Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Souhlasím.

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

Cyathopharynx foai Boulenger, 1898

Kmen: Chordata
Třída: Actinopterygii
Řád: Perciformes
Čeleď: Cichlidae
Rod: Cyathopharynx
Ukaž v katalogu »

Správce: TomKas
Zobrazeno: 16129x; Aktualizace: 29.7.2011

Synonyma: Ectodus foae

Výskyt: Jezero Tanganika.

Velikost až 22 cm.

Obecný popis

Cyathopharynx foai je znám také pod starším označením Cyathopharynx furcifer. Toto původní označení zůstává po revizi rodu provedenou Ad Koningsem v roce 1999 stále v platnosti, avšak jen pro několik ras obývající mělčí vody na lokalitách v Burundi, Tanzanii a Zambii. Přesto, že fakticky bylo popsáno několik geografických variant Cyathopharynx, oficiálně se jedná pouze o jeden druh, ačkoliv právě Ad Konings je přesvědčen, že v jezeře existují minimálně druhy dva. Opírá se přitom o svá pozorování na lokalitě Moliro Bay v Kongu, kde narazil na dvě ryby popisovaného rodu, které vykazovaly odlišné znaky zejména ve zbarvení ploutví.

První importy ryb proběhly již před několika desítkami let a pocházely převážně z Burundi. V pozdějších letech se pak začaly objevovat také importy z Tanzanie, Zambie a Konga.

Cyathopharynx foai se zdržuje v křišťálově čistých vodách jezera, kterou nalezneme ve skalnatých oblastech, kde nedochází ke zvíření sedimentů.

Dospělí samci mají velmi pestré, nádherně kovově zbarvení, které však bohužel po importu nebo nevhodných podmínkách při chovu velmi rychle ztrácejí. Toto zbarvení mění své kovové tóny v závislosti na úhlu dopadu světla. Břišní ploutve jsou značně prodloužené a jejich konce mají žluté zabarvení. Všechny nepárové ploutve jsou také prodloužené s výrazným zašpičatěním. Ocasní ploutev má protáhlé krajní paprsky.
Samice nejsou zdaleka tak atraktivně zbarvené jako samci. Převládá u nich stříbřitá barva a jejich ploutve nejsou protažené. Dorůstají menší velikosti kolem 15 cm (na rozdíl od samců, kteří dosahují až 22 cm).

Samci ve své domovině spásají jednobuněčné křemičité řasy, které nalézají na skalách a kamenech, nebo je přijímají přímo ze sedimentu usazeného na písečném povrchu. V době tření se shlukují do třecích kolonií, v nichž budují velká písečná hnízda, v průměru mnohdy dosahující více než 50 cm. Poměrně velký rozměr těchto třecích staveb má zřejmě za úkol upoutat pozornost samic, jenž proplouvají nad hnízdními teritorii. Ta mají obvykle v průměru velikost 2 až 3 metry a jsou tak velmi blízko sebe. V jedné třecí kolonii se může vyskytovat i několik desítek samců a tomu odpovídající počet hnízd.

Na rozdíl od dominantních samců se samice a subdominantní samci zdržují ve skupinách, kde společně pátrají po potravě. Tu tvoří řasy, které nalézají na skalnatých plochách a v sedimentu. Pokud se k tomu naskytne příležitost, pochutnají si i na planktonu. Ryby mají uzpůsobený trávicí trakt tak, aby mohly pozřít velké množství relativně nevýživné potravy, což se projevuje velmi vysokou produkcí odpadních látek. Současně s řasami ryby pozřou i množství drobných zrnek písku, které mají pozitivní vliv na trávení.

Nádrž: Akvárium by mělo být pokud možno co největších rozměrů. Důraz by měl být kladen na délku a plochu dna Ideální objem nádrže by měl být min. kolem 400 litrů. Dno by měla tvořit tenká vrstva jemného písku bez ostrých hran, o které by se ryby při hledání potravy a při pozření mohly poranit.

Do nádrže vložíme několik solitérních kamenů a můžeme přidat i odolnější druhy rostlin. Mnoho rostlin sice vypadá dekorativně, na druhou stranu ale ubírá volný prostor pro plavání, které bychom v případě těchto ryb měli upřednostňovat.

Výkonná a dobře funkční filtrace je podmínkou úspěšného chovu stejně jako dobře prokysličená voda.

Náročnost: Cyathopharynx foai rozhodně nepatří do rukou začínajících akvaristů. Jedná se o poměrně náročnou cichlidu, vyžadující především křišťálově čistou vodu, což se vzhledem k velkému množství produkce odpadních látek prakticky neslučuje. Tento fakt spolu se skutečností, že jde o hejnovou rybu, jenž dorůstá relativně velkých rozměrů navíc tyto krasavce předurčuje do objemných nádrží, které si však mnoho akvaristů nejen z finančních, ale i prostorových důvodů nemůže dovolit.

Poznámky k chovu

Teplota: 24 - 26 °C
pH: 8 - 9
dGH: 9 - 19 °N
Voda: sladkovodní

Základním a nutným předpokladem úspěšného chovu je velmi čistá, na kyslík bohatá voda společně v dostatečně prostorné nádrží. Dále je nutné rybám dopřát vydatnou a pokud možno co nejpestřejší stravu. Výše zmíněné si vzájemně odporuje, protože s velkým množstvím stravy roste produkce odpadních a škodlivých látek, jenž ryby vyprodukují, a které se negativně podílejí na výsledné kvalitě vody. V akváriu, byť sebevětším, nikdy nedosáhneme stejných podmínek, jaké panují v jezeře, a tak je na místě pravidelná výměna vody, kterou bychom v žádném případě neměli zanedbávat. Doporučované týdenní množství vyměněné vody by se v ideálním případě mělo rovnat 2/3 objemu celé nádrže.

Bylo vypozorováno, že ve starší vodě se ryby postupně stávají apatické, méně ochotně přijímají potravu a pomaleji rostou. Také zbarvení samců v takovéto nádrži nebude příliš atraktivní.

Protože se jedná o hejnové ryby, měli bychom při sestavování chovné skupiny myslet i na tuto skutečnost. Ideální je pořídit si (pochopitelně s ohledem na velikost chovné nádrže) velký počet mladých jedinců.

V souvislosti s chovem Cyathopharynx foai uvádí autor knihy Tlamovci v akváriu, pan Miroslav Kraut jednu zajímavou skutečnost, ke které dospěl vlastním dlouholetým pozorováním. Podle jeho zjištění v potomstvu téměř vždy převažují samci. Všechny ryby ve skupině při dobrých podmínkách rostou přibližně stejně rychle a po cca půl roce se začne vybarvovat první část samců. Kromě vybarvení je u nich jasně patrné protažení nepárových ploutví a zašpičatění koncových paprsků ocasních ploutví.

Zbylá část potomstva si stále ponechává nenápadné zbarvení a vzhled samic.
Teprve až po roce od vybarvení prvních samců dochází k dobarvení ostatních ryb a tvorbě jejich druhotných pohlavních znaků.

Chcete-li udržet ryby v dobré kondici, je nutné kromě základních podmínek souvisejících s kvalitou vody a krmením ponechat ve společné nádrží také větší počet subdominantních samců a neodlovovat je.

Ryby jsou charakteristické svou velmi nízkou vnitrodruhovou agresivitou. Ačkoliv v nádrži velmi často dochází k imponování a vzájemným soubojům, jen zřídkakdy dojde k vážnějšímu zranění bojujících samců.

Vítanou je také skutečnost, že ryby si téměř vůbec nevšímají akvarijních rostlin, což je u tanganických cichlid jev poměrně vzácný.

Pokud zvažujete chov Cyathopharynx foai ve společnosti jiných ryb, vybírejte pokud možno z větších druhů, které se zdržují ve vyšších vodních vrstvách a pro C. foai nebudou představovat potravní konkurencí.

Rybám podáváme kvalitní vločkové krmivo, které by mělo tvořit přibližně polovinu celé krmné dávky, dále pokud možno živý plankton, mražené komáří a pakomáří larvy či mražené artemie. V souvislosti s krmením je dobré poznamenat, že pokud dochází k úhynu ryb z důvodu špatného krmení, odnesou to většinou mnohem častěji samci. Vysvětlení je poměrně prosté a za jeho vysvětlením se musíme vrátit do jejich domoviny, do jezera Tanganika.

Pozorováním bylo zjištěno, že samci přijímají poněkud odlišnou potravu, než samičky. Samice totiž kromě potravy bohaté na balastní látky přijímají i plankton, který se volně vznáší ve vodách jezera. Naproti tomu samci se soustřeďují převážně na potravu obsaženou v písečném substrátu, který obsahuje jen minimum stravitelných částic. Pokud však v akváriu rybám poskytneme vydatnou stravu v neúměrném množství, samci navyklí na omezený příjem mají náhle k dispozici nebývalé množství potravy. Její nadměrná konzumace pak snadno způsobí ucpání jejich trávícího traktu a následně vede k úhynu.


Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Teplota: 25 - 27 °C
pH: 8 - 9
dGH: 9 - 19 °N

Tření v nádrži začíná stavbou hnízda, které se zhostí samec. Nejdříve důkladně vyčistí prohlubeň ve středu hnízda tak, že odstraní větší zrnka písku. Tím samičce usnadní rozeznání a následný sběr jiker při tření. Již během stavby hnízda samec urputně brání své teritorium před ostatními narušiteli a vetřelci. Poté láká samičku do svého hnízda. Břišními ploutvemi pohybuje nad místem tření. Hřbetní ploutev přitom ohýbá ke hřbetu. V momentě, kdy se samička usadí ve středu hnízda, začne klást jikry. V jeden okamžik jich vypustí v rozmezí od 1 do 3. Sameček se zdržuje opodál, a jakmile spatří jikry, začne nad nimi proplouvat a vypouštět mlíčí, čímž je oplodní. Po té jsou jikry samičkou sesbírány. Tento postup se opakuje.

Při současném tření několika párů, kdy jsou hnízda blízko sebe, může snadno dojít i k situaci, kdy samička omylem přeplave do hnízda jiného samce a tam pokračuje v tření.

Po vytření samička jikry opatruje v tlamce, ve které zůstávají v závislosti na teplotě vody přibližně 20 dní. Po rozplavání je plůdek již schopný sám přijímat drobnou potravu ve formě planktonu. Po několika týdnech je možné začít podávat i jemně drcenou vločkovou potravu s převažující rostlinnou složkou. Jedna samička může v závislosti na podmínkách odchovat 15 až 60 mladých.

Růst mladých rybek je velmi rychlý. Ve stáří čtyř měsíců dosahují velikosti kolem 5 až 6 cm.


Další informační zdroje:

Internet
http://www.malawicichlidhomepage.com/...

Literatura
Kraut, M. Tlamovci v akváriu. http://aquabooks.cz/...



 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2019 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.

Jste na stránkách AKVARISTA.cz (LOAD: 0.061597s 0.044399s).

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.