Autor: Jiří Havránek · 19.9.2007 · Článek #152 ·
Dokument obsahuje interaktivní galerii, prohlédněte si ji na www.akvarista.cz.
Autoři: Jiří Havránek a Jan BurzanovskýAbych parafrázoval jeden nechvalně známý výrok jedné nechvalně známé osobnosti české historie: "Právě jsem se vrátil z Rychnova!" a hned sedám ke klávesnici, abych zachytil všechny své dojmy, než se mi vykouří z hlavy. I když zážitek to byl velmi silný a kouřit se bude dlouho. Předesílám, že se jednalo o mou první návštěvu této Mekky českých akvaristů. Možná se Vám zdá ten název trošku nadnesený, ale já o této akci slyšel tolikrát od tolika lidí a vždy to končilo slovy: "Tys tam ještě nebyl?". Tak jsem si řekl, že podle ohlasů asi přicházím o úžasný zážitek a že to musím napravit.
Stejně tak bych mohl psát do názvu "Státní svátek českých akvaristů...". V sobotu 15. září se opět pro veřejnost, tak jak se tomu děje pravidelně v tuto pozdně letní dobu již hodně přes dvacet let, otevřely úderem deváté hodiny dopolední prostory rychnovského "Domu chovatelů", jemuž vévodí avaristický spolek AKVA TERA. Zde jsem povinen podotknout, že se nejedná pouze a jen o výstavu akvaristickou, ale o komplexní výstavu rychnovské pobočky Českého svazu chovatelů.
Ráno jsem se kousnul a vstal o šesté. Než jsem se vykopal z pelecha, tak jsem výlet skoro vzdal. Zvědavost však nakonec zvítězila a já v sedm sedal do auta a namířil si to směr Rychnov. Detaily cesty Vás nebudu unavovat, ale už před devátou jsem, ke svému velkému překvapení, byl v Rychnově. Tady jsem, po drobné projížďce městem, bez větších problémů přistál "U vody".
Podobně zarytý akvarista jako já zajisté pochopí, že po zaplacení vstupného jsem ostatní chovatelské exposice přelétl několikavteřinovým pohledem a již v tomto zařízení pro mou maličkost existovalo pouze to, co se týkalo akvaristiky a věcí s touto blízce propojených. Ještě si zde dovolím podotknout, že krom představených lahůdek a specialit této třicátéprvní výstavy, byla tato konkrétní akce pro mou osobu spojena s mým vlastním sentimentálním kulatým výročím, v Rychnově na výstavě jsem totiž byl poprvé před deseti lety...
Nejprve jsem si nebyl tak úplně jistý, že jsem nalezl to pravé místo. Dvorek plný slepic, holubů a koz mě poněkud znejistěl. Po chvilce váhání jsem si odvážně koupil lístek a hrnul se nedočkavě dovnitř. Mé napětí stoupalo, protože jsem bloudil po dvorku a chvíli marně hledal nějaké akvárium. Nakonec jsem přece jen nalezl ty správné dveře a vstoupil do světa ticha, ryb a pohody.
Takhle má vypadat výstava
První dojem byl šok. Čekal jsem hromadu holých umrněných akvárií, narvaných rybami k prasknutí a sem tam nějaké to skutečně "výstavní" krásně zařízené, jak bývá na nejedné takyvýstavě zvykem. Ale tady byla jen a pouze nádherně zařízená akvária, plná rostlin a dalších dekorací. Ryby vypadaly naprosto spokojeně a chovaly se "jako doma". Nevěřícně jsem na to nadělení zíral a něvěděl, kam dřív.
Tak, jak tomu zde bývá pravidlem i letos byly tropickým sladkovodním rybkám věnovány oba dva hlavní sály budovy, třetí místnost pak živočichům terarijním a na venkovních plochách chovatelského aeálu představovali své chovy chovatelé drobného domácího zvířectva.
Vloni byla výstava i všechny doprovodné akce ve znamení velmi kulatého jubilea - třicítky. Stejně tak i letos došlo na jedny kulatiny. Již v létě proběhla interní oslava 60 let akvaristických aktivit nestora rychnovského spolku pana Josefa Ešpandra (zanedlouho oslaví 75. narozeniny) a exposici jeho rybek byla věnována část spodního výstavního sálu - celkem 19 nádrží se čtyřicetitřemi druhy a formami tropických rybek a tabule s diplomy a oceněními, které pan Ešpandr za dobu svého působení na české akvaristické scéně obdržel.
A co vlasntně bylo k vidění? Od všecho trošku. Myslím, že si na své přišel každý, kdo se přišel podívat. Rybičkáři i rostlinkáři. Velká část přízemí byla věnována panu Josefu Ešpandrovi s ucelenou kolekcí péřovců. Krása, až oči přecházely. Nemohl jsem se od těch nádrží odtrhnout až do okamžiku, kdy jsem si všiml preparovaných koster rybích hlav uprostřed místnosti. Nádhera. Tohle bych se chtěl naučit. Snad víc než dvacet koster hlav různých druhů ryb - cichlidy, piraňa, nějaký ten krunýřovec a co já vím co všechno ještě. Byl jsem tak unešen tou nádherou, že jsem si dočista zapomněl opsat, komu ty kosti patří. A to jak jednotlivé rybí druhy, tak autora.
Další lahůdkou, možnou ke shlédnutí byly vypreparované lebky především ryb, ale mohli jsme zde shlédnout i lebky některých plazů ze sbírky Mgr. P.Zubera. Ze známých druhů zde byly zastupeny např. lebky některých větších a středních cichlidovitých (A.Ocellatus, C.frontosa, aj).
Ve výstavním sálu 1 a 2 jsme tak mohli shlédnout ve 162 nádržích 242 druhů a forem rybek, šestero raků z Australské zoogeografické oblasti, skupinku různých krevetek a v terarijní části pak v 25 teráriích dvacetosm živočichů celého spektra. Strašilkami a pavouky počínaje, želvami a hady konče. To vše zde bylo vystavováno čtrnácti členy rychnovského spolku a dalšími čtrnácti hostujícími vystavovateli. Na zajištění speciálních expozic se podílely mj. i firmy Profi Akvárium p. Romana Papíka z Dříteče, Aqua-Daho (Vikýřovice u Šumperka) a další jednotlivci i firmy.
Dlouhý čas jsem pozoroval vrubozubce a kančíky. Diskuse a rejnoka jsem jen tak přeběhl, tyhle ryby mě až tak neberou. Podobně tak i skaláry. I když musím uznat, že vystavené kousky byly nádherné a důstojně se vznášely nádrží. Nesmím zapomenout ani celou řadu dalších rybek, jako paví očka, mřenky a podobné běžněji „dostupné“.
Mne, jakožto cichlidáře a zejména milovníka jihoamerických vrubozubcovitých především zaujaly trpasličí cichlidky přítele Z.Havla, ale nedokázal jsem si odpustit delšího setrvání před dvěma nádržemi zástupců rodu Pterophyllum Z.Dočekala s jeho P.altum a P.sc. "Manacapuru". I když jeho ryby znám velice důvěrně, v jiném prostředí, než je jeho pěstírna pro mne pohled na ně získal opět trochu jinou dimenzi.
Přízemní výstavní sál (č.1) obsahoval exposice drobných živorodek a trpasličích cichlidek; nádrže s rybkami p. Ešpandra, soustavu maxiakvárií osazenou především středními a většími americkými cichlidovitými a též již zmíněnou exposici lebek.
Postupujeme do druhého levelu
"No fajn... pěkné, ale není toho až tak moc. Čekal jsem, že tu bude víc nádrží," říkám si v duchu, když tu mé oko zří na dveřích cedulku se šipkou a nápisem "Směr prohlídky" - ááá... pokračování v druhém patře. Vyběhnu pár schodů a otevírá se předemnou další místnost plná nádrží a ryb.
Druhý sál, v prvním patře, pak byl věnován exposicím rybek Neotropické a nearktické zoogeografické oblasti (obě Ameriky); Etiopské a madagaskarské zoogeografické oblasti (Afrika, Madagaskar), Indo-malajské zoogeografické oblasti a Australské zoogeografické oblasti.
Co mě v této místnosti nadchlo nejvíc, byla opět ucelená výstavka snad patnácti druhů čtverzubců. Jen jsem se kochal a dočista je zapomněl spočítat. Je to snima jak s tím stájovým pinčem... jsou tak oškliví, až jsou krásní. Na své si přišlo i mé srdce labyrintkáře, k vidění byli nádherní čichavci a betty. Také pár podivných „žížal“ tam plavalo. Tuším, že se jim říká bichiři. No a co by to bylo za výstavu, kdyby tam chyběli afričtí tlamovci. A na konec i „zlaté rybky“ závojnatky, ale žádná přání neplnily.
Zde bych chtěl na první místě vyzdvihnout další unikát této výstavy - dosud největší představenou exposici zástupců čeledi tetraodontidae - jedenáct druhů zajištěných firmou Profi Akvárium a p. M.Kroupou. Celkem zde bylo vystaveno jedenáct druhů těchto velice zajímavých rybek.
I když nejsou mou specializací ani předmětem výslovného zájmu, nesmím zde opomenout zmínit i další novinky nebo rybky, se kterými jsem se na výstavách dosud nesetkal jako kupř. zástupci některých drobných druhů čeledí tetrovtých, kaprovitých, aj.
V jedné z přilehlých místnůstek pak byly k vidění želvy, sklípkani, škorpioni, strašilky a jiná teraristická havěť. Ač nejsem teraristou, musím říct, že i tuto minivýstavku jsem si s potěšením prohlédl. O prodej ryb a rostlin jsem se moc nezajímal (na můj vkus příliš mnoho lidí v jedné malé místnůstce), ale ani tuto část výstavky jsem nevynechal.
Rychnovští pro své hosty a návštěvníky zajistili ale i další obvyklý doprovodný program, tak jak se tomu zde již stalo letitou tradicí. Ve druhém patře Domu chovatelů probíhal opět i prodej všech možných rybek dodaných chovateli. Dále zde bylo možné zakoupit rostliny a celý sortiment výrobků firmy Aqua-Daho, navíc zde zájemci měli možnost si u dalšího prodejce vybrat z velice slušného výběru kaktusů.
Celou výstavku jsem si prošel nadvakrát. Nejprve sám a pak ještě jednou s Honzou Burzanovským, který mezitím přijuchal. Nebýt toho, že mě Honza vytáhl na návštěvu k panu Ešpandrovi, asi bych tam bloumal ještě teď.
Ve dvoraně Domu si mohli akvaristé při občerstvení v příjemném prostředí venkovní "zahrádky" i dosytosti popovídat o všem možném. Setkali se zde tak nejen akvaristé ze všech koutů naší republiky, ale byli zde i návštěvníci z Německa, Slovenska a Polska.
Návštěva u legendy
V rámci priorit letošní akce mi to samozřejmě nedalo, abych po několikaleté pauze opět nenavštívil hlavního oslavence pana Ešpadra přímo v jeho pěstírně. Ing. Hulman v úvodníku k průvodci letošní výstavou o něm mj. napsal: "On se nikdy nebránil jakýmkoliv diskusím a nikdy z věcí kolem akvaristiky nedělal žádné tajemství. Tak pomáhal desítkám akvaristů proniknout do tajů akvaristiky."
Nečekejte žádný článek o tomto nestorovi nejen rychnovské akvaristiky. V podstatě jsem jen mezi dveřmi slušně pozdravil, nechal se zavést do rybárny a pak s otevřenou pusou chodil kolem nádrží a valil bulvy. Jednak proto, že jsem vlastně nikdy v rybárně nebyl (nepočítám Honzovu kůču) a za druhé proto, že nezbylo než obdivovat vitalitu tohoto "staříka" (snad mi ten výraz odpustí). Tři místnosti plné akvárií, skleník s rostlinami a to vše v naprosté čistotě a pořádku.
K tomu myslím není mnoho co dodat. U pana Ešpandra byla vždycky pohoda a člověk doslova mohl nasávat tu báječnou atmosféru, kterou tenhle člověk okolo sebe dokáže šířit. Vždycky plný elánu a energie, ochotný kdykoliv poradit, pomoci, podiskutovat. Vždycky s ním byla legrace a vždycky u něho člověk našel nejen rybky jak se říká "které odvál čas", ale i horké novinky. Vždycky jeho rybky stejně tak jako on kypěly zdravím a vitalitou. Prostě radost se podívat.
Škoda, že nebyl čas na větší popovídání, protože se začali hrnout další hosté. Věřím, že se dveře do večera netrhly. Určitě by to bylo povídání nesmírně zajímavé, plné krásných příběhů podpořených nepřebernými zkušenostmi. Pan Ešpandr si okamžitě získal mé sympatie, možná i proto, že mi připomněl mého dědu, který byl také takový "čuprdědek". Ten mě naučil spoustu fíglů a grifů z několika černých řemesel, ale to do našeho povídání nepatří.
Nikdy jsem nezažil, že by při tom fofru a vypětí, které ve dnech výstav každý pořadatel prožívá, někoho odmítl a odvolával se na to, že nestíhá, nemá čas nebo že by byl unavený.
Jinak pan Ešpandr je klasický akvarista starého ražení (to myslím v tom nejlepším slova smyslu), neboť krom chovu rybek se vehementně zabývá i pěstováním rostlin ve svém sleníku na zahradě. V době zářiových výstav toho však většinou v jeho skleníku mnoho neuvidíte, protože i on kromě profesionálních firem zajišťuje svými rostlinami ty pravé estetické zážitky rychnovských výstav.
A to stále není všechno
Od pana Ešpandra jsme se přesunuli do sokolovny, kde kromě prodejních stánků byla i výstavka morčat, myší a dalších hlodavců.
Naše sobotní pouť návštěvou u pana Ešpandra však zdaleka neskončila. Z příjemného prostředí pěstírny opory rychnovského spolku jsme se odebrali do nedaleké sokolovny, v jejímž sále probíhala přidružená prodejní část výstavy. Rychnovští využili zkušeností z loňské, jubilejní akce, kdy vzhledem k rozšíření výstavních ploch a zároveň i servisu pro návštěvníky zajistili větší prostory pro prodejce akvaristického zboží a pomůcek.
Na stáncích byl k dispozici běžný sortiment známý z burz v Praze či úvalského akvatrhu. Dokonce i tváře za pulty byly tytéž. Nejprve jsem měl pocit, že je to poněkud nešťastné řešení, oddělit od sebe výstavu a prodejní stánky. Ale jak jsem později zjistil, spousta návštěvníků se po shlédnutí výstavy přesunula do sokolovny a alespoň tam nebylo tak narváno a byl čas si v klidu poklábosit. Pavlovi Mžourkovi jsem tam vyzvedl tři sady sít na třídění živého krmiva a pro každého, kdo mě s nimi zahlédl, jsem se rázem stal terčem bodrých vtípků. Samozřejmě, že jsem si tam také nakoupil. Testery na vodu od Aquaru.
Jak pravil Honza, byl tam k vidění i zajímavý přístroj na úpravu vody. Umí to prý úplně všechno a stojí to pár šupů. Já přednášku o možnostech tohoto přístroje prošvihnul, ale Honza jistě rád podá zasvěcenou informaci.
Zde tedy bylo možné zakoupit vše potřebné. Krmení umělé vločkové a granulované, mražené, živé či lyofilizované, přístroje na úpravu vody, vzduchotechniku, odvlhčovače, síťky na rybky i na lovení planktonu, síta na třídění téhož, další výběr rostlin od několika firem, měřicí přístroje, léčiva, kapkové testery, filtry, topení, zářivky, biomolitan, atd. Zatímto výstava dole v Domě chovatelů je pro veřejnost otevřena od soboty 15. až do středy 19. září, prodej v sokolovně probíhá pouze v sobotu a neděli.
V prvním patře budovy pak byla umístěna exposice dalších chovatelů rychnovské organizace - tentokrát pro změnu se jednalo o exposici drobných hlodavců.
Morčata a myši jsem musel oželet, protože Honza dostal děsný hlad a hnal nás na oběd. Milovníci těchto chlupáčů tudíž přijdou zkrátka. Oběd v hotelu Havel neměl chybu. Kromě toho, že jsme se velmi dobře a chutně najedli, jsme v družném hovoru strávili více než hodinu.
Přednáškové odpoledne
Jak opět bývá zvykem, rychnovský akvaristický spolek se postaral i o odpoledne odborných přednášek. Tentokrát se přednáškové odpoledne však nekonalo v hlavní budově městského kulturního střediska - tzv. "Kremlu", jak tomu bylo v posledních letech, ale v přednáškovém sále jiné budovy, v prostorách Městského informačního centra - nedaleko hlavního rychnovského náměstí.
Díky rozšafnému obědu jsme dorazili na přednáškové odpoledne s drobným spožděním, za což se dodatečně omlouvám. Kaj Andersen je skoro již stálým inventářem rychnovské výstavy. Jeho předchozí přednášky jsem pochopitelně neviděl, ale tahle byla velmi povedená. Spousta krásných ryb a veselých zážitků z cest do jejich domovských vod po celém světě. Mě osobně se velmi líbily ty mořské panny a fakt mě mrzí, že se je nepodařilo panu Andersenovi odchovat a že s nimi skončil. Určitě bych si od něj nějakou vzal. Podle ohlasu v sále soudím, že bych nebyl jediný zájemce.
Letos, obdobně jako vloni nás potěšil svou přítomností dánský akvarista a profesionální lovec tropických rybek Kaj Andersen, tentokrát nám představil nejen své cestování po Amazonii, kterému se věnoval vloni, ale i jeho další cesty za tropickými rybkami po dalších oblastech naší planety.
Bez mučení se přiznám, že druhou přednášku na téma akvaristické techniky jsem vypustil a odjuchal zpět do Domu chovatelů, kde jsme ještě chvíli poklábosili a kolem půl čtvrté jsem se vydal k domovu.
O druhou přednášku se postaral zástupce firmy Moeller Elektrotechnika s.r.o. Ing. Michal Zajíček. Jeho přednáška se týkala nových trendů elektroniky aplikovatelných pro potřeby akvaristiky, zejména pak o technologii nové řídící jednotky Easy pro sledování a řízení chodu chovatelského zařízení.
Závěrem
Třicet jedna výstav, to je v současnosti více než úctyhodný počet akcí. Pro "normálního" člověka, stojícího mimo pořadatelský team, při letmém zamyšlení nepředstavitelné množství práce, stráveného času a energie. Kdo navštěvuje tyto výstavy již nějaký čas, zajisté si povšimne i bez pohledu na reklamní plakátky a poutače, že na každém ročníku je něco speciálního.
Snad jediná skvrnka na kráse, kterou by bylo možno vytknout, byly problémy s parkováním. Ale nevytýkám. Celý zážitek tuhle drobnost naprosto smazal. Díky Honzovi jsem se seznámil s několika príma lidmi od akvárií a strávil s nimi pár příjemných chvil. Takže to byl velmi příjemný výlet a, jak se říká u nás, podařená taškařice.
Pokud shrnu své desetileté zkušenosti, pokaždé jsem zde našel něco zajímavého, co tu předtím nebylo, něco nového, nikdy se mi prostě nestalo, že bych z výstavy odcházel nějak zklamaný. Chtěl bych tak i touto cestou poděkovat rychnovskému spoku za neopakovatelnou akci a přát jim mnoho enthusiasmu a energie do dalších let!
Vážení organizátoři, převelice vám děkuji za krásný zážitek a přeji co nejvíce elánu a nadšení do dalších ročníků. Ať vás ani nenapadne tenhle podnik zavřít!
Jiří Havránek a Jan Burzanovský