam si můžeme dovolit umístit početnější hejno se rybky cítí lépe a jejich krása více vynikne. Akvárium příliš nepřesvětlujme. Na dno použijeme tmavší substrát a pozadí volíme také v tmavých odstínech. Ideální je vybavit takovou nádrž kořeny z rašelinišť, které působí velmi dekorativně a obohacují vodu drahocenným výluhem.

Akvárium osázíme rostlinami dle konkrétních světelných podmínek. Je možno doporučit např. Microsorium pteropus, mech Vesicularuia dubyana, některé rostliny rodu Cryptocoryne, Anubias a Echinodorus.

Filtraci volíme dle běžných zásad a nároků na biologickou filtraci vody. Dbáme na to aby v nádrži nedocházelo k příliš velkému proudění vody. Takové prostředí se nedá nazvat přímo biotopem, nicméně se v něm budou rybky cítit dobře a odmění se nám nádhernými barvami.

Náročnost: P.axelrodi nepovažuji za rybku k chovu náročnou. Pokud splníme vyhovující podmínky k chovu a to zejména v kvalitě vody a dodržíme běžné zásady při chovu akvarijních ryb, neměli bychom mít s chovem žádné větší potíže.

Co se nemocí týká, dle mých zkušeností na ně neonky v dobrých životních podmínkách příliš netrpí. Často se setkáváme s prosbami o radu při napadení neonky červené kožovcem rybím tzv. „krupičkou“. Mohlo by se tedy zdát, že P. axelrodi je náchylnější na onemocnění způsobené tímto parazitem.

Osobně si myslím, že většina začátečníků si do své nádrže pořizuje právě neonky a při propuknutí „krupičky“, si jí začínající akvarista všimne na neonkách jako první. Důvodem může být kontrast bílých teček, způsobených parazitem a modročerveného vybarvení rybky. Při včasném zpozorování invaze není problém přeléčení ryb běžnými komerčními přípravky. Léčbu snáší neonky vcelku bez problémů.

Poznámky k chovu

Teplota: 22 - 25 °C
pH: 6 - 7
dGH: 4 - 12 °N
Voda: sladkovodní

P. axelrodi se nejlépe cítí v měkké a mírně kyselé vodě. Optimální podmínky jim zajistíme vodou následujícího složení: pH 6,5, dGH do 10°, vhodný je také přídavek rašelinového výluhu. Samozřejmě, že rybky lze chovat i v tvrdé vodě, pokud to ale trochu jde upravme tuto vodu dostupnými metodami na vyhovující hodnoty. Dlouhodobě chované neonky v nevyhovujících podmínkách se snadno rozpoznají podle nevýrazného zbarvení. Neonka červená je teplomilnější než např. neonka obecná. Ideální je teplota 23-24°C, lze je ale chovat i v teplotách podstatně vyšších, které by neměly překročit 30°C. Proto je chovatelé terčovců rádi využívají jako oblíbené společníky do svých okrasných nádrží.

Jako převážná většina ryb čeledi Characidae je i červená neonka hejnovitou rybou. Při nákupu si pořiďme vždy více kusů těchto rybek. Optimální počet je od 8 až 10 kusů v závislosti na velikosti nádrže.

Paracheirodon axelrodi patří z hlediska výživy k všežravcům. Kvalitní krmení zajistí, že budeme mít v nádrži zdravé, vzrostlé a vybarvené jedince. Neonce můžeme předložit většinu u nás běžně dostupných krmení. Rybky ochotně přijímají plankton vyskytující se v našich vodách. Jedná se o drobné organismy jako jsou perloočky, buchanky, případně drobné larvy, nejčastěji komárů a to buď koretry, černé komáří larvy nebo v menší míře i drobné patentky. Ke krmení můžeme použít také vylíhlé nauplie žábronožky solné (Artemia cf. salina). Všechna výše uvedená krmiva přijímají neonky buď jako živá nebo mražená. Neonka červená nepohrdne ani kvalitním suchým krmením a to jak ve formě vloček nebo drobných granulek.

Chceme-li mít v nádrži zdravé a krásné rybky dopřejme jim rozmanitou potravu.


Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Teplota: 26 - 28 °C
pH: 5.2 - 5.8
dGH: 0 - 1 °N

Pokud uvažujeme o rozmnožení neonky červené, tak základem pro úspěšné splnění tohoto záměru je mít kvalitně připravený chovný materiál. Ten získáme pouze chovem ryb v doporučovaných podmínkách a jejich pestrým a vyváženým krmením.

Pro odchov P. axelrodi je k dispozici spoustu návodů, které se v mnohém liší proto je nutné abychom je chápali jako jakási vodítka k dosažení našeho cíle. Každý akvarista si potom musí najít svůj postup, který bude nastaven právě na jeho podmínky a ten dovede k dokonalosti.

Dle mých zkušeností stačí k výtěru připravit nádrže o obsahu cca 5 litrů o rozměrech 20x15x15 cm. Na dno vytírací nádrže umístíme vytírací rošt abychom zabránili chovnému páru v požírání odložených jiker. Jelikož se červené neonky třou ve volné vodě není nutné použít vytírací rostliny.

Vytírací nádrž napustíme vodou o vodivosti 20 - 30 µS/cm a pH 5 - 5,5. Voda nesmí obsahovat žádnou uhličitanovou tvrdost. Tuto vodu získáme buď z přírodních zdrojů nebo mícháním tvrdé vody bez uhličitanové tvrdosti s vodou destilovanou popřípadě demineralizovanou. Další možností je použití již zmiňované demineralizované vody s nulovou vodivostí a tuto upravit příslušnými chemikáliemi na potřebné parametry. Někteří akvaristé přidávají do vývojové vody výluhy z rašeliny, tento postup se mi neosvědčil. Takto připravenou vodu v nádrži vytemperujeme na 27 - 28° C. Teplota vody by měla být asi o 2 až 3 stupně vyšší než v chovné nádrži. Toto zvýšení teploty pomáhá rybky stimulovat k výtěru. Připravenou nádržku ze třech stran zatemníme černým neprůhledným papírem.

Rybky ke tření přelovíme ve večerních hodinách. Do vytíračky umístíme buď jeden pár nebo jednu samičku a dva samečky. U dobře připravených ryb v takových podmínkách dochází zpravidla tentýž den ke tření. Červené neonky se třou v noci kolem 3 hodiny ranní. Pokud nedojde ke tření do třech dnů chovné páry vyměníme. Stává se, že někteří samečci jsou neplodní, proto je ponecháváme v třecí nádržce až do doby kdy bezpečně poznáme zda jsou jikry oplozené. Pokud k oplození jiker nedošlo, samečka z chovu vyřadíme.

Z jednoho tření získáme asi 300 až 400 jiker, při uvedené teplotě se eleuterembrya líhnou za 18 – 20 hodin. Pokud dáváme do tření více párů do více vytíracích nádrží, můžeme je po úspěšném tření „slít“ do větší nádrže kde se nám bude lépe udržovat požadovaná kvalita vody. Toto slévání potěru se mi osvědčilo provádět 2. den po vykulení potěru. Larvy jsou totiž méně choulostivé na manipulaci než jikry. Vodu ve vytíračce stáhneme vzduchovací hadičkou na ¼ obsahu. Vytíračku pak nakloníme a oparně ji ponoříme pod hladinu vody v nádrži, kam chceme eleuterembrya přemístit. Tím docílíme smíchání obou vod. Voda ve větší nádrži musí mít stejné parametry jako ve vytírací. Pod vodou pak vytíračku nakloníme dnem vzhůru a vytáhneme. Tento postup chce trochu cviku a opatrnosti.

Po pěti dnech dochází k rozplavání, v této době můžeme přistoupit ke krmení. Potěr červené neonky je větší než u podobné neonky obecné a může po rozplavání přijímat nejjemnější čerstvě vylíhlé nauplie žábronožky solné.

Osobně doporučuji v prvních dnech začít krmit laboratorní kulturou trepky. Tak se nasytí i slabší jedinci a ztráty na potěru jsou podstatně menší. Jelikož potěr roste poměrně pomalu musíme počítat s krmením prachovou potravou nejméně po dobu 4 – 5 týdnů. Ve stáří asi 5-ti týdnů se na plůdku začíná objevovat podélný zelenomodrý proužek.

Důležitou součástí odchovu je také přivykání potěru na tvrdší vodu, proto při odkalování nádržky doléváme menší množství tvrdší vody a to nejlépe každý den. Nutná je také kontrola hodnoty pH, která by neměla do vybarvení ryb stoupnout nad 6.5.


Další informační zdroje:

Ukaž na Fishbase

Zdeněk Drahotušský & RNDr. Jindřich Novák. Akvaristika. Nakladatelství Jota, 2004, BRNO, 304 stran, ISBN 80-7217-124-0
Stanislav Frank. Sladkovodní akvaristika, vydala PRÁCE, 1984, PRAHA, 368 stran
Dr. Vladko Bydžovský. Neonky, BEDE - Verlag, 2002, Ruhmannsfelden, 78 stran, ISBN 3-89860-022-X

http://en.wikipedia.org/...

V příspěvku byly použity fotografie následujících autorů s uvedením zdrojů:

http://www.laquari.com/...
Axel Rouvin, http://en.wikipedia.org/...
http://2apv.chez.com/... (mapa výskytu)
http://aquadaily.com/...

Diskuzní temata:

http://www.akvarista.cz/...



 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2019 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.

Jste na stránkách AKVARISTA.cz (LOAD: 0.062085s 0.046147s).

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.