Autor: · 8.5.2200 · Článek #361 ·
Historie: první zmínky o oligosacharidech jako látkách s prebiotickými účinky (tedy podporujícími výživu mikroorganismů v trávicí soustavě) se objevily v 60. letech minulého století. Jedním z prvních autorů, který o nich publikoval informace (1960), byl již zesnulý ing. dr. Věroslav Maxa, uznávaný mlékárenský mikrobiolog a také mykolog, s nímž jít na houby v Mýtě u Rokycan, kde měl chalupu, bylo potěšením.
Až do současnosti jsou vlastnosti oligosacharidů i dalších prebiotik předmětem neustálého výzkumu.
Spektrum účinků
Informace z druhé poloviny minulého století uváděly u lidí výběrové působení pouze na bifidobaktérie, eventuálně laktobacily, tedy nejpříznivější složky střevní mikroflóry. Počáteční nadšení, které zřejmě bylo (a je) podporováno producenty oligosacharidů, je podle pozdějších výsledků třeba brát s určitou mírnou rezervou. Opakované výzkumy ukázaly, že oligosacharidy mohou jako živiny využívat i jiné mikroorganismy trávicí soustavy, které nejsou vždy považovány za žádoucí. Celkový efekt je však považován za velmi příznivý.
mg+:8905]
Kromě výzkumu zdravotních účinků u lidí se zkoumají možnosti využití i u zvířat. Vzhledem k tomu, že pozornost odborníků byla dlouho upřena na možnost ovlivňování bifidobaktérií a laktobacilů v trávicí soustavě, byly ryby v tomto výzkumu opomíjené, protože toto nejsou baktérie typické pro trávicí soustavu ryb, ve vodě se primárně nevyskytují.
Jak bylo uvedeno, oligosacharidy mohou jako zdroj živin využívat i jiné baktérie. To vedlo k tomu, že oligosacharidy začaly být zkoumány i u jiných zvířat a u ryb. U ryb se objevují zajímavé práce teprve v posledním období asi dvou let. Bylo zjištěno, že pokud se ve vhodných dávkách zařadí oliogosacharidy do krmiva ryb, tak se zvýší počty některých příznivě působících baktérií v trávicí soustavě, a
praktickým výsledkem je rychlejší růst a zlepšení imunity (obranyschopnosti organismu vůči infekcím). Jedním z efektů je přeměna oligosacharidů baktériemi na mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA,
Short Chained Fatty Acids), které okyselují prostředí střeva, což nesnášejí některé patogenní mikroorganismy. Kromě toho SCFA představují snadno dostupný a využitelný zdroj energie, výrazně vhodnější než monosacharidy, zejména u typicky masožravých ryb.
mg+:8906]
Podávání rybám
Při výzkumu byly zkoušeny jak dávky považované (odvozeně od lidské výživy) za optimální, tak i vysoké dávky považované v lidské výživě za nepřijatelné. U ryb bylo podobně jako u lidí zjištěno, že vhodné jsou dávky střední až nižší, kdežto extrémně vysoké dávky trávicí soustavu poškozují. Vhodné dávkování nejvíce používaných fruktooligosacharidů je 10 až 20 g do 1 kg sušiny krmiva, v případě galaktooligosacharidů 1,5 až 2,5 g do 1 kg sušiny krmiva, ale může se jich dávat mnohem více. Pokud se oligosacharidy přidávají do krmiva, je nutno počítat s tím, že se dobře rozpouštějí ve vodě. Dobře se zabudují do gelových krmiv, přijatelně do extrudovaných.
Nejjednodušší způsob, jak dodat oligosacharidy rybám, je rozmíchat je do vaječných žloutků a ty nechat zmrznout a potom je rybám nastrouhat (viz.
ČLÁNEK: Vylepšené žloutky a následná diskuze). Další možností je podávat je formou bioenkapsulace, kdy se podávají krmným živočichům a ti se následně zkrmí rybám.
mg+:8907]
Trochu teorie o oligosacharidech
Oligosacharidy obsahují 3 – 10 cukerných jednotek. Nejznámějšími oligosacharidy jsou dextrooligosacharidy, fruktooligosacharidy, galaktooligosacharidy, manooligosacharidy a xylooligosacharidy. Zatím se nejvíce využívají fruktooligosacharidy, ale v poslední době se zavádějí i účinnější formy, jako například galaktooligosacharidy, které jsou přibližně 10 x účinnější. Typickou vlastností oligosacharidů je to, že organismus je neštěpí (netráví) jako jiné sacharidy, ale jako zdroj živin je využívají baktérie v trávicí soustavě (prebiotický efekt), přičemž zde také vznikají látky okyselující střevní obsah, což nevyhovuje typickým patogenní baktériím, jako jsou např. salmonelly, shigelly a podobně. Oligosacharidy také obvykle zlepšují vstřebávání minerálních látek. Jako hlavní účinek se však u nich cení prebiotické účinky, tedy podpora rozvoje mikroflóry. Je zajímavé, že typicky příznivá střevní mikroflóra, což jsou bifidobaktérie, se vyskytuje například již u suchozemských hlístic. Ve vodním prostředí se bifidobaktérie (jako střevní baktérie) primárně nevyskytují, ale mohou se sem snadno dostat druhotně z výkalů suchozemských živočichů. Nelze však počítat s tím, že se u ryb bifida vyskytují pravidelně v trávicí soustavě podobně jako člověka.
mg+:8908]
Oligosacharidy jsou chuťově příjemný nasládlý prášek, rozpustný ve vodě, stabilní za horka, ve vodném prostředí nebo různém pH, který se může přidávat do nápojů, suchých i mokrých směsí pro zvířata apod. Zejména u zvířat při změně prostředí (výskyt jiných patogenních baktérií), např. u importů se prakticky zastaví úhyny z bakteriálních infekcí přicházejících trávicí soustavou.
Dextrooligosacharidy (DOS) mají prebiotický efekt z nich nejslabší. Vyrábějí se obvykle z pšeničného nebo kukuřičného škrobu technologickou úpravou.
Fruktooligosacharidy (FOS) v praktických dávkách jsou již zajímavé prebioticky. Doporučená denní dávka 10 – 30 g do 1 kg sušiny krmiva. Vyrábějí se z inulinu (čekankový škrob), laktózy nebo sacharózy. Někdy se fruktooligosacharidy komerčně také poněkud nesprávně označují jako INULIN. Občas je nesprávně označují i obchodní firmy a skutečné složení se pozná podle výrobkové specifikace od výrobní firmy. Jako prebiotikum se používá i skutečný inulin, tedy škrob z čekanky. Účinky obou se trochu liší.
Galaktooligosacharidy (GOS) mají prebiotický efekt téměř 10 x silnější než fruktooligosacharidy. Vyskytují se v přirozené formě v kolostru (mlezivo savců), a v malém množství v mléce. Vyrábějí se z glukózy nebo laktózy nebo z odpadu při zpracování sóji. Jsou méně rizikové při vyšších dávkách, není problém dávkovat stejné množství jako je uváděno u FOS, ovšem jejich cena je asi pětinásobná.
Xylooligosacharidy (XOS) mají rovněž vysoký prebiotický efekt. Vyrábějí se z xylózy, odpadu při zpracování dřeva, nebo z odpadní pšeničné mouky.
Manooligosacharidy (MOS) jsou rovněž prebiotické a vyrábějí se z manózy. Výhledově by teoreticky mohly být perspektivní účinkem na trávicí i močovou soustavu zároveň (částečný vznik manózy fermentací MOS ve střevě).
mg+:8909]
V současnosti se zkoušejí i jiné typy oligosacharidů. Podávání prebiotických látek je účelné u všech akvarijních ryb, a to jak chovných, u rostoucích mladých ryb i při běžném hobby chovu bez množitelských ambicí. Oligosacharidy při pravidelném podávání krmným živočichům mohou výrazně pomoci ozdravit jejich chov.
Závěr
Zdánlivě nezajímavá skupina živin – tedy sacharidů - se v posledních letech ukazuje jako velmi perspektivní surovina a to nejenom jako zdroj energie, ale hlavně jako prostředek k cílenému zlepšení výživy a zdravotního stavu ryb.
mg+:8910]
Oligosacharidy v lidské výživě
Vzhledem k významnému použití v lidské výživě je po dohodě článek doplněn o informace z této oblasti.
Oligosacharidy v lidské výživě celkově zlepšují zastoupení mikroorganismů v trávicí soustavě. Příjem dostatečných dávek po dobu dvou měsíců zvýšil zastoupení bifidobaktérií na 70 % z celkového počtu mikroorganismů (obvykle je původně obsaženo 5 – 25 %). Následně se zlepšuje využití živin, imunita, pohyblivost střev, funkce jater, ledvin, vnitřních orgánů, působí preventivně proti rakovině, chudokrevnosti. Snižuje se produkce nežádoucích zdraví poškozujících látek v trávicí soustavě a celkově v organismu. Snižuje se obsah tuků, cukrů a cholesterolu v krvi a krevní tlak.
mg+:8911]
Individuální snášenlivost oligosacharidů je různá (potíže s nadýmáním). V praxi doporučená denní dávka činí v případě fruktooligosacharidů (FOS) nejvýše 15 g, ale při zahájení příjmu je nutno začínat na malých dávkách (1 zarovnaná kávová lžička denně), které se rozdělí na menší během dne, a postupně se zvyšují.
Galaktooligosacharidy se dávkují v denním množství 1,5 až 2,5 g, lze i více, protože jsou dobře snášeny (ale jsou mnohem dražší). Nejlepší výsledky se docilují při současném podávání oligosacharidů a nápojů s obsahem bifidobaktérií.
mg+:8912]
V praxi také oligosacharidy velmi rychle působí proti průjmům z bakteriálních infekcí, 3 x denně mírně navršená polévková lžíce FOS, působí během asi 3 – 4 hodin. Vynikající výsledky dávají oligosacharidy například při importech papoušků z odchytu, kdy prakticky zastavují úhyny, jinak obvyklé kolem 50 %.
Oligosacharidy se mohou používat i jako prevence nebo léčba cestovatelských průjmů v tropických zemích. Vhodné je začít s jejich příjmem asi dva měsíce před cestou do hygienicky rizikových oblastí, dávku postupně zvyšovat, a potom během pobytu denně přijímat horní doporučené dávky. V případě zdravotních potíží lze po dobu jejich trvání používat dávky ještě vyšší, například FOS se přijímá mírně navršená polévková lžíce každé 2 – 3 hodiny, lze kombinovat s nápoji kolového typu (okyselují tráveninu) nebo alkoholem. Oligosacharidy v případě potřeby (nutkání na zvracení při pití nápoje při některých typech nevolností) není nutno rozmíchávat do nápoje, ale mohou se nechat postupně rozpouštět v ústech. Účinek je v praxi (střední Evropy) silnější než v případě farmak, ale vzhledem k různorodosti bakteriálních rizik v tropech a subtropech klasické léky na průjem rozhodně nelze podceňovat, zejména prodávané v tamních lékárnách. Mimochodem jako poměrně účinný je považován Endiaron, který si z ČR často odvážejí cizinci, kteří jej již dříve vyzkoušeli.