Zebrasoma desjardinii Bennett, 1836

Správce: Crayfish

Zobrazeno: 22551x; Aktualizace: 9.8.2008

Synonyma: Acantharus desjardinii; Zebrosoma desjardinii; Zebrosoma velifer; Zebrosoma veliferum

Další česká a lidová označení: bodlok velkoploutvý

Výskyt: Bodlok Desjardinův se vyskytuje v oblasti od Rudého moře směrem na východ až po Jávu, Kokosové ostrovy, směrem na jih až po jižní Afriku. Obývá středně až velmi bohaté korálové útesy od mělkých vod (1m) až do hloubek 25-30 metrů. Obvykle žije v jednotlivě, v párech nebo malých skupinách. Upřednostňují chráněné laguny a korálové oblasti. Mladé rybky nalezneme v mělčinách poblíž břehu. V Egyptě je najdeme ve velkém počtu v oblastech, kterými proplouvají turistické „ponorky“. Posádka zakrmuje plavební dráhu. Bodlok Desjardinův ve velkých houfech doprovází výletníky a průvodci tuto rybu označují jako „chocolate fish“ pro své černo-hnědé zbarvení u dospělých jedinců.

Velikost až 40 cm.

Obecný popis

Jedná se o oblíbený, často dovážený druh pro mořská akvária. V minulosti byl považován za barevnou formu Zebrosoma (původně, nesprávně) veliferum – bodloka plachtonoše. Mladí bodloci mají tělo vyšší než delší, s vysokými, plachtovitými ploutvemi, se stavbou těla podobnou např. skalárům. S přibývajícím věkem, u dospělých jedinců je tělo protáhlé a ploutve nejsou již dominantní částí těla jako u mladých exemplářů. Tento bodlok dokáže velice rychle a intenzivně měnit své zabarvení. Při agresi jsou barvy intenzivní, ve stresových situacích blednou. U chovatelů mořských ryb je oblíben právě pro své zajímavé zbarvení i tvar těla, které se věkem rybky mění.

V anglicky psané literatuře jej najdeme pod synonymy Desjardin’s Sailfin Tang nebo též Red Sea Sailfin Tang či Indian Sailfin Surgeonfish.

Nezapomínejme, že i tento bodlok, stejně jako bodloci ostatní, má po bocích z obou stran před ocasní ploutví břit, kterým může způsobit poranění. Je nutná opatrnost při manipulaci v nádrži, přelovování a transportu v igelitových sáčcích, které břitem mohou být protrženy.

Nádrž: Nádrž by měla mít alespoň 800-1000 litrů, pro dospělé jedince případně ještě větší. V dostatečně velkých nádržích můžeme chovat i vícero jedinců. Bodlok musí mít v nádrži dostatek volného prostoru k plavání. Bodloci jsou obecně velmi rychlými a vytrvalými plavci.

Jako ostatní bodloci i tento konzumuje řasu, takže nádrž by měla býti dostatečně prosvětlená. Středně silné proudění vody. Bodloci milují intenzivní proudění vody kolem jejich žáber. Důležité je dobré prokysličení vody. Nezapomínejme, že ryba obývá mělká korálová plata s mořským příbojem s vysokým obsahem kyslíku. Ryba je na chov považována za relativně choulostivý druh, který se ale hodí do reefové nádrže. Doporučuje se výměna 10-20% objemu vody nádrže měsíčně.

Náročnost: Zebrosoma desjardinii patří k méně náročným bodlokům. Mladí jedinci se v nádržích aklimatizují podstatně lépe, než dorostlé exempláře. Kromě kvality vody záleží i na ostatním druhovém osazení nádrže klidnými, neagresivními rybami korálového společenství. K dobré kondici rybky přispívají i úkryty v nádrži, zejména různé štěrbiny či jeskyně v korálech, kde Z. desjardinii v noci vyhledává bezpečný úkryt pro odpočinek.

Poznámky k chovu

Teplota: 22 - 26 °C
pH: 8.1 - 8.4
dGH: 10 - 30 °N
Voda: mořská; Hustota: 1.021-1.025

Živí se řasami, které ožírá z kamenů, korálů. Rovněž loví drobnou zvířenu u dna. Přikrmujeme salátem a čínským zelím, brokolicí, špenátem, cuketou apod.. Krmíme též zmrazeným planktonem a umělými vločkovými krmivy, spirulinou. Doporučuje se i pěstování řasy Chaetomorphia. Je možné krmit i japonskou řasou Nori, nebo jinými mořskými řasami či chaluhami.

Bodlok ve své domovině neustále okusuje řasy a proto musí být při umělém chovu několikrát denně pravidelně krmen. Při špatné stravě bodlok strádá, bledne, trpí LLD (lateral line desease – děrová nemoc - http://animal-world.com/... ). Přidávání vitamínu C a dalších vitamínů přímo do vody může pomoci omezit nebo eliminovat důsledky dietních chyb. Bodloci jsou náchylní na různá onemocnění bakteriálního původu ze znečištěné vody a proto je nutná účinná filtrace, odpěňování a pravidelná částečná výměna vody. Bodloci neprodukují žádné velké množství kožního slizu a proto jsou rovněž náchylní na různá infekční onemocnění kůže. Je nutná proto karanténa před tím, než je dáme po importu do společné nádrže. Léčba je možná běžnými přípravky. Ale protože díky svému vegetariánství mají v zažívacím ústrojí specifickou mikrofaunu, je vhodné se vyvarovat přípravkům na bázi mědi nebo jejich dlouhodobějšímu podávání. V přírodě pomáhají ryby čističi z čeledi Labroides, nebo Gobiosima (tito se v zajetí snadněji chovají). Mohou pomoci i různé krevetky.

Bodlok se hodí do reefového akvária, nepoškozuje korály ani neškodí bezobratlým. Může se chovat společně s jinými mírumilovnými obyvateli korálových útesů. Bodloci jsou silně teritoriální, což může být problém v okamžiku, kdy chceme dát do nádrže dalšího exempláře stejného rodu. Bodloky se doporučuje do nádrže umisťovat jako poslední obyvatele. Je lepší mít v nádrži (pokud její rozměry dovolí) dva bodloky různého druhu než dva druhu stejného. V přírodních podmínkách ochrana teritoria znamená ochranu potravinového zdroje – řas. Bodlok chrání větší území s řasou, než sám spotřebuje, čímž zaručuje její neustálé obnovování a dostatek potravy pro sebe.

Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Rozmnožování v zajetí není známo.

Další informační zdroje:

Ukaž na Fishbase

Ewald Lieske and Robert F. Myers: Coral reef guide, Red Sea. HarperCollinsPublishers Ltd., London, 2004, ISBN 978-0-00-774173-1
Hynek Dařbujan. Průvodce mořskou faunou a flórou, Studio Press, 2001, 324 str., ISBN 80-902316-0-8
David Alderton. Akvarijní a jezírkové ryby. Knižní klub, 2006, 400 str., ISBN 80-242-1633-7
Helmut Debelius. Rudé moře. Průvodce korálovými útesy. Rajzl Publishing, 2003, 323 str., ISBN 80-903171-3-8
Dick Mills. Akvarijní mořské ryby. Nakladatelství Slovart, 2004, 117 str., ISBN 80-7209-570-6

http://www.fishbase.org/...
http://animal-world.com/...
http://animal-world.com/...
http://animal-world.com/...