Autor: · 8.2.2200 · Článek #393 ·
Chvostoskoci (Collembola)
Taxonomické zatřídění a popis:
Kmen členovci
Arthropoda, třída skrytočelistní
Entognatha, řád chvostoskoci
Collembola. Je známo asi 8 tisíc druhů. Jsou různě zbarvení, od bílé po černou barvu, jsou i pestrobarevní. Název chvostoskoci vznikl od toho, že na pátém článku zadečku mají dole skákací orgán (furku), který směřuje dopředu pod zadečkem a je přichycen kleštičkovou záchytkou (retinakulem) na třetím článku zadečku. Nejmenší velikost je 0,12 mm, obvyklá velikost 1 – 3 mm, někdy až 10 mm, tropické druhy i více. Jsou bezkřídlí, mají měkké tělo. Nejsou to typicky vodní živočichové, některé druhy jsou schopné žít na vodním povrchu, k nejčastějším vodním druhům patří mákovka vodní
Podura aquatica. Tito vodě přizpůsobení chvostoskoci se vyskytují hlavně brzy na jaře a pozdě na podzim až do zámrazu vodní hladiny. Chvostoskoci se vyskytují běžně na zemském povrchu, preferují především kyprý substrát s vrstvou tlejícího rostlinného materiálu. V domácnosti se někdy vyskytují v květináčích. Jejich největší výskyt je na povrchu lesní půdy, nebo kde je také případně hodně mechu. Nejsnáze se získají tak, že se směs starého spadaného listí z přírody dá do vhodné nádoby se sítem místo dna, a druhá nádoba se umístí pod ní. Nad horní nádobu se umístí silný zdroj světla. Postupným odstraňováním listí pod silným zdrojem světla chvostoskoci unikají dolů a nakonec propadnou do spodní nádoby. Někteří chvostoskoci se vyskytují i v zimě v množství, že jsou schopni zabarvit sněhovou plochu. U chvostoskoků se předpokládá, že se vyvíjeli v chladnějších podmínkách (vyvinuli se asi před 400 milióny let), čímž se v mírném pásmu odůvodňuje jejich větší výskyt v chladnějším vlhčím období. Teprve potom se začali šířit a přizpůsobovat do tropických podmínek. To může být i důvodem, proč umělá kultivace chvostoskoků získaných divokým odchytem v mírném pásmu dává nevyrovnané výsledky, podléhající často ročnímu období, i poměrně náročným podmínkám nízké teploty a vysoké vlhkosti. V případě snahy o získání násady chvostoskoků pro další kultivaci je předpoklad, že nejvhodnější budou chvostoskoci získaní v takových teplotních podmínkách, které budou podobné následné umělé kultivaci.
mg+:9893]
Rozmnožování a produktivita
Chvostoskoci mají rychlý reprodukční cyklus 3 – 5 týdnů, srovnatelný například s octomilkami. Samci odkládají v době rozmnožování spermatofory na povrch půdy nebo do substrátu, samice následně spermatofory přijímá. Samice kladou oplodněná vajíčka jednotlivě nebo ve skupinách na substrát. U některých druhů může probíhat i partenogenetické rozmnožování. Mladí chvostoskoci jsou po vylíhnutí podobní dospělým, procházejí nedokonalou proměnou čtyřmi až pěti instary, po dosažení dospělosti se opakovaně dále svlékají, podle druhu až padesátkrát, samice častěji. V přírodě se samice dožívají asi půl roku a mohou položit až 350 vajíček, samci žijí kratší dobu, ale celé období produkují spermatofory. Při umělém odchovu žijí chvostoskoci až třikrát déle. Umělý odchov chvostoskoků bývá velmi produktivní a snadný. Některé druhy při kultivaci trpí roztoči.
Umělý odchov
Pro umělý odchov se častěji používají blíže taxonomicky neurčené tropické druhy nebo osvědčené druhy z mírného pásma s nižšími nároky na podmínky. Velmi osvědčený je druh
Folsomia candida, chovaný v laboratořích pro různé testy již desítky let. Je partenogenetický a vyhovuje mu krmení sušenými inaktivovanými kvasnicemi a podobně. Pochází z mírného pásma. Optimální teplota kultivace je kolem 25 °C.
Kultivační nádoby a substrát
Některé (půdní) druhy chvostoskoků jsou pouze plazivé, některé dobře skáčou. Chvostoskoci se uměle kultivují ve vhodných chovných nádobách (větších plastových vědrech), kde je umístěna druhá menší miska, naplněná po okraj vrstvou substrátu o výšce nejméně 2 cm. Jako substrát se může použít rašelina nebo Lignocel, jejichž vlhkost by měla být taková, že po namočení vodou se vymačká a přebytečná voda se odlije.
Pokud není miska naplněná substrátem po okraj a stěny jsou o několik centimetrů vyšší, tak podle úrovně krmení se počet stále zvyšuje. Pokud substrát je zarovnaný s okrajem, tak část chvostoskoků přepadne přes okraj a mohou se zkrmit.
Při manipulaci s miskou se substrátem se chvostoskoci snaží schovat do spodní vrstvy substrátu.
Teplota
Pro chvostoskoky získané v přírodě se obvykle musí udržovat poměrně nízká teplota kolem 10 °C a extrémně vysoká vlhkost. Chvostoskokům osvědčeným v umělých kulturách vyhovuje pokojová teplota (i vyšší), pro tropické druhy jsou vhodné teploty kolem 28 °C.
mg+:9894]
Osvětlení
Chvostoskoci jsou stínomilní, zvláštní přisvětlování není nutné. Naopak vyšší produktivita je dosažena u kultur držených ve tmě.
Vlhkost
Vlhkost se udržuje vysoká, je dána vysokou vlhkostí substrátu.
Větrání
Větrání se zajišťuje víkem s prodyšným pletivem, ne příliš intenzivně. Pro chvostoskoka
Folsomia candida pokud je držen v nádobách, kde je mezi substrátem a víkem alespoň několik centimetrů, tak stačí mírná škvíra pod víkem, nemá tendenci vyskakovat.
Krmivo pro chvostoskoky
Používá se jemná směs určená pro krmení hmyzu nebo akvarijních ryb, sušené kvasnice, drcené piškoty, sušená spirulina a podobně. Krmivo se dává na vhodnou odkládací plochu na povrch substrátu, aby nedocházelo k plesnivění. Může se opatrně sypat i přímo na substrát. Krmí se nejméně 2 x týdně.
Oddělování živého krmiva
Živé krmivo se získává tak, že se pro krmení použije ta část chvostoskoků, která přepadne přes okraj misky se substrátem a zůstane na dně chovné nádoby. Na dno se jim klade trochu krmné směsi, podle potřeby se odebírají pokud možno denně. Pro účely bioenkapsulace je vhodné, aby toto krmivo bylo co nejkvalitnější, nejvíce vyhovující potřebám živočichů, kteří jsou těmito chvostoskoky krmeni.
mg+:9896]
Hygienická rizika
Chvostoskoci jsou v domácnosti považováni za méně závažné škůdce, spíše z kategorie potenciálně obtěžujícího hmyzu, který může působit alergické vyrážky. Při výskytu v květináčích živé rostliny nepoškozují a je zbytečné snažit se je vyhubit.
Srovnání kultivace chvostoskoků a octomilek
Z hlediska produkce určitého objemu živého krmiva jsou octomilky jednodušší a výkonnější, zejména při menší zkušenosti s chovem. Při použití kvalitního substrátu je produkce bezproblémová a relativně bezpracná po dobu několika týdnů. Ovšem kultura po zestárnutí substrátu může náhle zkolabovat.
U chvostoskoků je nutno kultuře se poněkud věnovat, hlavně dbát na přiměřené krmení a udržování vlhkosti. V případě menší péče je kultura málo výnosná, ale nemá tendenci náhle zkolabovat, pokud nevyschne.
Význam chvostoskoků jako krmiva
Chvostoskoci jsou tradičním krmivem zejména menších žabek nebo akvarijních ryb přijímajících výhradně živé krmivo z hladiny, kdy je navíc podmínkou střídání krmiva. Je poněkud zbytečné kultivovat chvostoskoky jako krmivo pro akvarijní ryby, které přijímají jiná krmiva, která jsou méně náročná na získávání.