Pterophyllum scalare (1/4)

Autor: Jan Burzanovský · 14.12.2006 · Článek #80 ·

Úvodem
Přesto, že se jedná o rod, který představují zatím pouhopouhé tři popsané druhy, jejichž nejznámější zástupce Pterophyllum scalare je v nádržích akvaristů na celém světě chován a odchováván již rovných sto let, není kniha o tomto rodu ani zdaleka dopsána. Naše znalosti o těchto rybkách se během posledních let však přeci jen významně posunuly. A to hlavně díky mnoha obětavcům, kteří neváhali a neváhají vstupovat do neprozkoumané a těžko přístupné džungle jihoamerických rovníkových pralesů a díky dalším odborně zdatným nadšencům, kteří věnují zkoumání těchto ryb dny a noci, měsíce a roky usilovné práce a energie.

Před několika lety jsem měl několik přednášek na téma přírodních druhů a forem rodu Pterophyllum, které byly okořeněné vypracovaným systémem chovatelských forem Pt. Scalare. Toto vyšlo i v létě 2001 v tehdejším Akváriu Teráriu. Od té doby se i mé znalosti o rodu Pterophyllum posunuly mnohem dále. Dnes již by to vše na jednu klasickou přednášku a podobný článek v akvaristickém magazínu nestačilo.

Když mne nedávno přátelé, kteří jsou zainteresováni na tvorbě nového informačního média – internetového magazínu, požádali, jestli bych souhlasil s opětovným vydáním tehdejšího článku, dlouho jsem se rozmýšlel s pocitem "sytého, který hladovým nevěří". Říkal jsem si, co by ještě mohlo být na pět let vyčpělé práci pro někoho zajímavé. Teprve pak mi došlo, že pět let je docela dlouhá doba. Dlouhá pro to, aby dorostli další noví akvaristé, kteří o AT z roku 2001 a o tom, co v něm vůbec bylo psáno, nemají ani páru. To mne utvrdilo v rozhodování. Ačkoliv nejedna informace z tehdejší doby byla překonána aktuálnější, mohlo by pro mnohého akvaristu přečtení textu být přínosné.

Koneckonců, jak jsem již výše sám poznamenal, stále a stále se objevují nové informace o předmětu našeho zájmu. To mne před rokem pohnulo k tomu se touto problematikou začít zabývat znovu, více a hlouběji. Díky vztahům, které mám dnes s podobně postiženými jedinci – akvaristy na celém světě (za to neskonalé díky internetu) a díky obrovskému množství nových a hluboce aktuálních informací, dat a faktů, jsem začal psát novou práci na téma – rod Pterophyllum. Ne, nebude to nový článek ani v tištěném magazínu, ani na internetu, dal jsem se do práce na monografii o tomto rodu.

Tímto prosím všechny čtenáře níže uvedeného druhého (neupraveného) vydání mé tehdejší práce o shovívavost a o to, aby ho brali s rezervou a nedivili se tomu, že mnohé z toho, o čem se v tomto článku dočtou již nebude plně korespondovat s prací budoucí a jejím obsahem, který bude mnohem aktuálnější a podrobnější. Přeji vám příjemné počtení.

A ještě drobná poznámka na závěr. Fotografie, pod kterými není uvedeno jméno autora, kdysi na mou osobní prosbu fotil jeden z našich nejlepších fotografů rybek. Tehdy jsem jej často musel nutit téměř násilím fotit v takových podmínkách, ve kterých by každý soudný fotograf člověku doslova omlátil aparát o hlavu. Jelikož však situace a možnosti byly tehdy takové, jaké byly, pro dokumentační práci byly "jakékoliv" fotografie uváděných ryb pro mne více než zásadní. Na můj nynější apel mi dovolil zde některé z těchto fotografií zveřejnit, v žádném případě však pod toto dát jeho jméno. Respektujme prosím tedy jeho rozhodnutí.

prosinec 2006
Jan Burzanovský

Tento článek si neklade za cíl popisovat různé receptury, kterak rybky tohoto rodu vytřít, chovat a odchovat. Jeho cílem je pokusit se přiblížit několik nových poznatků o rybkách tohoto veskrze známého, ale i neznámého rodu. Své pojednání jsem rozdělil do dvou částí. První pomůže v orientaci, jaké rybky jsou dnes známé z přírody, druhá se bude věnovat rozdělení chovatelských forem druhu Pterophyllum scalare.

I. Přírodní formy


Nám známá historie tohoto rodu začíná v roce 1823, kdy německý přírodovědec H. LICHTENSTEIN popsal první druh rodu - Zeus scalaris, který o šest let později zařadili francouzi G. CUVIER a A. VALENCIENNES do rodu Platax. Koncem dvacátých let devatenáctého stoleti odcestoval do Brazílie německý badatel Johann NATTERER, který se zde hodlal usadit za účelem zkoumání všeho živého. Natterer se tu oženil a několik let věnoval sbírání. Po vypuknutí občanské války v roce 1836 se i se svou rodinou vrátil do Evropy.

Pterophyllum altum – skalára vysoká

Autor: Pavel Mžourek

Za svého pobytu na území Brazílie přivezl pro Vídeňskou universitu na 50 000 materiálů ke studiu, z toho na 1700 vzorků ryb (nikdy za toto nebyl universitou honorován). Materiály z oblasti ichtyofauny věnoval ke studiu svému příteli, německému ichtyologovi Johannu Jakobu HECKELOVI, žijícímu v Rakousku (studoval i v Bratislavě), který v roce 1840 publikoval práci "Johann Natterers Flussfische Brasiliens; nach Beobachtungen des Entdeckers beschrieben", ve které ustanovil pro rybky Platax scalaris nový rod - Pterophyllum.

Název rodu Pterophyllum pochází z řečtiny: pteron = pero, peri, peruť, let, vznášející se; phyllon = list. Do češtiny by se tedy toto rodové jméno dalo volně přeložit jako "vznášející se list". Johann Jakob HECKEL zařadil rod Pterophyllum do tehdejší čeledi Chromidae, dnes Cichlidae - vrubozubcovití.

Doložený dovoz prvních jedinců Pterophyllum scalare se datuje do roku 1909, kdy hamburský obchodník a importér SIGGELKOW dovezl do Německa první kusy. Rybky si pro svůj nevšední vzhled ihned získaly velikou oblibu a do dneška setrvávají na předních místech žebříčku obliby akvaristů celého světa.

malba: Pterophyllum scalare – skalára amazonská

Autor: Jan Burzanovský

Pterophyllum scalare
Pterophyllum scalare (skalára amazonská) je rybkou v těle dorůstající až patnácti centimetrů výšky, v ploutvích údajně až 25 cm. Plocha boku těla rybky má stříbrobílý základ, na kterém jsou markantní čtyři svislé pruhy. U pravých přírodních jedinců jsou tyto pruhy širší, tmavohnědé, až černé. Čelo a hřbet základní formy jsou zabarveny okrově žlutě až hnědě, oko má červenavý lesk. První vertikální tmavý pruh se táhne ve velice mírném oblouku z partie čela přes oko až dolů ke skřelím, druhý tmavý pruh začíná na hřbetě za prvními paprsky hřbetní ploutve a rovně se táhne dolů na břišní partii opět do míst prvních paprsků řitní ploutve. Třetí, dominantní vertikální pruh, začíná na špičce hřbetní ploutve a končí opět až na špičce ploutve řitní, čtvrtý pruh je situován u kořenů paprsků ocasní ploutve. U spokojených a dobře probarvených jedinců se objevují tzv. mezipruhy. Někdy mohou tyto mezipruhy být dobře viditelné v celé své délce, jindy jsou patrné pouze jejich počátku ve hřbetní partii rybek.

Základní forma žije v lokalitě dolního a středního toku Amazonky a jejích přítoků. V roce 1951 byly rybky Pterophyllum scalare nalezeny La-DIGESEM v Britské Guyaně v řece Essequibo a následně i Demerara – přítoku hraniční řeky Rio Oyapock na hranicích brazilského distriktu Amapá a Francouzské Guyany.

Rozmnožení těchto zajímavých rybek dalo evropským akvaristům zpočátku řádně zabrat, první úspěchy se dostavily až koncem dvacátých let. Jedním z našich prvních chovatelů akvarijních rybek, kterému se toto zdařilo u nás, byl známý Sušický akvarista pan Oto Mirvald, jehož památce bych chtěl tuto práci věnovat.

malba: Pterophyllum dumerillii – skalára Dumerillova

Autor: Jan Burzanovský

Pterophyllum dumerilii
Chronologicky vzato je dalším zástupcem rodu Pterophyllum v roce 1855 francouzským badatelem F. De CASTELNAUSEM popsaná rybka Pterophyllum dumerilii (skalára Dumerilova), dříve ovšem zařazena ještě jako Platax nebo Plataxoides. CASTELNAU rybky pojmenoval podle francouzskeho anatoma Augusta Dumerila.

Pterophyllum dumerilii má základ těla stříbrobílý, čtyři dominantní vertikální pruhy podobného umístění a tvaru jako Pterophyllum scalare. Rozdíly jsou však patrné u mezipruhů. Zatímco P. scalare má mezi prvním a druhým dominantním pruhem náznak jednoho širšího mezipruhu, P. dumerilii má ve stejné oblasti patrný počátek dvou mezipruhů. Mezipruh mezi druhým a třetím vertikálním pruhem začíná společně se třetím hlavním pruhem na špičce hřbetní ploutve, blízko kořenů paprsků hřbetní ploutve těsně nad hřbetní partií, se od hlavního pruhu odděluje a končí tmavou skvrnou ve hřbetní partii těla. Za okem rybky se nachází pověstná smaragdově zelená skvrna o přibližné velikosti jejího oka.

Pterophyllum dumerilii dorůstaji výškou těla též do patnácti centimetrů, ale při pohledu z boku působí tvarem těla protáhleji, než je tomu u P. scalare. Rybky žijí v dolním a středním toku Amazonky, v jejích přítocích a byly též objeveny v řece Essequibo v Guyaně. Kdy byly tyto ryby poprvé dovezeny do Evropy, jsem nezjistil, ale i když velice vzácně, přece jen jsou pravidelně dováženy od osmdesátých let. V akváriích se prý množí bez problémů.

Pterophyllum altum
Třetím zástupcem tohoto rodu je snad nejdiskutovanější jihoamerická cichlida poslední doby – Pterophyllum altum (skalára vysoká) - popsaná v roce 1903 francouzským ichtyologem Jacquesem PELLEGRINEM (altum od lat. altus = vysoký).

Tyto rybky jsou stavbou svého těla největšími zástupci rodu. V plné dospělosti dorůstají výšky těla až 25 centimetrů, podle nepotvrzených údajů doktora Schmidt-Focka z německého Bad Homburgu s ploutvemi dokonce až do 45 centimetrů.

Stejně jako předchozí zástupci rodu, má Pterophyllum altum základní barvu těla stříbrobílou, na bocích čtyři široké dominantní verti-kální pruhy, oproti předchozím spíše tmavohnědé než černé barvy. U starších, plně vybarvených jedinců se objevují zlatohnědě zbarvené mezipruhy. Čelo rybek je výrazně sedlovitě promáčklé. Různé populace z odlišných lokalit mohou mít na bocích a na hřbetě krvavě červené až hnědé drobné tečky či dokonce skvrnky, čelo a hřbet jsou zlatohnědě zabarveny. Pterophyllum altum byly oficiálně do Evropy poprvé dovezeny v roce 1950 pro Hamburské akvárium, další dovoz uskutečnil v roce 1972 H. BLEHER. Od konce osmdesátých let jsou již dovozy těchto rybek do Evropy pravidelné.

malba: Pterophyllum altum – skalára vysoká

Autor: Jan Burzanovský

Pterophyllum altum žije v povodí horního Orinoka, Rio Negra a jejich přítoků. Rybky odchytávané pro export se loví především na horním Orinoku. Pak jsou soustřeďovány ve sběrné stanici v městečku Puerto Inirida, ležícím na soutoku Rio Inirida a Rio Guaviare (levostranný přítok horního Orinoka) na jihovýchodě Kolumbie. Odtud jsou rybky letecky přepravovány do Bogoty a následně pak do celého světa. U tohoto pravděpodobně nejchoulostivějšího druhu rodu Pterophyllum dlouhou dobu zůstávalo pouze u dovozu přímých odchytů.

Množení Pterophyllum altum bylo mnoho let tvrdým oříškem i pro nejzkušenější praktiky. První úspěch se dostavil na konci první poloviny devadesátých let v Lichtenštejnsku. Krátce na to následovalo Německo, pak Švédsko, Holandsko, Japonsko a dnes se již proslýchá, že i u nás v republice je několik zdatných jedinců, kterým se odchov podařil. Z nám známých evropských akvaristů tyto rybky dnes úspěšně množí Horst LINKE, z jehož úspěšně odchovaných jedinců se těší i několik akvaristů z jižních Čech. Linke se o svůj první úspěch rozdělil se čtenáři bulletinu VDA-aktuel v roce 1995. Z prvního úspěšného odchovu od dva a půl roku starého páru odchoval přes pět set zdravých vitálních mláďat.

Pterophyllum scalare – skalára amazonská

Autor: Radek Šupík

Použitá literatura (vztahuje se ke všem 4 dílům studie):
Axelrod H., Burgess W.E., Pronek N., Walls J. G., 1995: Dr. Axelrod's Atlas susswaser Aquarienfische. 8. Aufl. Bede Verlag, Ruhmannsfelden, 1120 str.
Baensch H., Riehl R., 1977: Aquarien Atlas, Band 2, 7. Aufl. Mergus Verlag GmbH, Melle, 1212 str.
Baensch H., 1997: Aquarien Atlas, Band 5, 2. Aufl. Mergus Verlag GmbH, Melle, 1150 str.
Brail S., 1998: Skalare (edit. Ihr Hobby), 2. Aufl. Bede Verlag Ruhmannsfelden, 80 str.
Bydžovský V., 2000: Skaláry pokaždé jinak. Akvarium Terarium 43, 12: 8, str. 11.
Frank S., 1984: Akvaristika. 1. vyd. Práce, Praha, 368 str.
Glaser U., Schafer F., Glaser W., 1996: Aqualog – Southamerican cichlids III, 1. Aufl. A.C.S. GmbH Verlag, Morfelden-Walldorf, 144 str.
Gobel M., Mayland H. J., 1998: Aqualog - Southamerican cichlids IV., 1. Aufl. A.C.S. GmbH Verlag, Morfelden-Walldorf, 240 str.
Hofmann J., Novák J., 1996: Akvaristika. Jak chovat tropické ryby jinak a lépe. 1. vyd. X-Egem, Nova s.r.o., 200 str.
Matěna J., Matěnová V., Prouza A., 1994: Skaláry ryby známé i neznámé. Akvárium Terárium, 37, 2: 18-19, 37, 3: 5-9 str.
Paepke H. J., 1985: Segelflosser. Die Gattung Pterophyllum. Die Neue Brehm Bucherei 519, 3. Aufl. A. Ziemsen Verl., Wittenberg Lutherstadt, 112 str.
Riehl R., Baensch H. A., 1997: Aquarien Atlas, Band 1, 11 Aufl. Mergus Verlag GmbH, Melle, 1052 str.

(Uveřejněno v magazínu Akvárium-Terárium r. 2001;č. 7 & 8)

Dokument vytištěn z portálu AKVARISTA.cz (www.akvarista.cz). Použití článku pouze pro soukromé studijní účely.
Jakékoliv šíření článku nebo i jeho části je zakázáno.