Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Souhlasím.

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

Založit nové téma »

Diskuse Obnovit


Neritina natalensis smazat

Zrušit filtr tohoto tématu
Sobota 12.7.2008 17:27:21 [ID:68193][TEMA:67981]

Další tvorové v akváriu - plži
  » Neritina natalensis

Od JERRYN
pro REEVE REF: 68192(ZOBRAZIT REFERENCI)
   No vidíte, po takovémto krásném příspěvku s vědeckým základem a informací o složení obalu kapsulí má člověk hned náladu a chuť pokoušet se experimentovat třeba s rozpouštěním kapsulí. Já osobně to jdu vyzkoušet stejně jako asi před rokem - t.j.deštěm. Roční období máme přibližně stejné. Nyní prší docela často a vydatně. Jen Neritiny už mám z původních 4ks jen 2ks.

P.S: Hledají se další experimentátoři...

Sobota 12.7.2008 16:19:56 [ID:68192][TEMA:67981]

Další tvorové v akváriu - plži
  » Neritina natalensis

Od REEVE
pro JERRYN REF: 68191(ZOBRAZIT REFERENCI)
   Každému, kdo se o to pokusí, budu držet všechny palce. České chovatelství je proslulé tím, že dokáže na koleně a pomocí nejrůznějších improvizací vyřešit problémy s nimiž si zahraniční profesionálové se špičkovou technikou a mohutným laboratorním zázemím nevěděli rady. Možná se tento fenomén projeví i tady.
Vaječné kapsule jsou chráněné obalem z CaCO3. Nedovedu si představit, že by se tato látka tak rychle rozpustila pouhým snížením tvrdosti vody. Napadají mě však dvě hypotézy, obě poněkud šílené:
1. Déšť, který do akvária napršel, byl extrémně kyselý, takže se v akváriu vytvořil slabý roztok kyseliny, který vápenatý obal rozpustil.
2. Kapsule byly opravdu živé a náhlé snížení tvrdosti vody u zárodků stimulovalo tvorbu "něčeho" (enzymu, kyseliny?), co zevnitř vápenatý obal rozpustilo, načež zřejmě následovalo líhnutí larev. Má to logiku: Díky tomuto procesu by zárodky v přírodě mohly uvnitř kapsulí čekat (dobře chráněné vápenatou krustou) až na období přívalových dešťů, kdy je větší pravděpodobnost bezpečného spláchnutí larev dolů po proudu až k ústí do moře. Tuto hypotézu by šlo ověřit tím, že by někdo vzal například kámen s relativně čerstvými kapsulemi a umístil ho do velmi měkké (téměř destilované) vody.

Sobota 12.7.2008 15:20:10 [ID:68191][TEMA:67981]

Další tvorové v akváriu - plži
  » Neritina natalensis

Od JERRYN
pro REEVE REF: 68188(ZOBRAZIT REFERENCI)
   S Vaším příspěvkem nelze jinak než souhlasit. Jen mi z něj trochu vyplývá, že nemá ani cenu nic zkoušet.

Možná máte pravdu, že nikdo není schopen tohoto živočicha odchovat uměle a ohledně oněch zpráv o rozmnožení jde jen o povídačky, a nebo krycí manévr, kdy Neritiny někdo doveze na černo, a pak je vydává za vlastní odchov. Ale experimenty a pokusy to je přece akvaristika.

Já osobně nemám žádné ambice na rozmnožováni Neritin. Jsem však přesvědčen, že zkoušet by se to mělo. K výměně zkušeností je svou odbornou úrovní tento web v českých podmínkách naprosto ideální. No, a ta měkká voda, po které se mi kapsule rozpadaly mě stále vrtá hlavou.

Sobota 12.7.2008 13:20:08 [ID:68188][TEMA:67981]

Další tvorové v akváriu - plži
  » Neritina natalensis

Od REEVE
pro JERRYN REF: 68185(ZOBRAZIT REFERENCI)
   O sladkovodních plžích rodu Neritina (Vittina) lze na webu zjistit zhruba toto: V dospělosti většinou žijí v potocích a říčkách ve vzdálenosti řádově nanejvýš jen několik kilometrů od mořského pobřeží. Vápenaté vaječné kapsule kladou ve sladké vodě. Z nich se většinou během několika dnů líhnou drobné (jen několik desetin mm dlouhé) průhledné plovoucí larvy veligerového typu, které jsou proudem spláchnuty do míst, kde vodní tok ústí do moře. V brakické vodě se vyvíjejí přibližně rok. Během larvální fáze vývoje žijí pelagicky (plavou ve volné vodě) a živí se především drobným fytoplanktonem. Po dosažení určité velikosti (kolem 3 až 5 mm) začínají ve velkých skupinách hromadně migrovat proti proudu zpět do sladké vody. Impulsem k migraci bývají různé faktory, nejčastěji snížení salinity a zvýšení průtoku, tedy příznaky doprovázející větší dešťové srážky. Migrace na konečné stanoviště může trvat i více než rok a během ní plži dorostou velikosti kolem 10 mm, kdy zpravidla dosahují pohlavní dospělosti. I po dosažení dospělosti plži rostou velmi pomalu, řadově jen několik milimetrů za rok.
-------------
Z toho všeho mi vychází několik nepříliš potěšitelných závěrů:
1. Nevíme, zda nakladené kapsule obsahují oplozená vajíčka a zda se z nich skutečně vylíhnou larvy. Nikdo zatím neví, jaké faktory při líhnutí působí.
2. Vylíhlé larvy jsou natolik drobné, že je nemáme šanci v akváriu nalézt. Lze očekávat, že larvy se během pár dnů stanou obětí jiných drobných akvarijních bezobratlých, například větších vířníků nebo lasturnatek.
3. Nikdo zatím neví, zda larvy ke svému přechodu do brakické vody potřebují nějaký konkrétní proces (například postupnou změnu salinity), který je nutnou podmínkou jejich dalšího vývoje.
3. V larvální fázi vývoje plži potřebují čistou brakickou vodu bohatou na plankton, a to po velmi dlouhou dobu. V našich podmínkách něco takového zajistíme jen velmi obtížně.
4. I po konci larválního vývoje trvá velmi dlouho, než získáme dospělé plže. Navíc bychom během této doby zřejmě museli simulovat podmínky jejich migrace.
-------------
Z různých zdrojů na webu jsem pochopil, že ontogenezí těchto akvarijních chovanců se dosud nikdo detailně nezabýval, navíc většina publikovaných informací se týká buď východoasijských (většinou japonských), nebo karibských či jihoamerických druhů, tedy nikoliv "naší" Neritina (Vittina) natalensis (rodové i druhové určení tohoto "zebrovaného" akvarijního plže je navíc předmětem sporů). Nikde jsem také nenašel informace o tom, že by se někomu podařilo tyto plže odchovat uměle. Sám jsem měl několikrát akvária mohutně posetá vaječnými kapsulemi ("sezamovými semínky"), ale ani pouhým pohledem, ani pod mikroskopem jsem nic, co by nasvědčovalo přítomnosti larev, nenašel.
Experimentování se sice meze nekladou, ale reálným závěrem asi přece jen bude spoléhat se na dovoz z přírodních lokalit. Otázku, do jaké míry se dovoz živočichů "na jedno použití" slučuje s principy chovatelské etiky, ponechávám k zodpovězení každému z nás.
Během hledání na webu jsem však opakovaně narazil na informace o tom, že i v tropických akváriích lze úspěšně chovat a odchovávat evropské zubovce rodu Theodoxus (viz například http://mikes-machine.mine.nu/... ). Přestože se množí a rostou mnohem pomaleji než běžní akvarijní okružáci či levatky, jejich atraktivní vzhled a především výhradní řasožravost by z nich časem mohly učinit zajímavou alternativu k tropickým "neritinám".

Sobota 12.7.2008 09:18:32 [ID:68185][TEMA:67981]

Další tvorové v akváriu - plži
  » Neritina natalensis

Od JERRYN
pro HAMMEN REF: 68162(ZOBRAZIT REFERENCI)
   Zkuset se může všechno. Ale když se odchov pořád nedaří, tak bych řekl, že to nejspíš tak úplně jednoduše nepůjde.

Pátek 11.7.2008 19:48:34 [ID:68162][TEMA:67981]

Další tvorové v akváriu - plži
  » Neritina natalensis

Od HAMMEN
pro JERRYN REF: 68131(ZOBRAZIT REFERENCI)
   Co zkusit rovnou brakickou?

Čtvrtek 10.7.2008 22:43:42 [ID:68131][TEMA:67981]

Další tvorové v akváriu - plži
  » Neritina natalensis

Od JERRYN
pro HAMMEN REF: 68129(ZOBRAZIT REFERENCI)
   Takže teď zbývá to ještě ověřit. Vytahnout kořen nebo kámen s kapsulemi z běžného akvárka. Vložit jej na 2 hodiny do studenější měkké nejlépe dešťové vody. Po 2 hodinách přilít větší množství vody zásadité osolené a pak už jen pozorovat líhnoucí se larvy.

Čtvrtek 10.7.2008 22:37:28 [ID:68130][TEMA:67981]

Další tvorové v akváriu - plži
  » Neritina natalensis

Od JERRYN
pro HAMMEN REF: 68129(ZOBRAZIT REFERENCI)
   To je docela zajímavá teorie. Pravda je, že se ty kapsule do té braktické nebo mořské vody musí nějak dostat. A pokud pevně drží na nějakém podkladě, tak tam prostě drží a nikam necestují. Jedině snad zvýšený průtok vody může strhávat kořeny s kapsulemi. Ale existují v domovině Neritin takovéto záplavy? Vaše teorie mi přijde mnohem pravděpodobnější. Tedy, že kapsule čekají na nějaký impulz, aby se rozpadly a pokračovaly do slané vody.

Čtvrtek 10.7.2008 22:19:08 [ID:68129][TEMA:67981]

Další tvorové v akváriu - plži
  » Neritina natalensis

Od HAMMEN
pro JERRYN REF: 68127(ZOBRAZIT REFERENCI)
   Kapsule Neritin držely pevně na předmětech - čekaly ve vodě sladké na vodu brakickou?
Pouze domněnka-pak se uvolní a s odlivem putují do vody brakické.Tam probíhá jejich další vývoj.
U Vás přišla voda dešťová - po uvolnění,špatná voda - rozpad?

Čtvrtek 10.7.2008 21:55:45 [ID:68127][TEMA:67981]

Další tvorové v akváriu - plži
  » Neritina natalensis

Od JERRYN
pro HAMMEN REF: 68126(ZOBRAZIT REFERENCI)
   Jen mi vrtá hlavou, která z těch 3 věcí zapříčinila jejich rozpad, protože před vypuštěním akvárka držely kapsule na kamenech, kořenech i skle jako přilepené.

Čtvrtek 10.7.2008 21:52:32 [ID:68126][TEMA:67981]

Další tvorové v akváriu - plži
  » Neritina natalensis

Od HAMMEN
pro JERRYN REF: 68125(ZOBRAZIT REFERENCI)
   Pokud se vyvíjí ve vodě brakické,tak to prostě ve vodě sladké nejde a na parametrech vody(sladké)nebude záležet.

Čtvrtek 10.7.2008 21:44:26 [ID:68125][TEMA:67981]

Další tvorové v akváriu - plži
  » Neritina natalensis

Od JERRYN
pro PROVOKATER REF: 68105(ZOBRAZIT REFERENCI)
   Jednou jsem vypustil akvárko s opravdu velkým množstvím kapsulí Neritiny. Znovu asi po 2h jsem ho opět napustil na balkóně. Po cca 1 dni, kdy do něj intenzivně pršelo jsem zpozoroval jinak tvrdé kapsule Neritiny jak se vznášejí ve vodě nebo plavou na hladině. Už jsem se i radoval, ale kde nic tu nic. Nevím, co bylo příčinou rozpadu kapsulí, ale zbývají asi jen 3 možnosti. Měkká voda, teplota nebo vysušení. Vyvodit z toho nějaký závěr já osobně nejsem schopen.

Čtvrtek 10.7.2008 09:31:47 [ID:68112][TEMA:67981]

Další tvorové v akváriu - plži
  » Neritina natalensis

Od PROVOKATER
pro REJPAL REF: 68111(ZOBRAZIT REFERENCI)
   Těch příkladů je u ryb zdaleka více - A.lineatus,P.playfairy,E.dageti. Ale stejně tak je to již s narozenými rybkami. Stává se to u malých krunýřovců, kteří jsou v kytkách neviditelní o živorodkách ani nemluvím.

Čtvrtek 10.7.2008 09:27:14 [ID:68111][TEMA:67981]

Další tvorové v akváriu - plži
  » Neritina natalensis

Od REJPAL
pro PROVOKATER REF: 68110(ZOBRAZIT REFERENCI)
   Jednodušší než u plžů může být přenos u rybích jiker některých druhů. Třeba gavúnci Glossolepis incisus se v okrasných nádržích ve větším počtu neustále třou a rostliny jsou plné nalepených, relativně tvrdých jiker. Už se mi stalo, že jsem s odstupem času objevil vylíhnuté mladé navzdory přenosu rostlin a poměrně dlouhému času uskladnění "nasucho" (bez vody).

Čtvrtek 10.7.2008 09:14:23 [ID:68110][TEMA:67981]

Další tvorové v akváriu - plži
  » Neritina natalensis

Od PROVOKATER
pro REJPAL REF: 68109(ZOBRAZIT REFERENCI)
   Přenos s umělými krmivy je pochopitelně nesmysl. Co se týká zmíněných šneků, tak je jich přenos je tak jednoduchý, že si to ani neuvědomujeme. Takže to bych neřešil. Když už se jednou objevili, tak prakticky nemohou zmizet. Ovšem je otázka, jak se s nimi popasují nedávno tu probírané A.helena.

 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2019 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.