Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Souhlasím.

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

Hemigrammus erythrozonus Durbin, 1909

tetra žhavá

Kmen: Chordata
Třída: Actinopterygii
Řád: Characiformes
Čeleď: Characidae
Rod: Hemigrammus
Ukaž v katalogu »

Správce: tomas.enderson
Zobrazeno: 34692x; Aktualizace: 12.12.2009

Další česká a lidová označení: tetra ohnivá

Výskyt: Hemigrammus erythrozonus byla poprvé popsána Durbinem v roce 1909. Domovinou této drobné tetry je povodí řeky Essequibo v Guyaně, na začátku minulého století bylo uváděno jako domovina i povodí řeky Magaruni. Jako u většiny pralesních řek je voda v těchto řekách měkká a prosycena výluhy ze zbytků pralesních rostliny padlých do vody. Oblast výskytu této rybky je jako u ostatních characid velmi rozlehlá a nedá se přesněji lokalizovat. V dnešní době tato rybka není již žádnou vzácností v našich akváriích, jelikož je i hojně množena chovateli. Proto se především v prodejnách setkáme s rybami z odchovů jednotlivých chovatelů, než s dovozy divoké přírodní formy.

Velikost až 5 cm.

Obecný popis

Hemigrammus erythrozonus je jednou z často nabízených teter v našich akvaristikách. Díky svojí výraznosti a vzdálené podobnosti neonovým tetrám (Paracheirodon axelrodi, Paracheirodon innesi), je tetra žhavá jedním z velmi oblíbených chovanců. Její červené neonové zbarvení podél páteře a stavba těla výše zmiňované ryby lehce připomíná. Ve starší literatuře se můžeme setkat s touto tetrou pod označením Hyphessobrycon gracilis a díky tomuto staršímu označení je i někdy tato tetra nazývána jako Graciliska. V angličtině díky žhavému, svítivému pruhu je nazývána Glowlite tetra nebo Glolight tetra.

Pro H. erythrozonus je typické oválné tělo šedozelené barvy, které je rozděleno podél páteře červeně se lesknoucím pruhem na dvě části. Hrudní partie jsou světleji zbarvené a u samic i výrazně rozšířené oproti samcům. Transparentní ploutve jsou tvarově stejné jako o většiny ostatních teter a samozřejmě nechybí ani tuková ploutvička. Hřbetní ploutev je od kořene v přední části lehce načervenalá a postupně se toto zbarvení směrem ke špičce ztrácí. Řitní ploutev je od kořene lehce červená a přechází směrem ke špičce v sytě bílou. U některých jedinců se v tomto bílém poli vyskytují až černé flíčky a to především v oblasti špičky této ploutve.

Nádrž: Okrasné i chovné akvárium pro tetru žhavou by mělo být nejméně o obsahu 60 litrů. Na dno je dobré dát tmavý písek nebo štěrk. Nádrž by měla mít místa, která budou dostatečně hustě zarostlá rostlinami, ve kterých Hemigrammus erythrozonus hledá úkryt před ostatními obyvateli nádrže a odpočinek. Vhodná je kvalitní, ale pomalu proudící filtrace. Jako dekorace jsou vhodné různé přírodní kameny bez obsahu vápence a kořeny, které zároveň vodu lehce barví do jantarova. Tyto kořeny před vložením do akvária opláchneme a případně odstraníme nečistoty kartáčem. Vyvařování a louhování mimo akvárko nedoporučuji, jelikož se připravíme o výluhy z těchto kořenů, které přizpůsobují vodu původní domovině, ve které H. erythrozonus žije.

Náročnost: Jelikož se jedná o hejnovou tetru, je potřeba ji chovat ve více kusech. Nejlépe se mi osvědčilo hejno o minimálním počtu 10 kusů. V takovémto případě krásně vynikne červený pruh a H. erythrozonus se stává dominantní ozdobou akvárka. Tato rybka díky své nenáročnosti a již stoleté domestikaci v našich akváriích je vhodná i pro začínajícího akvaristu. Jako většina characid, je náročnější na zvýšení obsahu odpadních látek (NO2, NO3) a proto bych ji nedoporučil používat jako rybku vhodnou k záběhu nového akvárka.

K nemocem je tato rybka velmi odolná a případnou léčbu snáší dobře. Jestliže ji chováme v nevhodných podmínkách, jako první se u ní projeví kožovec (krupička), ale léčení bývá úspěšné, jestliže se s léčbou začne včas.

V dobrých podmínkách se tetra žhavá dožívá 2-4 let.

Poznámky k chovu

Teplota: 23 - 28 °C
pH: 6 - 8
dGH: 5 - 12 °N
Voda: sladkovodní; s obsahem humidových výluhů.

Pro chov Hemigrammus erythrozonus je vhodné akvárko o minimálním obsahu 60 litrů. Nádrž by měla mít tmavé dno a dobrou filtraci, jelikož tato rybka je velmi citlivá na obsah odpadních látek ve vodě, především na zvýšení obsahu dusitanů a dusičnanů. Filtrace by však neměla vytvářet v akváriu velký proud, jelikož tato rybka pochází z pomalutekoucích až stojatých vod. Pravidelná údržba, spojená s výměnou části vody a odkalením odpadních látek ze dna nádrže, by měla být samozřejmostí. Bude-li se chovatel držet základních pravidel spojených s akvaristikou, tak se mu H. erythrozonus odmění skutku krásným ohnivým leskem.

Jako spolubydlící jsou vhodné menší druhy neagresivních ryb, jako jsou daší druhy characid nebo menší druhy apistogram. Z ryb žijících u dna bych doporučil pancéřníčky nebo krunýřovce menšího vzrůstu (Ancistrus sp.).

Jelikož H. erythrozonus je hejnovou rybou doporučuji chov minimálně 10 kusů v jednom akvárku. Při nedodržení počtu ryb v hejnu jsou ryby stresované, což se projevuje obavami vyplout z hustěji osázených částí akvária.

Co se týká krmení tak Hemigrammus erythrozonus není nikterak náročná a bez problémů přijímá syntetická krmiva. Chceme-li však dosáhnout optimální kondice, neměla by být tato krásná rybka krmena jen tímto krmivem, ale v jejím jídelníčku by neměl chybět ani klasický vodní plankton a drobní vodní živočichové, jako jsou různé druhy larev a drobných červů (patentky, nítěnky, dafnie, atd.). Především jednostranná a nevyvážená strava vede posléze k výraznému zkrácení jejího života. Při krmení dbáme na střídmost a pravidelnost. Obzvláště při krmení živou či mraženou potravou má Hemigrammus erythrozonus sklony k přejídání což posléze vede k ztučnění vnitřních orgánů čímž jsou ryby odsouzeny k jisté a pomalé smrti. Chceme-li připravit ryby ke tření je kvatliní a různorodá potrava nutností.


Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Teplota: 26 - 28 °C
pH: 6.4 - 6.7
dGH: 5 - 9 °N
Voda: Měkká s nízkou vodivostí.

Hemigrammus erythrozonus stejně jako většina dalších malých characid se velmi dobře vytírá v menších nádržích o obsahu okolo 10 litrů. Jelikož tetra žhavá se o své jikry nestará a má spíše kanibalistické sklony, je nutností tyto nádrže vybavit třecím roštem, přes který propadnou jikry na dno nádrže a rodiče nebudou mít možnost si s nimi zpestřit jídelníček. Voda vhodná pro tření by měla být již zmiňovaných parametrů.

Do takto připravených výtěrek vložíme pár H. erythrozonus, který je viditelně připraven na tření. Nedojde-li ke tření během třech dnů, tak pár odlovíme zpět do chovné nádrže a nasadíme jiný pár. K vykulení jiker dochází cca po 24 hodinách od vytření a k rozplavání potěru dochází zhruba po 5 dnech. Po odlovení rodičů je dobré, k jikrám zavést slabé vzduchování a po rozplavání výtěru, instalovat v nádrži vzduchem poháněný molitanový filtr. Rozkrmení potěru není problém i s umělými krmivy pro potěr, ale posléze potěr pomaleji roste. Jako nejvhodnější stravu pro čerstvě rozplavané rybky vidím drobný plankton v podobě vířníků a dalších velmi drobných vodních živočichů. Dobré je mít připravenou čerstvě vylíhlou žábronožku solnou a v momentě, kdy plůdek dosáhne velikosti, ve které je schopen toto krmení již přijímat, začít s ní krmit.

Kvalitu vody ve výtěrkách je nutno pravidelně kontrolovat a pravidelnou denní výměnou malé části vody je nutné zároveň odsát zbytky nezkonzumované potravy. Tuto činnost si lze usnadnit přelitím několika výtěrek do jednoho akvária o dostatečné velikosti. Zároveň při této činnosti lze ryby opatrně a postupně přivykat na chovnou vodu. Zvyšování tvrdosti vody by však mělo být co nejvíc pozvolné, jelikož obzvláště potěr H. erythrozonus je velmi náchylný na změny chemizmu vody.


Další informační zdroje:

Ukaž na Fishbase

Pro zajímavost bych velmi rád uvedl i několik úryvků z článků, které vyšli v šedesátých letech 20. století v časopise Akvárium Terárium. Dle popisu jednotlivých autorů to bude jistě období, kdy tetra žhavá začala dobývat i území bývalého východního bloku. Dodnes jsou tyto články velmi přínosné pro většinu chovatelů a staly se základem úspěšného rozmnožení tetry žhavé v našich nádržích.

Celý článek je v Akváriu Teráriu 3/1962:

Rybky tohoto druhu jsou velmi mírné, pohyblivé a většinou se zdržují v blízkosti dna. Nevyžadují přímého světla, spíše se jim daří v akváriu s temnými kouty. Nejvýhodnější teplota je 20 - 23°C, přestože bez úhony snášejí pokles teploty do 15°C.

Asi tři měsíce po koupi zpozoroval jsem, že pár ryb v houštině rostlin se chystá třít. Ihned jsem odlovil samici do celoskleněné nádrže obsahu šesti litrů s vodou z akvária a do druhé, stejné velikosti samce. Po pěti dnech jsem rybky umístil do tření.

Následuje povídání o parametrech vody, které jsou dodnes relativně stejné, a popis výtěru. Zajímavé je spíše jak se autor potýkal s problémy spojenými s krmením.

V zimě krmení mladých rybek je velmi obtížné pro nedostatek larválních naupliových stádií buchanek. Prvé dny přijímají i nálevníky, avšak vlivem velkého rozvoje bakterií musíme je prolévat destilovanou vodou na filtračním papíře. Pak krmíme červíky „mikro“, které rovněž 2krát promýváme destilovanou vodou. Tímto krmivem krmím rybky do věku 4 týdnů, kdy začínají požírat drobné roupnice.

Autor článku: Edmund Emilevič Janson, z ruštiny přeložil Stanislav Frank.


Celý článek naleznete v Akváriu Teráriu 2/1965:

Sameček oproti své družce je menší, štíhlejší a má břišní partii rovnou, Takže se zdá jakoby jí měl vpadlou. Samička dosahuje délky až 45 mm a má objemnější břišní část. Tělo rybky je zbarveno šedozeleně, v břišní partii přechází do šedostříbřité barvy. Uprostřed těla od skřelí až po ocasní ploutev táhne se stříbřitý pruh, v jehož středu probíhá červený proužek, který při dopadu světla jasně červeně září. Tato červeň též zdobí horní okraj oka. Hřbetní, břišní a řitní ploutvičky jsou bezbarvé, jejich špičky mají barvu slonové kosti a prsní paprsky jsou sytě červené. Ocasní ploutev je vykrojená, bezbarvá a okraje s nádechem barvy slonové kosti.

Rybkám jsem kromě krmení nevěnoval pozornost, neboť jsem v té době neměl v úmyslu rybku vytírat. Při jednom pozornějším prohlížení rybek jsem zpozoroval, jak se za svislý úhelníček nádrže schovává kolem 1 cm velký strakatý potěr.

Zde ji vidět že i naši předchůdci měli často s množením pro ně problematických ryb dostatek štěstí. Dále již autor pokračoval v cíleném množení.

Tření probíhalo při teplotě 28°C po dobu asi 75 minut. Z jiker, které dosahují přibližně 1 mm průměru a jsou čiré se slabě nažloutlým odstínem, líhne se potěr za 24 hodin při teplotě 28°C. Prvý den po vylíhnutí se potěr pohybuje po dně vytíračky mrskavými pohyby. Dosahuje velikosti kolem 5 mm a má tvar slzičky. Žloutkový váček je slavě nažloutlý a kromě malinkého čirého ocásku není doposud nic zřetelného. Druhý den se ve vývinu proti prvému dni podstatně neliší až na to, že častěji potěr povyskočí a zůstane opět nehybně ležet na dně. Třetí den jsou již zřetelněji znát oči, prsní ploutvičky a ocásek je o málo delší. Proti předcházejícímu dni je již potírek značněji nepokojný, avšak stále je ještě slabý na zachycení. Teprve čtvrtý den, při svých pokusech o plování zůstává viset za hlavičku na rostlinkách a stěnách nádrže. Pátý den ve vývinu se podobá předchozímu dni s tím rozdílem, že pokusy o plování jsou častější, neboť potěr nabývá větší síly. V tomto dni je již zřetelná tlamka a ocasní ploutvička. Šestý den je posledním dnem vývoje potěru v malinkou, asi 5 mm velikou rybičku, která plove již normálně při dně nádrže a shání se po potravě.

Po rozplavání potěru přistupujeme k jeho krmení nálevníky a vířníky. Dodržujeme teplotu vody mezi 26 - 28°C, dbáme na její čistotu a hlavně nepřekrmujeme. V této době se chrání potěr před nebezpečím strakatou šedohnědou barvou, takže není skoro k rozpoznání od písečného dna. Potěr je si toho vědom a proto se po dobu šesti týdnů zdržuje u dna nádrže mezi kameny a kořeny rostlin. Nejjemnější živou potravou krmíme po dobu 14 dnů od rozplavání potěru. Po této době, kdy dosahuje délky kolem 8 mm, začínáme krmit velmi drobnými cezenými buchankami ve značně malých dávkách. Tímto krmením počíná rychlé růst a ve stáří šesti týdnů začíná dostávat vybarvení dospělých rybek.

Závěrem autor upozorňuje na vhodné osvětlení nádrže:

Hemigrammus erythrozonus patří mezi nejkrásnější drobné akvarijní rybky. Aby co nejlépe vyniklo její vybarvení, odrážející se v červeně zářícím pruhu po celé délce těla, je nutné, aby dopad světla byl přímo na čelní stranu nádrže. Není-li tento správný dopad světla zachován, rybka ztrácí na intensitě zbarvení. Tuto zásadu si značná část akvaristů neuvědomuje, rybka v jejich nevhodně umístěné nebo osvětlené nádrží má šedohnědou nevýraznou barvu a neprávem je z takovýchto nádrží vyhoštěna a opovržena.

Dle mého osobního názoru nejen dopad světla dle autora, ale i chybná volba odstínu osvětlení udělá z krásné rybky nevýraznou grundli. Vždyť i neonky pod velmi žlutým světlem nejsou tak výrazné, jako pod světlem, které je svým světelným spektrem více do modra.

Autor článku: Jan Král


Literatura:

Zdeněk Drahotušský & RNDr. Jindřich Novák. Akvaristika. Nakladatelství Jota, 2004, BRNO, 304 stran, ISBN 80-7217-124-0
http://www.aquabooks.cz/...

Stanislav Frank. Sladkovodní akvaristika, Ottovo nakladatelství, 2000, PRAHA, 247 stran, ISBN 80-7181-218-8
http://www.aquabooks.cz/...

Esther Verhoef, Encyklopedie Akvarijní ryby, Rebo International, 1997, Lisse, Nizozemsko,
Překlad – Dr. Naďa Benešová a RNDr. Miroslav Švátora, Rebo Productions CZ, 1998, Čestlice, ISBN 80-7234-478-1
http://www.aquabooks.cz/...

Internet:

Ryba:

http://en.wikipedia.org/...
http://www.aqua-fish.net/...
http://fish.mongabay.com/...
http://your-aquarium-fish.com/...
http://www.scielo.br/... - Comparison of spermiogenesis in the externally fertilizing Hemigrammus erythrozonus and the inseminating Corynopoma riisei
http://cat.inist.fr/... - jak se tetry chemicky brání predátorům

Biotop:

http://en.wikipedia.org/... - Essequibo River na Wikipedii
http://www.cichlid-forum.com/... - velmi pěkná interaktivní mapa řek a povodí Jižní Ameriky
http://en.wikipedia.org/... - vodopád Kaieteur
http://www.kaieteurpark.gov.gy/... - Národní park Kaieteur
http://gheos.com/... - nejvyšší vodopády světa (a některé z nich jsou v Guayaně);
http://www.mobilegeographics.com/... - zajímavé informace o výšce hladiny řeky v ústí při přílivu/odlivu ve městě Parika
http://outdoors.webshots.com/... - fotky Essequibo
http://absolventi.gymcheb.cz/... - šípové jedy a vše o nich


Video:


Ryba:

http://www.youtube.com/... - detailní záběry z akvária
http://www.youtube.com/... - záběry většího hejna v akváriu
http://www.youtube.com/... - perfektně zachycené tření
http://www.youtube.com/... - potěr ve třech týdnech po rozplavání.
http://www.youtube.com/... - čerstvě rozplavaný potěr

Biotop:

http://www.youtube.com/... - navštivte Guayanu, pěkné, ozvučené fotopásmo z přírody i civilizace, 5:18 min. - zapni zvuk!
http://www.youtube.com/... - video ozvučené anglicky, část 1
http://www.youtube.com/..., část 2
http://www.youtube.com/..., část 3
http://www.youtube.com/..., část 4
http://www.youtube.com/..., část 5
http://www.youtube.com/..., část 6, prales, voda, zvěř
http://www.youtube.com/..., část 7, rybolov
http://www.youtube.com/..., část 8, další řeka v džungli
http://www.youtube.com/..., část 9 - každá z částí má 8-10 minut, průřezové vyprávění o zemi a přírodě, o zde žijících lidech; doprovázené názornými maapkami

http://www.youtube.com/... - břeh řeky deštného pralesa
http://www.youtube.com/... - 6:40 min., projížďka lodí po řece



 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2019 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.

Jste na stránkách AKVARISTA.cz (LOAD: 0.063044s 0.04266s).

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.