Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Souhlasím.

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

Phenacogrammus interruptus Boulenger, 1899

tetra konžská

Kmen: Chordata
Třída: Actinopterygii
Řád: Characiformes
Čeleď: Alestidae
Rod: Phenacogrammus
Ukaž v katalogu »

Správce: Smik
Zobrazeno: 35103x

Synonyma: Alestopetersius interruptus; Hemigrammalestes interruptus; Micralestes interruptus


Další česká a lidová označení: kongo tetra

Výskyt: Afrika, povodí Kongo. S tetrovitými rybami se nesetkáváme jen ve vodách amazonské oblasti, ale také v Africe. Převážně v povodí řek Kongo a Niger. Tetry jejichž výskytem je africký kontinent patří do několika čeledí : Citharinidae, Hepsetidae a Alestiidae. Nejčastěji jsou u nás chováni zástupci posledně jmenované čeledi. Tito vyžadují k chovu i odchovu podobné podmínky jako jihoameričtí zástupci.

Velikost až 10 cm.

Obecný popis

P. interruptus patří mezi jednu z mých nejoblíbenějších akvarijních ryb. Její krásné tyrkysovozlaté zbarvení uchvátí nejednoho akvaristu. Samečci této nádherné rybky dorůstají kolem 8 až 10 cm, samičky jsou menší obvykle 6 cm velké.

Rybka je velmi dobrým plavcem a její tělo je ze stran zploštělé.

Samečci jsou od samiček lehce rozeznatelní i pro začínajícího akvaristu.
Liší se jednak svým vzrůstem, zbarvením a v neposlední řadě velikostí ploutví. U samců pozorujeme hřbetní ploutev, která je srpovitě protáhlá a sahá až ke kořeni ocasu. Uprostřed ocasní ploutve pak vybíhá jakoby roztřepený černo bílý lalok. Od oka až ke kořeni ocasu se táhne zlatý pruh. Hřbetní část stejně jako bok rybky se vyznačuje krásnou modrozelenou barvou. Tato dominantní barva se mírně mění s dopadajícím osvětlením. Jednou ji můžeme pozorovat tyrkysově modrou jindy nazelenalou. Ploutve jsou jemně vystínované od světlounce modré po šedočernou a olemovány bílou linkou.

Samičky jsou menší, plnější v bříšku a jejich vybarvení je méně výrazné.
V akváriích s P. interruptus zdržuje ve středních a horních partiích.

Nádrž: Nádrž pro „Kongo tetry“ volíme dostatečně velkou. Jak je uvedeno výše rybky jsou v dospělosti celkem velké. Mějme tedy na zřeteli, že se jedná o hejnovitou tetru, která potřebuje dostatek prostoru pro své plavecké závody. Do nádrže o délce 120 cm a objemu 250 l bych volil hejnko 7 kusů a k nim odpovídající společníky.

Krása ryb vyniká při ranním osvětlení nádrže slunečními paprsky. Takové umístění akvária však sebou může méně zkušenému akvaristovy přinést následné potíže s nadměrným růstem řas.

Akvárium osázíme rostlinami tak, abychom rybkám dopřáli dostatek volného prostoru k plavání. Další zařízení nádrže volíme obvyklým způsobem vyhovujícím tetrovitým rybám. Nezapomeneme na odpovídající technické vybavení ve formě osvětlení, kvalitní biologické filtrace případně topného tělesa.

Náročnost: P.interruptus není k chovu nikterak náročnou rybou. Bez problémů snáší chov v běžné vodovodní vodě a jejich krása nijak zvlášť neutrpí ani ve velice tvrdé (např. studniční) vodě, ve které jsem je sám pár let choval.

Poznámky k chovu

Teplota: 23 - 28 °C
pH: 6.5 - 7.5
Voda: sladkovodní

Chov P. interruptus nebude dělat potíže ani začínajícím chovatelům. Jelikož jsou „Kongo tetry“ chovány v evropských vodách po řadu let jsou u nás plně domestifikovány a jejich chov nečiní potíží v běžné vodovodní vodě. Blahodárně na ně působí přídavek rašelinových výluhů, ale tento není nutný. Voda ve které tyto tetry budeme chovat musí být prostá dusíkatých sloučenin a pH by nemělo klesnout pod 6,4. Rybky doporučuji chovat ve vodě o teplotě 24-27°C. V těchto teplotách, nejčastěji po výměně části akvarijní vody můžeme sledovat i společné tření ryb.

Potravu P. interruptus nejraději přijímá z hladiny. Ve své domovině se živí převážně různým vodním hmyzem. V domácích podmínkách můžeme použít násadu mušek octomilek (jejich bezkřídlé formy), kterou není problém chovat. Skuteční akvarističtí nadšenci pak jistě vyrazí se síťkou na louku a nějaký ten hmyz si nasmýkají. Za krmení smýkaným hmyzem se nám rybky odmění svým abnormálním růstem a nádherným vybarvením. Velmi ochotně také přijímají vločková krmiva renomovaných výrobců. Krmiva granulovaná jsou méně vhodná, jelikož velice rychle klesají ke dnu. Můžeme také použít všechny druhy běžného živého či zmraženého planktonu odpovídající velikosti.

Pro milovníky rostlinných akvárií musím upozornit, že některé zdroje uvádějí zálibu P. interruptus v okusování akvarijních rostlin. Osobně jsem se s tímto jevem nesetkal proto ho nemohu potvrdit ani vyvrátit. Domnívám se že případný přídavek rostlinné složky v krmení by nás mohl tohoto nešvaru zbavit.


Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Teplota: 26 - 28 °C
pH: 6.5 - 6.8
dGH: 0 - 4 °N

Pro úspěšné rozmnožení P. interruptus potřebujeme vytírací nádrže o objemu kolem 50 litrů. Používám lepené vytíračky s rozměry 60x35x35cm. Délku nádrže jsem volil především s ohledem na temperamentní průběh tření a na velikost ryb. V menších nádržích k výtěrům nedochází, nebo jen zřídka a oplodněnost jiker není dobrá.

Za velmi důležitou považuji přípravu vývojové vody. Neosvědčila se mi voda příliš čerstvá a nestabilizovaná. K přípravě vývojové vody jsem měl vyčleněnu nádrž o objemu 250l. Do této jsem napustil vodu následujících parametrů: dGH 3°N, dKH 0,5°N a pH 6,8. Do této nádrže byly vloženy trsy Microsorium pteropus a Vesicularia dubyana. Vodu jsem také obohatil dávkou Toruminu v takovém množství aby dostala jemný jantarový nádech. Voda v této nádrži byla intenzivně filtrována molitanovým filtrem. Po čtrnácti dnech jsem překontroloval parametry, případně lehce upravil pH, tak aby jeho výsledná hodnota byla 6,5 a tuto vodu použil k naplnění vytírací nádrže. Do té jsem vložil několik chomáčků mechu vydezinfikovaných ve slabém roztoku hypermanganu a důkladně propláchnutých. Třecí rošt není nutné použít. Dle mých zkušeností dobře připravené a živené páry si jiker nevšímají.

Do takto připravené vývojové vody, vytemperované na 27°C byl v odpoledních hodinách vpuštěn pár připravený ke tření. V takových podmínkách dochází ke tření obvykle do dvou dnů, nejčastěji v dopoledních hodinách. Někteří akvaristé využívají hromadného tření ve skupinách kdy celý třecí cyklus trvá asi týden, během něhož dojde k postupnému odkládání jiker. Jedna samice za den odloží cca 50-100ks jiker. Zkoušel jsem i tento způsob odchovu, ale mě osobně příliš nevyhovoval.

Průběh tření bývá bouřlivý. Nejprve sameček prohání samičku po celé délce nádrže a pak ji láká na vyhlédnuté místečko v blízkosti chomáče mechu. Svolná samička se k němu přiblíží a obě rybky k sobě přilnou bokem. Silným trhnutím pak samička vypudí 3-5 ks jiker. Jako jednu ze zvláštností rybek uvedu, že jikry při opuštění tělní dutiny samičky mají běžnou velikost do jednoho milimetru, ale při styku s vodou silně nabobtnají a zvětší svůj objem asi na 2mm.

Z jednoho výtěru můžeme získat něco kolem 400-600 kusů jiker. Jikry jsou čiré, jen uprostřed můžeme zpozorovat malý nahnědlý bod. Po ukončení výtěru rodiče odlovíme.

Další ze zajímavostí „Kongo teter“ je vývoj embryí, ten celý probíhá přímo v jikře. Za 48 hodin můžeme pozorovat zřetelné oční body, za 4 dny rozeznáme zárodky a 6. až 7. den obal praskne, plůdek se vylíhne a ihned rozplave.

Po vylíhnutí odstraníme ze dna prázdné jikrné obaly aby nedocházelo k jejich zaplísnění a následnému znečištění vody. Je vhodné do vytíračky nasadit několik menších šneků (okružáků), kteří nám budou dobrými pomocníky při likvidaci zbytků potravy.

Rozplavané larvy můžeme začít ihned krmit. Potěr dokáže přijímat čerstvě vylíhlé nauplie žábronožky solné, proto bychom s jeho odkrmením neměli mít větších potíží. V dalších dnech je nutné odsávat detrit a kontrolovat pH, které musíme držet nad 6,4, jinak potěr přestává přijímat potravu a z větší části hyne. Odsátou vodu nahrazujeme vodou tvrdší a tím rybky přivykáme na běžnou vodovodní vodu.

Při dobré péči jsou ve stáří 4-5 měsíců rybky veliké kolem 5 cm a začínají se objevovat rozdíly mezi samci a samičkami.


Další informační zdroje:

Ukaž na Fishbase

Zdeněk Drahotušský & RNDr. Jindřich Novák. Akvaristika. Nakladatelství Jota, 2004, BRNO, 304 stran, ISBN 80-7217-124-0
Stanislav Frank. Sladkovodní akvaristika, vydala PRÁCE, 1984, PRAHA, 368 stran

Internet:
http://en.wikipedia.org/...
http://www.horacovoakvarium.cz/...

Video:
http://www.youtube.com/... (zapni si zvuk O;)
http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/... - tření ve společné nádrži
http://www.youtube.com/... - tření
http://www.youtube.com/...



 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2019 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.