Macropodus opercularis Linnaeus, 1758

Správce: PetrNovak

Zobrazeno: 33569x; Aktualizace: 23.12.2011

Synonyma: Chaetodon chinensis; Labrus opercularis; Macropodus chinensis; Macropodus ctenopsoides; Macropodus filamentosus; Macropodus venustus; Macropodus viridiauratus

Další česká a lidová označení: rájovec dlouhoploutvý

Výskyt: Asie, především jižní Čína v povodí Jangtse, Tchaj-wan, Malakka a Hainan, Korejský poloostrov a Vietnam, Laos, Kambodža, Malajsie, Hong-Kong, ostrovy Ryukyu, Japonsko, Filipíny, Okinawa. USA, Madagaskar, jižní Španělsko. Zejména u míst výskytu mimo jihovýchodní asijskou pevninu je předpoklad umělého vysazení nebo úniku z odchoven. Původním biotopem jsou rýžová pole, bažiny, zavlažovací kanály, slepá ramena, potoky, rybníky, s tmavým dnem. Na kořist číhá hlavně pod hladinou. Při lovu hmyzu dokáže vyskakovat až 10 cm nad hladinu.

Na Tchaj-wanu byl používán k zápasům o sázky, v současné době je zde na seznamu chráněných živočichů se zákazem lovu.

Velikost až 8 cm.

Obecný popis

Patří do čeledi guramovití. Je to labyrintka, tedy ryba, která má vytvořen labyrint, což je nadžaberný pomocný dýchací orgán, který umožňuje tlamkou vdechovat vzduch nad hladinou. Vznikl rozšířením dutiny prvního žaberního oblouku. Labyrint je dutina, jejíž povrch je pokryt členěnou silně prokrvenou sliznicí, kde dochází k výměně plynů. Umožňuje to život ve vodách s vysokou biologickou spotřebou kyslíku, tedy chudých na kyslík, s velkým obsahem organického znečištění. Čím méně kyslíku je ve vodě, tím výkonnější labyrint se rozvine.

Jedná se vůbec o první dovezenou tropickou rybu v akvaristické historii, kterou do Evropy importoval francouzský konzul Simon z čínského přístavu Ning-Po v roce 1869. Dovozce je často chybně v některé litaratuře uváděn jako Géraud, který byl ve skutečnosti jen důstojníkem na lodi, která rájovce přivezla.

Rájovec se v roce dovozu také hned rozmnožil (Paul Carbonnier, 1869), a potom rychle a úspěšně rozšířil po Evropě. Historie chovu v Číně je však mnohem delší.

Dlouho byl označován českým synonymem rájovec čínský.

Nádrž: Přes léto může být chován ve venkovním rybníčku, pokud je teplota alespoň 15 ^oC. Někteří akvaristé mají dokonce zkušenosti s poklesem teploty až na 10 ^oC. Nádrž je nutno zakrýt kvůli kočkám.

Mezi vodní hladinou a krycím sklem je potřeba nechat dostatečný prostor 5 – 10 cm a nedávat příliš silné osvětlení generující teplo, aby se příliš nepřehříval vzduch nad hladinou, který ryby vdechují. Samozřejmě, že je rozhodující rozdíl teploty mezi vodou a sloupcem vzduchu bezprosředně nad hladinou, odkud labyrintky berou vzduch. Rozdíl až +10 ^oC nemusí být problém, protože takovéto teplotní odchylky jsou běžné i v přírodních podmínkách. Labyrintky, zejména jejich potěr v době vývoje labyrintního ústrojí jsou náchylné především na nižší teplotu vzduchu nad hladinou oproti vodnímu prostředí a pak zpravidla hynou. Proto vyrovnání teplot se dosahuje pomocí krycího skla a správnou volbou světelného zdroje, aby nedošlo k velkému přehřátí.

Ideální je chov v jednodruhové nádrži střední velikosti od 50 l více, vhodná délka nad 80 cm, spíše nižší stav vody do 30 cm. Nejlépe v poměru 1 samec a 2 až 3 samice. Pokud si tyto ryby pořídí začátečník a nepodlehne obvyklému začátečnickému omylu přidat k nim neonky, paví očka, pancéřníčky a skaláry, má šanci udržet si pěknou nádrž s atraktivními rybami, které jsou velmi tolerantní k podmínkám v nádrži. Při manipulaci v nádrži nejsou bázlivé, jsou spíše zvídavé. Kromě toho i v těchto podmínkách se ryby běžně mohou začít rozmnožovat a začátečník je potom na nejlepší cestě stát se produkčním akvaristou. Rájovci jsou plodní a dobře se množí.

Náročnost: Z hlediska náročnosti chovu jsou ideálními rybami pro začátečníky, kteří si pro začátek pořídí středně velkou nádrž. Pohybují se nejvíce v horní části akvária. Snášejí velké rozmezí teplot, takže nepotřebují vytápění a protože jsou to labyrintky s přídavným dýcháním atmosférického vzduchu, tak nepotřebují ani vzduchování. Také s vodou nejsou potíže, jsou velmi tolerantní. Pravidelná výměna vody je vhodná.

Filtr není nutný, pokud je, tak nesmí vytvářet silné proudění vody v nádrži v době stavby pěnového hnízda samcem. Pokud na hladině nejsou místa "se stojatou vodou", křehké hnízdo se brzy rozpadne.

Osázení rostlinami rájovci (stejně jako ostatní labyrintky) potřebují mírné až střední; jsou vhodné zejména plovoucí rostliny, mezi které se dobře staví hnízdo a později chrání i drobounký potěr. V nádrži je nutné vytvořit úkryty z květináčů, kamenů a podobně, aby se kam měla schovat samička před agresivně dotírajícím samcem v době tření.

Poznámky k chovu

Teplota: 15 - 32 °C
pH: 6 - 8
dGH: 5 - 30 °N
Voda: sladkovodní

Teplota: 15 – 32 ^o C (běžné výkyvy teploty v domovině), přežije i krátkodobě extrémnější teploty. Postačují dlouhodobé teploty kolem 18 - 20 ^o C, nejlépe vybarven je v rozpětí teplot 21 – 24 ^o C.
Tvrdost vody: není podstatná, od 5 do 30 ^o dGH.
pH 6 – 8, v běžném rozsahu bez extrémních výkyvů.

Délka původně 8 cm, chovatelským výběrem dosahuje až 10 cm, nevhodným výběrem může být i menší než 8 cm. Dožívá se 5 až 6 let. Vzhledově velmi atraktivní ryba. Má poměrně statné tělo, protáhlé, vysoké, ze stran stlačené. S výjimkou prsních ploutví jsou ostatní protažené. Základní zbarvení je hnědavé, většinou překryté svislými červenými a modrozelenými pruhy. Ploutve jsou modročervené s jasnými modrozelenými proužky. Na skřelích je černá skvrna obroubená červeně a zeleně.

Samec je mohutnější, má protažené ploutve, je výrazněji zbarven, má více vyvinuté odulé pysky. Samice je menší, méně výrazně zbarvená, má kratší zaoblené ploutve. V době tření mají samci hrdlo a břicho hnědé až černé. Při podráždění mění barvu.

Kromě základní přírodní barevné formy existuje albinotická (červené pruhy), zlatá, modrá, červená, modročervená, diamantová. Ohledně černé barvy jsou dohady, zda jsou to kříženci s jiným druhů rájovců s vysokým podílem černé barvy nebo uměle barvené ryby. Barevné formy jsou obvykle méně agresivní, ale choulostivější a vyžadují vyšší teplotu. Do distribuce se dostávají i ryby uměle přibarvované podkožními injekcemi, které mají krátkou životnost.

Z labyrintek patří mezi agresivnější druhy. Někdy s nimi nejsou problémy, zejména s mladými rybami, ale je potřeba počítat, že s dospíváním ryby mohou napadat jiné druhy v nádrži, zejména pak jsou agresivní samci v době tření jak mezi sebou, tak mezidruhově. Vnitrodruhově mezi sebou jsou samci velmi nebezpeční. Pokud se kombinují s jinými rybami, musí to být ryby dost velké, pohyblivé a odolné. Jsou ohrožením vůči zejména malým a pomalým rybám, především pod 3 cm velikosti. Také záleží na tom, jak je zarostlá nádrž a kolik je v ní úkrytů. Naopak pokud jsou ve společnosti velkých agresivních ryb, často zahynou dlouhodobým stresem. Žerou živou i umělou potravu. V přírodě se živí hmyzem, bezobratlými a malými rybičkami. V nádrži jsou schopni vyžírat plže z ulit, likvidovat ploštěnky, nezmary nebo lasturnatky, zejména pokud nejsou krmeni. Běžně dokážou lovit paví očka a dánie.

Nebýt agresivity rájovce, byl by pravděpodobně jednou z nejvíce zastoupených ryb v nádržích.

Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Teplota: 22 - 25 °C
Voda: Běžná voda bez extrémních parametrů, podobně jako pro chov.

Běžná voda bez extrémních parametrů, podobně jako pro chov.

Před výtěrem je vhodné chovný pár vydatně kvalitně krmit. Ochotu ke tření podpoří zvýšení teploty o 3 – 4 ^o C oproti původní teplotě v chovné nádrži.

Písek není nutný. Na dně skrýše z květináče nebo kamenů pro samici. Rostliny plovoucí nebo vznášející se pod hladinou (Ceratopteris, Riccia, Eichhornia), kde kořeny nebo stélky pod hladinou vytvářejí „kostru“ pro hnízdo. Nádrž dobře zakrytá.

Samec před třením staví z pěnových bublinek hnízdo, nejraději pod plovoucími listy v kořenech, ke zpevnění používá úlomky vznášejících se rostlin, což mu trvá několik hodin až dnů. Během stavby odhání samici, po dokončení hnízda ji k němu láká. Samice připlaváním pod hnízdo dává najevo ochotu k výtěru. Při výtěru v původní nádrži, kde je více samic, se může stát, že samec postaví více hnízd a vytře se s více samicemi. Tření probíhá pod hnízdem, ryby se postaví šikmo proti sobě, pomalu se otáčejí až s typickým podkovovitým obejmutím samice samcem, vypuzením jiker a jejich oplozením. Tento postup se vícekrát opakuje. Jiker je 50 až 500, jsou lehčí než voda (obsahují tukové kapénky) a stoupají k hladině, kde je samec urovnává do hnízda. Samici je po skončení výtěru nutno ihned odlovit, aby nežrala jikry a nebyla napadána samcem. Samice je schopna se vytírat znovu asi po dvou týdnech za předpokladu kvalitního krmení až 5 x denně. Chovné ryby je vhodné pro dobrou kondici držet odděleně. Samec se ponechá u hnízda, které hlídá a průběžně opravuje.

Embrya se líhnou po asi 20 - 30 hodinách, po 3 - 4 dnech se rozplavou, je vhodné velmi jemně vzduchovat. Po vykulení nebo rozplavání je nutno odlovit samce a začít krmit jemnou živou nebo umělou potravou („mlha“ z vařeného žloutku rozemnutého mezi prsty). Potěr roste rychle, ve 3 – 4 týdnech se tvoří labyrint, v této době je vhodné krmit jemnou potravou, aby se neudusil. Po vytvoření labyrintu vzduchování není nutné. Potěr roste nestejnoměrně, je nutné jej třídit, jinak podlehne kanibalismu. Ve třech měsících měří kolem 4 – 5 cm.

Cena: Podle barevné formy mezi 10 – 50 Kč. V 80. létech se základní forma prodávala obvykle kolem 8 Kčs.

Další informační zdroje:

Ukaž na Fishbase

http://www.catfish.cz/... - fotky ze tření
http://zooschool.ru/...