Caridina multidentata Stimpson, 1860

Správce: skoula

Zobrazeno: 38432x; Aktualizace: 20.5.2011

Synonyma: Caridina japonica

Výskyt: Oblast výskytu těchto trpasličích krevet je jižní Asie. Převážně jih Japonska, konkrétně v provincii Nara na ostrově Honšu (v této provincii se vyskytuje v povodí řeky Yamato, odtud starší název Yamato numa ebi) další výskyt na ostrově Kjúšú.

Je k nalezení i v Taiwanu na Korejské poloostrově, Madagaskaru, Fidži a mnoho dalších místech, na některá místa mohla být introdukována.

Krevetka žije v bažinatých částech řek, i v nich samotných. Místy kamenité dno se mění v písečné. Břehy jsou zarostlé vegetací, stejně tak místy holé. Samotná řeka Yamato protéká například městem Osaka, kde se vlévá do moře.

Velikost až 5 cm.

Obecný popis

Fotograf a akvarista Takashi Amano byl první kdo tuto krevetku celosvětově zpopularizoval. Ve svých nádržích ji používá od raných 80-tých let 20. století. Tato krevetka je ceněna hlavně jako zbraň proti řase stejně tak pro schopnost vydržet drsnější podmínky v akváriu. Po založení akvária dojde k biologickým procesům, které mohou vyhovovat řase. Caridina multidentata může být do akvária vysazena již po třech týdnech od založení akvária (někdy i dříve), a tak zabránit nástupu invaze řasy.

Je to na základě jiného krevního barviva, kdy narozdíl od ryb, které pro přenos kyslíku používají hemoglobin na který se snadno váží dusitany zabraňující přenosu kyslíku (dochází k udušení). V krvi korýšovitých, mezi které sladkovodní krevety patří, je obsažen hemocyanin, na který se dusitany neváží, a proto jsou schopny vydržet "třetí" záběhovou fázi akvária (organický odpad > amoniak > dusitany > dusičnany). Ale pozor, krevetka je citlivá na amoniak a exces dusičnanů, stejně tak jako na měď. I stopové prvky mědi obsažené ve vodě znamenají úhyn těchto živočichů. Proto opatrně z hnojivy obsahující měď.

Krevetky reagují rychleji i na vysoké koncentrace CO2, obvykle dříve než rybí osádka. Proto se vyplatí sledovat chování těchto krevetek, mohou být prvním identifikátorem nestability v nádrži.

Krevetka je celkově průhledná. Krunýř mívá nádech světle hnědavé barvy. Od hlavy až po konec ocasu se táhne na hřbetě krunýře slabý světle bílý dorsální pruh. Na bocích běží série přerušených postraních čar, které jsou červenohnědé barvy. U samců připomínající spíše tečky. Postraní čáry jsou patrné už u mladých ještě nedospělých jedinců. Na ocasu bývají dvě, nebo větší počet, černobílých teček. Přes celý zadeček se táhne viditelné zadní střevo. Další identifikátor spokojenosti krevetek. Prázdné střevo značí stravovací problémy. Stejně tak jako je modravý nádech známkou stresu.

Někdy se jí říká krevetka Amanova, nebo též jen Japonica.

Nádrž: Krevetky jsou vhodné i do nanonádrží. Důležitý je výběr rybích společníků tak, aby se krevetky nestaly součástí jejich jídelníčku. Doporučují se dobře zarostlé nádrže, ve kterých se vždy nějaká ta řasa najde.

Náročnost: Pouhý chov: pokročilý začátečník akvarista.
Odchov: pouze pro pokročilé akvaristy (viz dále)!

Poznámky k chovu

Teplota: 18 - 27 °C
pH: 6 - 8
dGH: 6 - 20 °N
Voda: sladkovodní; středně tvrdá, pH okolo 6.8, max 50 mg NO3/l

Chov a chování je u těchto krevet podobný jako u taxonu Caridina cantonensis. Společenská, vitální zvířata, která neustále propátrávají nádrž po známkách růstu řas.

Chováme větší množství krevetek, tak abychom zabránili stresu. Obecný vzorec Takashi Amana je 1 kus Caridina multidentata na 10 l vody rostlinného akvária. To je pak dostatečný počet na boj s řasou.

Stres u těchto krevet poznáme modrým nádechem těla, seskupením se u filtru, neaktivitou nebo snahou utéci z akvária.

Pokud jsou parametry vody správné, bude krevetka prosperovat a růst, dojde-li k náhlé změně nebo jí při introdukci do nového akvária nebudou vyhovovat parametry vody, bude se snažit utéct. Ochranné sklo by mělo zamezit této nešťastné události. Krevetka je totiž schopna po souši ujít až několik metrů, pak samozřejmě uhyne.

Na parametry vody není citlivá, budeme-li si hlídat vysokou hodnotu dusičnanů popřípadě otravu těžkými kovy hlavně mědí, neměl by být s odchovem problém.

Taktéž i tato krevetka je omnivorní, není tedy potravní specialista. Přesto, že si najde v nádrži stále něco k jídlu, je doporučeno přikrmovat.

Chovatel by měl ale poskytnout stravu rozmanitou, vydatnou a vyváženou. Od speciálních tablet pro krevetky (Shirakura, Mosura) nebo potravu pro býložravce žijící u dna (Tetra Wafer, SAK).

V krmivu by měla byt z větší části obsažena řasa spirulina a vitamín E pro správné rozmnožování.

Chovatel může sáhnout i k spařené zelenině jakou je špenát, okurky, cukety hlávkový salát, listy smetanky lékařské. Pozor na chemicky ošetřovanou zeleninu.

Poměrně levnou alternativou jsou pelety pro králíky vyrobené z lisovaného sena a vojtěšky. Musíme si dát pozor na obsah mědi. Krmivo bez stopových prvků mědi je pak obvykle dražší.

Stejně jako u Caridina cantonensis, dochází po správné výživě k růstu. Ta je doprovázena svlékáním starého krunýře. Mnozí chovatelé začátečníci považují svleček (exuvii) za uhynulou krevetku.

Svlékání a růst má čtyři fáze. Kdy je starý těsný krunýř změkčován vyloučením vápníku - proekdyze. Prasknutí krunýře v místě nad hlavou. Nejprve dojde k uvolnění hlavy a pak škubnutím se uvolní i zadečková část - ekdyze. Další fází je příjem vody a nafukování nového krunýře a jeho zpevňování ukládáním vápníku – postekdyze. V dalším období krevetka dorůstá do svého nového krunýře - anekdyze).

Svlečku (exuvii) nevylovujeme, necháváme ji v nádrži jako zdroj minerálů. Svlékání podporuje změna parametrů v nádrži simulující kupříkladu déšť.

Samičky po svlékání jsou receptivní a jsou schopny páření. Dorážející samci ji mohou uvést do stresu a může dojít k úhynu samičky. Zarostlé akvárium s několika úkryty by této situaci mělo zamezit.

Pokud udržíme stabilní, kvalitní podmínky v nádrži dožívají se tyto krevetky až šesti let.

Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Teplota: 22 - 28 °C
pH: 7 - 8
Voda: slaná - mořská

Pro začátek bych chtěl poznamenat, že tento popis není přesná „kuchařka“ k odchovu Caridina multidentata. Z akvaristické praxe vím, že to co funguje v odchovu jednomu akvaristovi, zaručeně nebude fungovat druhému. Při tržní ceně, za kterou je tato krevetka prodávána se ani moc odchov nevyplatí. Je ale zajímavé pozorovat vývoj krevetky přes různá stádia a tak poodhalit další tajemství přírody. Proto odchov doporučuji všem „krevetářským“ akvaristům.

Poznámka k textu: Většinou je zde obecný popis z mých zkušeností, pozorování s odchovem. S pár poznámkami pochycených z webů známějších chovatelů krevet.

Pohlavní diformismus
V raném věku je pohlavní diformismus těžké rozeznat. Samice jsou přibližně o třetinu větší než samci, se zvyšujícím se stářím krevetek je tento rozdíl nápadnější. Pohlavně jsou jedinci vyspělí po dosažení věku 4-6 měsíců.

V pohlavní dospělosti se samicím začnou ve vaječnicích tvořit vajíčka, která jsou viditelná jako šedá hmota v záhlaví. Dalším znakem je mohutnější zadečková část s plovacími nožkami. U samic je druhá řada (počítáno odspodu) podélných laterálních skvrn tvořena tečkami pospojovaných v čárku, nebo čárkami samotnými. U samců jsou laterální skvrny tvořeny jasně viditelně ohraničenými tečkami.

Tento druh je typický představitel nepřímého larválního vývoje. To, znamená, že po vylíhnutí z vajíčka larva prochází několika stadii, než se z ní stane dospělý jedinec. Konkrétně u Caridina multidentata je to devět larválních stádií. Dospělcem se stává přibližně po měsíci. Vývoj larev probíhá kompletně v mořské vodě. Odchov ve sladké vodě není tedy možný!

Nepřímé larvální stádium je charakteristické pro všechny velkoramenné nebo filtrující krevety a některé z druhu Caridina. Larvy se z vajíček líhnou, jako nauplie, ty mají 3 páry nohou a plavou v otevřené mořské vodě. Živí se planktonem. Další stádium je protozoea, zoea a postlarva.

Páření a vajíčka
Vývoj vajíček, páření a oplodnění je stejná jako u Caridina cantonensis. Vajíčka se vyvíjejí v záhlaví samičky přibližně měsíc. Po této době dojde ke svlékání na základě vnějších podmínek (déšť, ochlazení, oteplení vody). Receptivní samička začne vypouštět do vody feromony a samci se jí snaží nalézt a oplodnit.

Krunýř není ještě pevný a s dotírajícími, poblázněnými samci, je to pro samičku velice stresující okamžik. Samička je receptivní několik hodin, pak krunýř ztvrdne a páření již nebude možné.

Samotné páření trvá několik minut, sameček se snaží dostat pod samičku a přilepit ji na spodní stranu hrudi spermatofor. Vlastní předání spermatoforů, trvá několik vteřin.

Několik hodin po páření sestupují vajíčka z vaječníků. A v dočasné komoře pod zadečkem dojde k jejich oplodnění spermiemi. Následně samička připevní vajíčka na zadečkové nožky a k sobě navzájem sekretem produkovaným basipodity zadečkových nožek.

Vajíčka jsou velice malá a jsou ve velkém počtu, což je další znak krevet s nepřímým vývojem. U Caridina multidentata se u starších jedinců uvádí až 2 000 vajíček.

Šedavá barva vajíček značí čerstvě oplodněná vajíčka. Pomalu dochází k jejich zesvětlování, až jsou viditelné černé tečky, oči larev. Pak jsou vajíčka připravena ke shození.

Péče samičky je kritická, víří vajíčka a přivádí jim čerstvou vodu a okysličuje je. Samička je lekavá, snadno se vystresuje. Potravu přijímá v malém množství.

Vybavení nádrže
Akvárium o objemu 25 litrů bylo z půlky naplněno vodou z chovného akvária a zbytek dolit čistou odvětranou vodovodní vodou (na 22 l). Vzduchovým kompresorem byla provzdušňována přes malý molitanový filtr, který byl zabíhán v chovné nádrži. Umístěno pár skrýší pro samičku. Samička se sporadicky krmí tak, aby nezůstávalo krmivo, přebytečné bylo odsáváno. Voda se měnila sporadicky přibližně jednou za týden 20%. Akvárium po měsíci vývoje vajíček zarostlo řasou, což vůbec není na škodu. Přibližně 30 den samička vypustila vajíčka. Následně byla odlovena. Larvy se z vajíček líhnou postupně, proto neodstraňujeme vajíčka na dně. Samička si může na larvách pochutnat, proto ji odlovme co nejdřív.

Larvy v akváriu poznáme jako malé vertikální průhledné čárky. Volně plovoucí ve vodním sloupci. Plavou hlavou dolů, která je poznatelná jako černá tečka. Ve sladké vodě vydrží přibližně 4 dny.

Další vybavení: teploměr, el. topítko, 11w zářivka (osvit 8 hodin), krycí sklo jako zábrana odpařování

Mike Moreno: larvy byly odloveny až po vylíhnutí v chovném akváriu do připraveného akvária, osvit vrchní, boky oblepeny černou folií

Logemann's: samička v samostatném akváriu, následně odlovena

caridina.japonica.online.fr: samička je odlovena do samostatného akvária a larvy jsou následně odloveny do odchovného mořského akvária

Odlov larev
Larvy jsou pozitivně fototropické, takže je možná pomocí bodového světla nalákat do rohu akvária a následně je odsát do připraveného chovného akvária. Anebo to udělat jako bratři Logemannovci , kteří po odlovení samičky vsypou rovnou sůl. Udělal jsem to stejně, do 25 l vody jsem vsypal sůl na požadovanou salinitu.

Jak již bylo zmíněno, larvy se líhnou postupně. Vypouštění začíná převážně nad ránem a líhnutí pokračuje do následujícího dne. Larvy je nutno odlovit do mořské vody do 4 dnů od vylíhnutí.

Ve sladké vodě po této době uhynou, nejsou v ní schopny přijímat potravu.

Mike Moreno: zmiňuje obě verze

Logemann's: neodlovují

caridina.japonica.online.fr: odlovuje do připravené nádrže

Vývoj
Probíhá v mořské vodě, ve volné přírodě samička putuje k ústí řek do moře, kde vypouští vajíčka, které jsou proudem spláchnuta do moře a tam se vyvíjejí. Většinou doujde k vypuštění larev za deštivého počasí.

Salinita nádrže, je právě to co si musí každý vyzkoušet sám. Logemanovci uvádějí salinitu 25 g/l. Někdo uvádí, že odchovává krevety při salinitě 17 g/l. Jiní uvádějí salinitu 33-34 g/l. Mike Moreno dokonce tvrdil, že salinita pod 30 g/l znamená velké ztráty larev.

Já jsem zvolil salinitu 31 g/l. Do poloviny odsáté vody jsem odměřil požadované množství soli. (22l*31g=682g soli, RedReef od AquaMedic).

Mělo by být teoreticky jedno, jakou komerční sůl pro mořskou akvaristiku použijete. Rozhodně by se neměla používat obyčejná kuchyňská sůl!

Dalším důležitým bodem pro vývoj je osvit 24 hodin denně, pokud dojde k zhasnutí světla, znamená to takřka vždy úhyn larev. Doporučuji nízkoenergetické světlo (LED, spořivka) umístěné tak aby svítilo z boku, jak je zmíněno v odchovu Atyopsis moluccensis.

Teplota v nádrži byla udržována na 24°C, nicméně jsem ji zvýšil o stupeň na 25°C, protože se mi zdálo, že larvy pomalu rostou.

Larvy od vylíhnutí procházejí různými stádii. Nejdříve plavou jako tečky ve vodním sloupci. Následně po další metamorfóze začnou plovat šikmo. A v poslední fázi se volně prohánějí po nádrži. Konkrétně Logemannovci mají na svých stránkách velice pěkně a detailně vyfotografována stádia larev.

Přibližně po 30. dnech se po nádrži prohánějí drobounké krevetky. Jak jsem se dozvěděl, jsou taktéž ještě fototropicky citlivé. Nicméně vím jen to, že jsou zatraceně rychlé a odlovení do sladké vody stálo velice úsilí. Ve sladké vodě přemorfují na klasické krevetky podobné dospělcům.

Mike Moreno: mořská nádrž se salinitou > 30 g/l, osvit 24 hodin, teplota 22-24°C

Logemann's: vysypou sůl přímo do akvária, ve kterém se vylíhly larvy, použitá salinita 25 g/l, osvit jen 12 hodin, teplota 22°C

caridina.japonica.online.fr: používá založené akvárium se salinitou 33-34 g/l, ve kterém pěstuje řasu Dunalliela salina, osvit 24 hodin

Výživa larev
Výživa larev je asi to nejnáročnější, člověk musí krmit tak aby larvy nepřekrmil a zároveň měli dostatek kvalitního krmiva pro vývoj.

Nejekonomičtěji nejspíše vyjde chov v tak zvané "zelené vodě". Kdy se do připravené nádrže naočkuje nějaký plankton nebo řasa například Dunalliela salina. Dále je možno použít přípravky pro výživu korálů. Nebo se používají kvalitní kvasnice.

Logemanovci doporučují Liquizell od firmy Hobby, který se používá na výživu larev bezobratlých nebo nadrcené spirulinové tablety (nechají se sehnat v lékárně jako doplněk stravy).

Dále je možno připravit sklenici s mořskou vodou umístěnou za oknem a vzniklou řasu stírat a přidávat jako krmivo, jak je popsáno u odchovu Atyopsis moluccensis.

Protože výměna vody prakticky neprobíhá, krmíme tak abychom neznehodnotili vodu.

Osobně jsem krmil Liquizellem, který jsem kapal do nádrže. Nejdříve jsem spirulinu rozpouštěl ve vodě a tu přikapával. Nicméně to se neosvědčilo. Následně jsem nadrcenou spirulinu vmíchával přímo do nádrže. Občas jsem vodou zamíchal, aby se krmivo sedlé na dno dostalo do vodního sloupce.

Mike Moreno: pivařské kvasnice, Baby Star II (zrnitost 50-100 mikronu, krmivo pro sladkovodní ryby), Golden Pearls (50-100 mikronu, krmivo pro larvy mořských bezobratlých).

Logemann's: Liquizell, nadrcená spirulina.

caridina.japonica.online.fr: pěstuje řasu Dunalliela Salina

Přechod do sladké vody
Přesně 30. den jsem objevil v akváriu malou krevetku. Připomínala dospělce a už jí chybělo poslední stádium. Odlovil jsem ji tedy přímo do připravené sladkovodní nádrže. Informace o tom jestli použít mezikrok s postupným snižováním salinity až k nule se liší. Použil jsem tedy drastičtější způsob, přesto to krevetka přestála.

Logemanovci odlovují až kolem 44. dne také přímo do sladké vody.

42. den od líhnutí bylo akvárium zrušeno, byla nalezena ještě jedna úspěšně přemorfované krevetka. Byla tedy taktéž umístěna do sladkovodního akvária. Z přibližně 30. larev se mi podařilo odchovat pouze dvě krevetky.

Mike Moreno: postupné zvykání na sladkou vodu s mezikrokem salinity na 17 g/l

Logemann's: bez zvykání

caridina.japonica.online.fr: postupné zvykání na sladkou vodu

Další informační zdroje:

http://www.caridinajaponica.de/... - bratři Logemannovi a jejich vyčerpávající stránky o japonice

http://gabhar.wordpress.com/... - znovu objevený Mike Moreno

http://caridina.japonica.online.fr/... - popis druhu, odchovu v zelené vodě

http://www.akvakrevetky.wz.cz/... - popis krevetky
http://maniakva.sweb.cz/... - popis krevetky, popis chovu

http://www.shrimpnow.com/... - popis druhu
http://www.petshrimp.com/... - popis druhu
http://www.akwaria.pl/... - popis druhu
http://www.akwaria.pl/... - popis larvalního vývoje
http://www.planetinverts.com/... - popis druhu
http://aquariumshrimpgallery.blogspot.com/... - popis druhu
http://my.opera.com/... - popis druhu, popis odchovu