A zase ty Cookies

Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.

OK
Cookies nastavení

Informace ukládaná do cookies vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí blíže vašim potřebám.

Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat.

Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete negativně ovlivnit, jak stránka funguje!

Povolit vše

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

Tropheus moorii Boulenger, 1898

tlamovec Mooreův

Kmen: Chordata
Třída: Actinopterygii
Řád: Perciformes
Čeleď: Cichlidae
Podčeleď: Pseudocrenilabrinae
Rod: Tropheus
Ukaž v katalogu »

Správce: TomKas
Zobrazeno: 36045x; Aktualizace: 12.11.2009

Výskyt: Jezero Tanganika.

Ryby populace Tropheus moorii se endemicky v početných hejnech vyskytují v celé jižní polovině jezera Tanganika. Dno je v této části jezera pokryto obrovskými balvany a kamennými plotnami. Vhodných třecích míst je zde tedy skutečně dostatek. Jako všichni zástupci Tropheus, i Moorii dává přednost prosluněným částem jezera s menší hloubkou, kde jsou ideální podmínky pro růst řas, jenž tyto ryby s oblibou spásají.

Velikost až 14 cm.

Obecný popis

Velmi zjednodušeně je možno říci, že základním poznávacím znakem ryb populace Tropheus Moorii je různě velká a různě výrazná pastelově žlutá až oranžová skvrna na obou bocích těla. Jak už to ale u Tropheusů bývá, toto není vždy jednoznačným pravidlem a v rámci popisované populace se mohou vyskytovat i výjimky.

Při rozlišování pohlaví se v žádném případě nelze spoléhat na barevné odlišnosti mezi samci a samicemi. Vhodnější je zaměřit se na jiné znaky, které mohou napomoci tomuto rozlišení.

Samci mají poněkud masitější a vystouplejší pysky a na pohled delší břišní ploutve. Obecně je možné rozlišit pohlaví podle urogenitálních papil až ve vyšším věku, tedy přibližně v době, kdy ryba měří cca 7 cm.
Tropheus moorii se v jižní části jezera vyskytuje ve velikém počtu populací, jejichž určení poněkud komplikují různé „obchodní“ názvy, které si prodejci a exportéři rádi vymýšlejí (např. známá varianta Mpulungu je velmi často prodávána pod obchodním názvem „Orange-Fleck-Moorii“).

Nejznámější varianty populace Tropheus Moorii:

Chaitika
Oblast výskytu: Cape Chaitika, jihozápadní břeh jezera (Zambie)
Rybu nejdříve popsal v roce 1977 Nelissen pod názvem Tropheus Moorii Kasabae, avšak v roce 1986 byla Pollem revidována pod novým názvem Tropheus Kasabae. Zbarvení je díky rozsáhlé oblasti rozšíření velice individuální.

Ilangi
Oblast výskytu: Nkamba Bay, jihozápadní břeh jezera (Zambie)
Ryby byly poprvé dovezeny a akvaristické veřejnosti představeny v roce 1992 a okamžitě se i přes svou velmi vysokou cenu staly šlágrem. Vybarvení je skutečně velmi pozoruhodné. Nejkrásnější samci mají žlutooranžový bok, sytě červenou hřbetní ploutev a tmavohnědou hlavu. U samic převládají žluté tóny. Bohužel je nutno dodat, že podobně jako u většiny ostatních Tropheus, i tato varianta své nádherné vybarvení vystaví na obdiv pouze v nádrži, kde se cítí dobře a při správném osvětlení.

Kalambo
Oblast výskytu: ústí řeky Kalambo, jihovýchodní břeh jezera (Zambie)
První jedinci této populace byli dovezeni v roce 1979. Varianta je příbuzná s variantou Mpulungu. Ve zbarvení obzvláště vyniká citrónově žlutá skvrna, často zasahující až k břichu. Obruba očí je červená. U mladých jedinců jsou jasně patrné bílé příčné úzké pruhy, které jsou tvořeny drobnými tečkami a s rostoucím věkem ryby se vytrácejí.
Jedná se o ryby s velmi silnou vnitrodruhovou agresivitou, které jsou občas prodávány pod názvy Zitronen(II) nebo Gelbfeck-Moorii.

Kapamba
Oblast výskytu: Kapamba Bay, západní břeh (Zair)
Poprvé importována v roce 1994. Mladí jedinci se vyznačují základním šedožlutým zbarvením, které přerušují silné světlé příčné pruhy. Tlamku samice opouštějí až po velmi dlouhé době. V dospělosti se pak základní zbarvení mění na tmavě zelenočerné s velmi nápadnou světlou skvrnou na bocích. Zajímavá je i světlá skvrna u hřbetní ploutve. Další skvrny, tentokrát červeně zbarvené najdeme také na řitní ploutvi. Úlekové zabarvení je šedé. Při chovu v akváriu je třeba mít na paměti, že se jedná o velmi agresivní druh.

Kasanga
Oblast výskytu: Kasanga, jihovýchodní břeh jezera (Tanzánie)
Ryba byla poprvé dovezena v roce 1984 a způsobila doslova zemětřesení mezi chovateli Tropheus. Žádná jiná varianta nezaznamenala mezi akvaristy takový zájem.
Kasanga je často nabízena pod obchodním názvem Red Rainbow. V současnosti jsou známy dvě barevné formy. Ta první má v hřbetní ploutvi červenou a modrou barvu. Byla odchycena u Kala. Samec této formy má na těle žlutou skvrnu. Pysky jsou na rozdíl od forem žijících v severní části jezera modročerné. Druhá varianta pojmenovaná Blue Blaza není tak atraktivně zbarvená a třpytí se modro-růžově.
V nádrži se jedná o mírumilovné ryby, avšak jejich odchov je velmi náročný a počet mladých není vysoký.

Mpulungu
Oblast výskytu: Muzumwa, jihovýchodní břeh jezera (Zambie)
Ryba byla prvně importována v roce 1979. V současnosti může být nabízena pod názvy Orangefleck-Moorii, Sunset-Moorii, Lemon-Moorii, Papagei-Moorii či Muzumwa-Moorii.
Tato forma může být snadno zaměněna s výše popsanou variantou Kalambo. Rozdíl je v umístění skvrn. Ty mají oranžovou barvu a jen zřídka zasahují až k břichu. Hlava a skřele jsou posety velkým množstvím světlých drobounkých teček. Na řitní ploutvi se mohou vyskytovat červené body. Nápadný je také červený lem hřbetní ploutve umístěný na straně u hřbetu. Podobně jako v případě populace Kasanga, i zde se vyskytují dvě barevné formy. Jedna s červenou hřbetní ploutví, druhá s modro-šedou hřbetní ploutví. Jedná se o mírumilovného zástupce Tropheus Moori, ovšem za předpokladu, že je chován v dostatečném počtu jedinců.

Murago
Oblast výskytu: severně od Moba, západní břeh jezera (Zair)
Tato nádherná ryba byla poprvé dovezena v roce 1982. Velkou zajímavostí je, že její objevitel, pan Brichard nechtěl dlouhou dobu prozradit lokalitu jejího výskytu. I díky tomu byla na nějaký čas pro chovatele prakticky nedostupná. Ryba má na hlavě a na prsou nádherné perleťové skvrny. Zbytek těla je příčně pruhovaný. Mezi chovateli jsou dostupné dvě varianty Muraga. První má šedohnědé základní zbarvení a u druhé převládají žluté tóny. V nádrži se ryby ochotně rozmnožují.

Nangu
Oblast výskytu: Cape Kabeyeye až Kasaba Bay, jihozápadní břeh (Zambie)
Mezi akvaristy se tato varianta poprvé objevila v roce 1978. Ryba má žlutošedou hřbetní ploutev a světlou skvrnu u břicha což je společný znak pro všechny zástupce této populace. Zajímavé je, že některým jedincům zůstává juvenilní (mladistvé) zabarvení po celý život. Na řitní ploutvi se mohou vyskytovat červené skvrny. V nádrži se jedná o poměrně mírumilovnou rybu.

Nádrž: Objem akvária by měl chovatel volit s ohledem na množství ryb. Jako minimální se jeví nádrž o objemu 300 litrů. Pokud však uvažujete o chovu těchto nádherných ryb, na nádrži rozhodně nešetřete. Její délka by měla být minimálně 1,5 metru a raději než na výšku se zaměřte na její hloubku. Tropheusové jsou teritoriální ryby a proto je plocha dna akvária tolik důležitá. Na větší plochu umístíte více kamenů, kterými je možné vymezit jednotlivá teritoria. Jako optimální výška akvária se jeví 50 cm. Při zřizování nádrže je také vhodné pamatovat na to, že Tropheusové jsou neustále v v pohybu a je nutné jim dopřát dostatečný prostor pro plavání. V praxi to znamená, že bychom v nádrži neměli budovat příliš mnoho kamenných stěn, které sice vypadají velmi dekorativně, ale na druhou stranu značně omezují životní prostor ryb.

Na dno nádrže je vhodné umístit tenkou vrstvu jemného říčního nebo křemičitého písku. V silné vrstvě písku se snáze usadí různé zbytky potravy a odpadních látek, jejichž přítomnost pak vede ke vzniku jedovatých dusičnanů a dusitanů a to je samozřejmě jev nežádoucí.

Silná a výkonná filtrace s dostatečným prokysličováním vody by měla být samozřejmostí. Filtr je nutné pravidelně udržovat a čistit, protože ryby produkují velké množství odpadních látek.

Náročnost: Co do náročnosti chovu, jsou dle mého názoru Tropheus moorii poněkud náročnější, než například Tropheus duboisi. Jsou také poněkud náchylnější na různé nemoci. Vzhledem k tomu, že se jedná o hejnové ryby, je třeba s touto skutečností počítat i při chovu a pořídit si skupinu ryb o větším počtu jedinců. Kupovat více variant Tropheus moorii do jedné nádrže je sice vzhledem k jejich atraktivnímu vzhledu velmi lákavé, ale je nutné si uvědomit, že tímto způsobem může dojít (a pravděpodobně také dojde) k vzájemnému křížení, což jistě není žádoucí.

Poznámky k chovu

Teplota: 24 - 26 °C
pH: 8 - 9
dGH: 10 - 12 °N
Voda: sladkovodní

Jak již bylo uvedeno výše, pro chov je vhodné si pořídit hejno s dostatečným počtem jedinců s ohledem na velikost nádrže, přičemž bychom se neměli bát i většího počtu samců. Ryby v jezeře žijí v početných hejnech čítajících mnohdy i více než 100 jedinců. V akváriu jsou prostorové podmínky značně omezené a je nutné pokusit se snížit vnitrodruhovou agresivitu na maximum. Tu nejlépe potlačíme větším množstvím samců, kteří dominantnímu jedinci dávají menší příležitost zaměřit se pouze na jednoho soka. Ryby se v dobře sžitém a větším hejnu cítí mnohem lépe, což dají najevo svou dobrou zdravotní kondicí a krásným vybarvením.

V rámci popisované skupiny Tropheus se jednotlivé varianty vyznačují různým stupněm agresivity a pro chovatele není smutnější pohled, než na jedince, který je náhle z hejna vyřazen a ostatními rybami napadán. V takovém případě je lepší rybu z nádrže vylovit, a pokud je to možné, přemístit do jiného akvária. Ryba by ve společné nádrži vlivem stresu dříve či později uhynula. Sám jsem byl několikrát svědkem tohoto chování u ryb Ilangi, kde byl jeden jedinec neustále napadán. Nezbylo, než jej přemístit do jiného akvária. Opakované pozdější pokusy o návrat do společné nádrže dopadly vždy stejně. Nepřijetím tohoto jedince do skupiny a jeho opětovným agresivním napadáním ostatními rybami. Těžko říct, proč se tomu tak děje. Ryba nejevila žádné známky nemoci a ve společné nádrži byla s ostatními jedinci chována déle než dva roky.

Podobně komplikované a řekl bych i velmi nerozumné je přidávání nových ryb do již sžité a dobře fungující skupiny. Ve většině případů toto způsobí narušení rovnováhy a vzájemných sociálních vazeb v hejnu, což se opět projeví vzájemnými šarvátkami a agresivními výpady.

Základem dobrého chovu je kromě vhodné vody také kvalitní a pestrá strava. Ta by se měla jako u všech ryb Tropheus skládat především z rostlinné složky s řasou spirulinou. Není na škodu rybám občas dopřát také mražené komáří larvy nebo různá vločková krmiva s vitamíny a minerály, které mají pozitivní vliv na jejich zdravotní kondici. Naopak nikdy ryby nekrmte potravou tvořenou patentkami, hovězím srdcem, či jakoukoliv jinou potravou s vysokým podílem nutriční složky. Bylo by pouze otázkou času, kdy by se v takovém případě u ryb dostavily vážné zdravotní komplikace spojené se zažíváním.

Vodu v akváriu měníme v pravidelných, nejlépe v týdenních intervalech, přičemž platí, že lépe je měnit menší množství vody častěji, než větší množství nárazově. Vhodná je výměna přibližně jedné třetiny obsahu nádrže týdně, kterou samozřejmě spojíme s odsáváním nečistot ze dna. Dalším důležitým pravidlem je udržování čistoty filtračních médií a filtru samotného.


Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Teplota: 27 - 28 °C
pH: 8 - 9
dGH: 10 - 12 °N

Základním předpokladem pro úspěšných odchov Tropheus moorii je kromě požadovaných parametrů vody hlavně kvalitní a pestrá strava a vhodné podmínky v akváriu (ryby nejsou stresovány a v nádrži se cítí dobře).
Tření probíhá u všech Tropheusů známým způsobem. Samec začne hájit své teritorium, které se většinou nachází poblíž nějakého většího kamene či jiné akvarijní dekorace. Do tohoto teritoria láká samičku námluvním tancem (natřepáváním), při kterém se nádherně sytě zbarví. Oba pak společně v tomto teritoriu krouží. Při krouživém tanci pak samička opakovaně vypouští jednu až tři jikry, které hned sbírá do tlamky. Současně s tím nasává i samečkovo mlíčí. K oplodnění jiker tedy dochází až uvnitř samiččiny tlamky.

V porovnání s ostatními druhy Tropheus je Moorii méně plodný. I při velmi dobré péči o rybí osádku a akvárium se chovatel zpravidla dočká maximálně kolem 15 mladých (toto množství samozřejmě u některých variant může být odlišné). Samička jikry v tlamce opatruje přibližně 20 až 25 dnů a po tuto dobu přijímá pouze malé množství potravy. Poté, co potěr spotřebuje žloutkový vak, se vydává na první průzkum akvária, ale vždy je nablízku samičky, která jej v případě nebezpečí okamžitě schová zpět do své tlamky. Po rozplavání je již schopen samostatně přijímat drobnou potravu a následně vyhledává různé úkryty mezi kameny, rostlinami apod.

Jak již bylo zmíněno, nedoporučuje se společný chov různých variant Tropheus Moorii ve společném akváriu a to nejen z důvodu možného vzájemného křížení. Všechny mladé rybky zmíněného druhu jsou si totiž navzájem velmi podobné a je velice těžké nebo spíše téměř nemožné mezi nimi rozlišit jednotlivé varianty.


Další informační zdroje:

Ukaž na Fishbase

Kraut, M. Tlamovci v akváriu. http://aquabooks.cz/...


Internet
http://www.tropheus.sk
http://trophs.com





 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2022 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.