Akvaristika je "barevná"

Autor: Karel Janský · 27.7.2008 · Článek #224 ·

Možná jsem v někom z vás vyvolal pocit, že se chci zabývat tím, jaké je nejlepší složení ryb a rostlin v okrasném akváriu, aby toto lahodilo oku i duši, protože všemožných barev a variet nabízí akvaristika nespočet. Já bych ale rád slovo "barevná" použil v trochu přeneseném významu.

V běžném životě jste se určitě střetli se slovním spojením: "Dívá se na věci černobíle." nebo naopak: "Vidí vše moc růžově." Je jasné, že se jedná o určitý druh náhledu na věc, který je svým způsobem dost omezený a mohlo by se říci extrémní. Vždyť svět okolo nás není černobílý, ani růžový (pokud tedy zrovna netrpíte nějakou oční vadou a pak se omlouvám, jestliže jsem se vás dotkl), ale je barevný a stejně barevný by měl být náš pohled na něj. To samé samozřejmě platí i v akvaristice. Tím se konečně dostávám k jádru věci.
Autor: Karel Janský

Při brouzdání internetovými diskusemi se člověk může dozvědět mnohé. Problém tu je dost často s tím, jak odfiltrovat to, co není pravda, co není až tak pravda, co je skoro pravda, ale když ... ano, to je ten případ, který mě zajímá. Na spoustu věcí a problémů lze totiž nahlížet z různých úhlů. Správné řešení pak nemusí být nutně výsledkem jednoho pohledu, ale je to často právě kombinace různých. Nevylučuje se ani možnost několika možných řešení s kvalitativně stejným výsledkem. Samozřejmě je na každém z nás, jak se k dané věci postaví.

Abych pouze neteoretizoval, uvedu příklad z nedávné doby. Jednalo se o dotaz na chorobu, která se projevila u závojnatky čínské. Jedna z odpovědí na tento dotaz byla, že závojnatka je ryba studenovodní, která má být chována při teplotách (8-18)°C, a že problémy mohou být způsobené vysokou teplotou v akváriu. Nepopírám, že toto tvrzení je správné a jeho autor má informace ověřené.

Na druhé straně, pokud se jen trošku zamyslím nad tím, kolik generací závojnatek již bylo v zajetí rozmnoženo, neubráním se myšlence, že nutně muselo dojít k určitému posunu ve vývoji. Ten může znamenat i to, že závojnatky je možno chovat při běžných pokojových teplotách řekněmě do 25°C. Prostě se jedná o evoluci, která je všude kolem nás. Tuto moji domněnku pak navíc podpořil článek, který se právě touto problematikou také zabývá. Autor zde uvádí, že dnešní prodávané závojnatky jsou z velké míry šlechtěné dovozy určené výhradně pro akvária a že tedy teploty kolem 25°C jsou pro ně běžným prostředím. Teď babo raď a hledej, kde je pravda.

Člověk s "černo-bílým" pohledem na věc (věřte, že jich je mezi námi dost) se prostě chytne jednoho uváděného tvrzení a bere ho jako pravdu. Ostatní názory a pohledy na věc pak dost často zavrhuje, bagatelizuje a v tom horším případě uráží jejich tvůrce.A takových případů by se dala uvést spousta. Nemocnou závojnatkou počínaje, přes používání různých druhů krmení, CO2, hnojiv, chemie k úpravě vody a technikou konče. Dá se říci, že to lze aplikovat na jakékoli téma.

Nepovažuji se za člověka, který toho o akvaristice ví mnoho. Dá se říci, že jsem vlastně stále začátečník i když se akvaristice věnuji s přestávkou již 4 roky (pro někoho úsměvné číslo). Ale vždy si snažím na sporné téma udělat svůj názor a třeba se podívat na věc z hlediska, které nemusí mít na první pohled žádnou souvislost. Dává mi to nejen možnost objevit nové souvislosti, pokud samozřejmě nějaké jsou, ale i poznat sám sebe, či svého oponenta. A možná to je právě tím, že se akvaristice věnuji tak krátce a nejsem ještě tak svázán všemožnými, často již ale zastaralými a zkostnatělými, poučkami všeho druhu. Horší to může mít člověk, který s akvaristikou opravdu začíná a nedokáže mnohdy poznat, která "pravda" je tou správnou nebo akceptovatelnou pravdou a která už je nepravdou.

Takže mohu už snad jen zopakovat: "Akvaristika není černobílá, je barevná." Krása na tomto koníčku je právě ve hledání barevných souvislostí, tak se nechme těmi barvami okouzlovat a skusme hledat stále nové a nové odstíny. Vždyť i Bill Gates začínal se 16 základními a kde je dnes...:-)

Dokument vytištěn z portálu AKVARISTA.cz (www.akvarista.cz). Použití článku pouze pro soukromé studijní účely.
Jakékoliv šíření článku nebo i jeho části je zakázáno.