Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Souhlasím.

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

Pterophyllum scalare Schultze at Lichtenstein, 1823

skalára amazonská

Kmen: Chordata
Třída: Actinopterygii
Řád: Perciformes
Čeleď: Cichlidae
Podčeleď: Cichlasomatinae
Rod: Pterophyllum
Ukaž v katalogu »

Správce: mlynar
Zobrazeno: 65214x; Aktualizace: 17.7.2008

Synonyma: Platax scalaris; Plataxoides dumerilii; Pterophyllum dumerilii; Pterophyllum eimekei; Zeus scalaris

Výskyt: Jižní Amerika - Amazonie. Povodí Amazony (i Solimoes a Ucayali), Negro, Oyapock, Demerara, Essequibo.

Velikost až 25 cm.

Obecný popis

Samec může v plné dospělosti dosahovat až 15 cm (v těle) - 25 cm navýšku i s ploutvemi; samice dorůstá o něco méně. V plné dospělosti mívají samci výrazný tukový hrb na čele - samice jej nemá a bývá plnější v bříšku. Základní zbarvení (stejně jako u všech Pterophyll) je stříbřité, na bocích jsou čtyři dominantní vertikální tmavé (do černa) pruhy, mezi nimi tři méně výrazné "mezipruhy". Oko divokých skalár bývá jasně červené.

(POZN aut.: Velikost těla u skalár je brána podle naměřené výšky u skutečně vyjímečných ryb, většinou se u největších dospělých jedinců pohybuje mezi 9 - 12 cm a i takto velké ryby jsou k vidění velice vzácně, toto se týká jak divokých populací, tak i chovatelských forem tohoto druhu).

Rybky byly poprvé živé dovezeny do Evropy ke známému Hamburskému obchodníku Siggelkowovi (Německo) v roce 1909 (z první zásilky o tři roky dříve nepřežil jediný kus). Jako vůbec první na světě je rozmnožil o několik let později v Hamburku žijící "rakušan" Čvančara!

Dosud bylo zaznamenáno čtyřicetjedna barevných chovatelských forem a zároveň již téměř třicet různých barevných divokých populací.

(POZN aut: Výčet chovatelských forem zatím neuveden. S původním systémem je možno se seznámit v příslušném článku rubr. "Články", část nového systému chovatelských forem byla použita jako příloha zde: http://aquatab.net/...

POZN 2: Chovatelské formy P. scalare oplývají kromě již zmíněných barevných forem i různými tvarovými mutacemi. Rozeznáváme tak skaláry "obyčejné" - krátkoploutvé s ploutvemi shodnými tvarově s přírodními formami, krátkoploutvé se širokými ploutvemi, dlouhoploutvé, závojové, diamantové (zvrásněná pokožka boků těla), s dokonale transparentním žaberním víčkem za kterým jsou jasně zřetelné červené žábry ("Red wedge") a tzv "delty" (velmi vysoký tvar těla). Všechny tyto tvarové mutace existují u všech barevných forem s výjimkou "deltovitého tvaru", který byl zaznamenán pouze u černé formy (a následně z toho odvozené zlaté).

Nádrž: Chceme-li chovat skaláry ať již samostatně či ve společenské nádrži, je třeba jim zajistit dostatečný prostor a především výšku vodního sloupce. Pro mladé, ještě ne plně vzrostlé rybky teoreticky postačuje 30 cm, pro dospělé bych si dovolil doporučit minimální sloupec vody 40-50 cm. Chceme-li chovat samotný pár skalár, dostačovalo by i akvárium o obsahu 60 - 80 litrů. Tyto rybky jsou ale spokojenější ve skupině vlastního druhu, což již klade nároky na adekvátně velkou a patřičně hlubokou nádrž. Skaláry jsou rybky teritoriální a chováme-li je ve společenské nádrži s jinými rybkami - i menšími, je třeba brát ohled na dostatek úkrytů pro ostatní rybky. Jelikož je skalára dokonalý všežravec, nepohrdne mnohdy ani drobnějšími rybkami a naopak v nádrži s nesprávným chemismem se může stát štvancem terorizovaným i hejnkem malých rybiček!

Chceme-li se zhruba přiblížit přírodnímu habitatu rybek, je vhodné na dno nádrže umístit jemný světlý písek, rybkám poskytnout dostatek úkrytů v podobě zařízení kameny a kořeny, rostliny jsou samozřejmě z estetických důvodů na místě, vhodné jsou druhy a formy s optimem danné výšky hladiny z lokalit Amazonie. Optimální zbarvení vody je jantarově nahnědlé použitými huminovými extrakty - cca jako slabší čaj (obecně je platné použití koncentrace uvedené na obalech koncentrátů výrobci).

Filtrace je nutná, vhodný je pozvolný klidnější pohyb vody. Skaláry obecně nemilují, když se voda "vaří" díky přehnaně výkonnému superfitru.

Náročnost: Chovatelské formy skalár jsou v současnosti plně aklimatizovanými rybkami na naše podmínky, je však nutné je chovat v nádržích odpovídajících velikostí. Přírodní divoké populace jsou vhodnější pro pokročilé akvaristy a specialisty.

Poznámky k chovu

Teplota: 25 - 27 °C
pH: 6 - 6.5
Voda: sladkovodní

Díky k tomu, že zástupci chovatelských forem jsou v našich podmínkách již plně domestikovaní, je možné je chovat ve většině běžných vod našich vodovodních sítí. Jinak jde původně o ryby pocházející z měkkých a měkčích vod z oblastí s tzv. "blackwater" (černou vodou). Je tedy pochopitelné, že případná preference měkké či měkčí vody je zde na místě, stejně jako přídavek huminových látek do vody. pH vyhoví i neutrální, optimum se pohybuje mezi 6 - 6,5. Rybky vyžadují všeobecně teplejší vodu, pro chov je doporučena teplota mezi 25 - 27 °C. Krmení preferují živé - především plankton (buchanku pouze mladé a malé rybky), larvy komárů a pakomárů, drobné červíky (nítěnky). Dnešní tzv. "chovatelské" populace těchto cichlid jsou ale již plně adaptovány na příjem mražené potravy a i kvalitní umělé.

Rybky jsou náročnější na kvalitu vody a v případě nežádoucího stoupnutí dusičnanů, atd. velmi snadno zaplísní nebo u nich dochází k prudkým otravám a často i invazím klasických bakteriálních nemocí. Pokles pH a zvyšující se obsah dusičnanů a čpavku má na tyto rybky i další vliv - rozpad konců (měkkých paprsků a blanitých mezičástí) hřbetní, ocasní i řitní ploutve. Jakmile je učiněna náprava, ploutve sice opět začnou dorůstat, můžeme se však často dočkat různých deformací a jejich nežádoucího zakřivení. Skaláry též patří k rybkám, které se mohou snadno rušivým vjemem zvenčí šokovat a ztěchto důvodů bývají i náchylné k infarktu. Při psychickém šoku může dojít i k dalším poruchám vnitřních orgánů a stejně tak i při jejich překrmování nebo v případě prudkých změn chemismu či teploty v nádrži (poruchy plynového měchýře - ztráta koordinace pohybu,aj.). Z léčiv snesou téměř vše, je však mnohem lepší problémům předcházet včasnou péčí o jejich prostředí. Skaláry se mohou dožívat 8 - 10 let, nejsou však žádnou vyjímkou i rybky starší.

POZN 2: Výše uvedené platí pro běžné chovatelské populace objevující se v klasické maloobchodní síti. Divoké formy pocházející z přímých odchytů již nejsou tolik vhodné pro běžného akvaristu, protože jejich chov vyžaduje zvláštní, mnohdy velice speciální péči a často i využití netradičních technologií.


Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Teplota: 26 - 28 °C
pH: 6 - 6.5

Odchov může probíhat i ve vhodně zařízené společenské nádrži. Co se chemismu týče, vychází to nastejno jako při chovu, je jen třeba zvýšit teplotu na hodnoty mezi 26 - 28 °C, nevadí teplota až do 29 °C. Mají-li rodiče vhodné podmínky, o mláďata se v prvních dnech vzorně starají. I když velice vzácně, přesto bylo již i zaznamenáno rozkrmování mladých kožním sekretem tak jako je tomu běžné dosud jen u ryb rodu Symphysodon a známé u rodů Heros a Uaru. U mladých párů se mohou podařit až pozdější výtěry. U prvních z nich se často setkáváme s droboučkými nebo nedokonale zralými jikrami či špatně oplozenou snůškou. Rodiče musí být dokonale adaptováni na stávající prostředí a jeho chemismus, což může trvat i u dospělých ryb po jejich přestěhování odjinud několik týdnů ba až měsíců.

Rybky preferují pro tření listy rostlin širokolistých druhů (oblíbené jsou kupř. rostliny rodu Echinodorus) kam samice klade odspoda nahoru "šňůrečky" jiker, kterých může být u plně vyspělých jedinců až 1000, samec je následně oplozuje. Tak se oba partneři střídají, dokud se samice "nevyprázdní". Zárodky se u skalár vyvíjejí tři až čtyři dny (záleží na teplotě), když se zárodky začnou "kulit" samice je shromážďuje na vybraném místě, kde o ně pečuje a hejnko mláďat hlídá i po dalších cca dvou až třech dnech, kdy se již potěr rozplavává. Nezřídka si ale skaláry vyberou pro tření kořen nebo jiný předmět umístěný v akváriu, mnohdy si mohou vybrat i těleso filtru či dokonce funkční topné těleso.

Mláďata je nejvhodnější hned po rozplavání rozkrmit čerstvě vylíhnutými naupliemi žábronožky solné (Artemia salina), drobnější mláďata mladých rodičů, která ještě nedokáží pozřít žábronožku pak jemnými vířníky. Po několika dnech již dokáží přijímat i přecezený drobný mražený či živý plankton a jemný prach z umělého krmení. Rybky při vhodném chemismu rostou rychle a začínají dospívat v průběhu osmého až desátého měsíce života.


Další informační zdroje:

Ukaž na Fishbase

Množství informací o rodu Pterophyllum najdete i zde:
http://ceskycichlidklub.eu/...




 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2019 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.

Jste na stránkách AKVARISTA.cz (LOAD: 0.076230s 0.055316s).

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.