Tropické moře v Butovicích III. – technologie

Autor: Roman Rak · 8.8.2007 · Článek #146 ·

V předchozích dvou dílech našich reportáží o mořských akváriích v Galerii Butovice jsme pozornost obrátili napřed na spodní velkou nádrž s velkými a dravými rybami, pak na korálové rybky chované v nádrži horní a v kavárně. Povídali jsme si o filosofickém záměru Galerie Butovice, o jeho naplnění a o údržbě a provozu nádrží.

Průčelí Galerie Butovice, která kromě příjemných nákupů nabízí o podmořskou podívanou.

Autor: Roman Rak

V závěrečném dílu se seznámíme s technologickým zázemím. Stejně jako minule nás bude provázet majitel společnosti Akva Top s. r.o. pan Tomáš Minařík, jehož firma má na starosti bezproblémový chod nádrží se vším, co k tomu patří – tedy jak starost o ryby, tak i všechny související technologie. Naši exkurzi rozdělíme do dvou logických částí – do prostoru nad nádržemi a do suterénu, kde jsou umístěny technologie pro přípravu a úpravu vody.

Nad mořskou hladinou


Vstupme tedy s naším průvodcem do prostor nad akvárii, ze kterých se přistupuje do nádrží za účelem jejich údržby a krmení ryb. Vstup je z boční stěny nádrže dvířky, které splývají s tmavo modrou kapotáží kompletního obložení, jež dává návštěvníkovi pocit hlubokého moře s motivem velkého hejna ryb.

Vstup připomíná tajnou zámeckou chodbu. Dvířka nalezneme v pravé části boční stěny. Na obrázku to je v místech pravých dvou ryb.

Autor: Roman Rak

"Předsíň". Pravá stěna je směrem k čelnímu sklu nádrže s návštěvníky, levá je orientována k hlavním eskalátorům Galerie Butovice.

Autor: Roman Rak

Po otevření dveří a překročení vysokého prahu vstupujeme do nevelké místnosti, která slouží jako operativní skladiště a zároveň šatna, kde se do neoprénu převlíká potápěč před krmením nebo před údržbou. Po vystoupení po hliníkovém žebříku se dostáváme do prostoru nad nádrží.

Technologický prostor nad nádrží s překryvnými kovovými rošty a zavěšenými HQI výbojkami na ocelových lankách. Vpravo vpředu aklimatizační nádrž.

Autor: Roman Rak

"Opatrně, na kovové rošty našlapovat kolmo ze shora, jinak vám ujedou pod nohou a spadnete do nádrže," upozorňuje mne Tomáš. Rošty jsou jen volně položeny na kovových plochách, aby se s nimi dalo manipulovat podle potřeby. Rošty stačí posunout a otevře se volný prostor pro zásah v nádrži. Přes rošty lze procházet po celé délce nádrže. Pro potápěče ve stísněném prostoru, oblečeném do neoprenu a nesoucího tlakovou láhev, když se přesouvá do prostoru na druhém konci nádrže, nic moc. Navíc se musí opatrně vyhýbat lankům, na kterých je zavěšeno osvětlení.

Pohled do nádrže shora. Zcela patrná je konstrukce volného uložení roštu i řešení průtočné klimatizační nádrže. Každá z obřích nádrží má svou vlastní aklimatizační nádrž.

Autor: Roman Rak

Tomáši, vzpomínal jste, že všechny ryby jsou několik týdnů aklimatizovány v nádržích v zázemí vaší firmy, než jsou vpuštěny do nádrže. K čemu slouží tato nádrž?
Teď je vhodné upřesnit, že aklimatizace u nás vlastně probíhá ve třech etapách. První, nejdelší, je v zázemí firmy. Zde si ryby dovezené z přírody zvykají na umělé prostředí, léčí se od případných parazitů či nemocí, zvykají si na jinou stravu. Teprve když je vše v pořádku a máme jistotu, že ryba je zdravá a schopná krmení v podmínkách nádrží Galerie, převážíme je sem.

Když si akvarista přinese domu nové rybky v sáčku, nechá je po určitou dobu uzavřené uvnitř, aby se teplota vody vyrovnala, potom pomalu do sáčku připouští vodu z nádrže. Tím si ryby zvykají na nový chemismus vody. Aklimatizační nádrž má podobný účel. Je spojena průtokem s vodou v nádrži, takže můžeme vidět, jak ryba reaguje. Z velké nádrže by byl problém ji odlovovat zpět.

Vlevo síťová nádoba na poslední etapu aklimatizace nových ryb. Tahle má už své odslouženo a čeká na výměnu. Vzadu nahoře jsou patrny zavěšené osvětlovací reflektory.

Autor: Roman Rak

Tomáš ukazuje výbojku HQI o výkonu 500 W, jež jsou používány pro osvětlení nádrží.

Autor: Roman Rak

Teď třetí etapa. Vylovené ryby z aklimatizační nádrže dáváme ještě do sítě tvaru válce a tu zavěšujeme do nádrže. Nový obyvatel se zde "očuchá" se svými budoucími spoluobyvateli, získá vizuální poznatky. Tím minimalizujeme další případný stres nového příchozího.

Vraťme se k osvětlení. Nevadí kovové rošty, nestíní?
Rošty jsou vzhledem ke světlu "polopropustné". Navíc je lze posunout tak, aby byly mimo rozsah hlavního světelného kužele, tedy aby nepřekážely a bylo možné přímé osvětlení hladiny nádrže. Rošty můžeme použít ale i jako zastiňování. Světlo padající přes rošty vyvolává v nádrži zajímavé světelné efekty. Při pohledu zespoda nádrže směrem nahoru umocňuje dojem vlnění hladiny, na písečném dnu zvlnění terénu, které v přírodě na písečném pobřeží vyvolávají vlny.

Hra světla a stínů. Snímek vlevo nahoře – pohled zeshora do nádrže, krycí mříž a pod hladinou se potulující perutýn. Snímek vlevo dole: pohled návštěvníka přes nádrž směrem k hladině. Podobný snímek vpravo nahoře s netopýrníkem. Na snímku vpravo dole stíny na dně evokují zvlněný charakter písečného podkladu.

Autor: Roman Rak

"Pod úrovní dna nádrží"


Naše exkurze pokračuje do suterénu nákupní centra, do garáží. Zde v půdorysu obřích akvárií najdeme technologické srdce celého mořského komplexu. Čtyři nevelké místnosti, kde jsou vytvářeny a udržovány správné parametry mořské vody:
- Prostor pro chlazení obou nádrží;
- Prostor pro přípravu nové vody a její dolívání do nádrží;
- Dva identické prostory (místnosti), kde je umístěna samostatná, oddělená filtrace pro každou nádrž.

Průtočná filtrace a úprava vody
Začněme poslední místností ze seznamu. Otevřením dveří se dostaneme do prostředí, připomínajícího městskou úpravnu vody nebo teplárnu či elektrárnu. Nemůžeme si nevšimnout hluku, způsobeného chodem všech těchto technologií. Po zdech a v místnosti jsou všude vzorně vedena a ukotvena umělohmotná potrubí o různých průměrech, zásobující nebo odvádějící vodu z jednotlivých zařízení. Všechna čerpadla, ventily a ostatní prvky jsou vzorně označena, což je nezbytné. Vše čisté a přehledné, takže po chvíli studia lze pochopit funkčnost a poslání jednotlivých prvků.

Pohled do levé části místnosti s filtrací a úpravou vody. Úplně v levé části snímku je výkonný odpěňovač, vzadu čtyři kolony biologických filtrů, pod nimi sběrná nádrž. Vpravo pak elektrická rozvodná skříň s počítačovou a ovládací jednotkou, přes kterou jsou hlídány kritické parametry vody a ovládány jednotlivé prvky zařízení.

Autor: Roman Rak

Každá z nádrží má dva samostatné filtrační okruhy. První pro výkonné mechanické čištění, druhý pro biologickou filtraci. Všechny prvky jsou jištěny a zařízení je konstruováno tak, že za plného provozu je možné odstavit určitou část a požadovanou funkci převést na záložní zdroj. To je umožněno zejména promyšleným způsobem rozvodu vody a možnostmi bypasování.

Pravá část místnosti. Vzadu baterie deseti UV lamp každá s výkonem 50 W, uprostřed cirkulační čerpadla, vpravo mechanický pískový filtr.

Autor: Roman Rak

V pravé části místnosti nalezneme baterii výkonných UV lamp, dvě hlavní cirkulační čerpadla okruhu mechanické filtrace vody a pískový filtr. Ty, jak již bylo zmíněno, tvoří samostatný filtrační okruh. UV lampy jsou předřazeny mechanické filtraci. Pod UV zářením vznikají shluky řas, které jsou zachycovány mechanickým filtrem.

Detail na baterii UV lamp.

Autor: Roman Rak

V levé části místnosti a na čelní stěně jsou umístěny komponenty biologické filtrace: čtyři dvoukomorové kolony obsahující nitrační a nitrifikační bakterie (v každé komoře je jeden druh bakterií), výkonný odpěňovač s ionizátorem zvyšujícím jeho výkon, příslušná čerpadla (na snímcích je patrné jejich modré natření), armatury a ventily. Pod kolonami je záchytná nádrž pro vodu druhého filtračního ("biologického") okruhu.

Mechanický filtr, detail. Filtr je pečlivě čištěn každý týden.

Autor: Roman Rak

Dvoukomorové biologické filtry, s vnitřními komorami (světlejší válce uvnitř)

Autor: Roman Rak

V současné době jsou složitější technologie řízeny a monitorovány počítačem. Ani akvária Galerie Butovice nejsou výjimkou. Na rozvodné skříni (zadní stěna místnosti, mírně vpravo) najdeme dotykový LCD display, pomocí kterého můžeme prohlížet či nastavovat provozní parametry filtračních technologií. Tento obrázek je velmi názorný, protože ukazuje oba nezávislé okruhy. Mechanická filtrace je jednodušší okruh v horní části schématu se dvěma paralelně zapojenými čerpadly P5 a P6, UV lampou a mechanickým filtrem (PSF).

Detail na čerpadla o řádovém výkonu přibližně 1 kW každý.

Autor: Roman Rak

Druhý filtrační okruh je znázorněn přibližně na 2/3 spodní části schématu s následujícím vysvětlením: Px – čerpadlo, OZ – ionizátor, Chiller – chlazení, BT – čtyři biologické dvoukomorové filtrační válce. Ve spodní části obrázku je pak sběrný tank, ve kterém vidíme teplotu vody a redox potenciál v mV. Doporučovaná teplota je 25 stupňů Celsia, 28° C je maximálně přípustná teplota v nádrži, 30° C pak kritická hodnota na hranici života mořských organismů.

Vlevo odpěňovač, typické zařízení, které zatím najdeme jen v mořské akvaristice.

Autor: Roman Rak

Základní schéma dvoukruhové filtrace s jednotlivými prvky.
Fish tank – nádrž s rybami.

Autor: Roman Rak

Přípravna dolévané vody do nádrže
Opouštíme jednu ze dvou místností, kde dochází k průtočné filtraci vody gigantických nádrží a vstupujeme do další, samostatné místnosti, která je společná pro obě nádrže. Zde je připravována "čerstvá mořská voda".

Levá stěna místnosti. V levé části je tělo odpěňovače, uprostřed snímku čidlo a měřící zařízení teploty a redox potenciálu filtrované vody.

Autor: Roman Rak

Doteková LCD obrazovka pro volbu dalších podmenu pro monitoring a řízení různých technologických komponent.

Autor: Roman Rak

Připravená voda je pak podle nastavení jednotlivých ventilů přečerpávána do jedné ze dvou nádrží gigantických akvárií. Týdně se zde rozpustí kolem 100 kg mořské soli při přípravě vody na dolévání.

Chlazení nádrží
Ve druhé reportáži, stejně jako v této, bylo konstatováno, že pro mořskou akvaristiku není až tak důležité ohřívání vody (jako v akvaristice sladkovodní), ale její chlazení, které je jedním z kritických aspektů chovu mořských živočichů. Při 30° C může dojít k drastickému k úhynu většiny chovaných exemplářů. Proto je nutno minimalizovat tuto skutečnost efektivním a dostatečně výkonným chladícím zařízením.

Dvě nádrže (1000 litrů), ve kterých se rozpouští mořská sůl ve vodě, která prošla reverzní osmózou.

Autor: Roman Rak

Každá z nádrží má svůj vlastní chladící systém, jehož jádro bylo dodáno předním světovým výrobcem chladící a klimatizační techniky, americkou firmou Trane. Toto vše je umístěno v další, samostatné místnosti.

Pozorný čtenář si jistě všiml, že příkon všech čerpadel, klimatizačních jednotek, výbojkového osvětlení a dalších zařízení se pohybuje v řádech desítek kilowatů, a tedy že je kladen vysoký požadavek na dostupnost energetických zdrojů. Zbývá tedy pro uklidnění jen dodat, že Galerie Butovice, a nejen z důvodů chovu mořských živočichů, má pochopitelně své vlastní, diesel agregátové záložní zdroje pro okamžitou výrobu elektřiny v případě výpadku proudu.

Nezbývá již nic jiného než Tomášovi a Patrikovi velmi a z celého srdce poděkovat za jejich neobvyklou vstřícnost a pochopení, věnovaný čas, pozornost a věcné připomínky při přípravě tří článků o mořské akvaristice v Galerii Butovice. Věříme, že mnozí z našich čtenářů se s nimi ještě osobně setkají při dalším vyprávění přímo svým způsobem v neobvyklém, ale nám všem tak blízkém prostředí, kde panuje krása a vládnou biologické i technické zákony a závislosti.


Použitá literatura:

[1] Propagační příručka Obyvatelé našich akvárií, Galerie Butovice, volně dostupná ve stojanech u mořských nádrží

[2] Hynek Dařbujan. Průvodce mořskou faunou a flórou, Studio Press, 2001, 324 str., ISBN 80-902316-0-8

[3] David Alderton, Akvarijní a jezírkové ryby, Knižní klub, 2006, 400 str., ISBN 80-242-1633-7

[4] Dick Mills, Akvarijní mořské ryby, Slovart, 2004, 117 str, ISBN 80-7209-570-6

[5] Wood Elizabeth, Wood Lawson: „Určovací příručka pro potápěče“. Ryby a živočichové korálových útesů. Vydalo nakladatelství Svojtka & Co., 2004, 144 str., ISBN 80-7237-866-X

[6] Pete Harrison, Alex Misiewicz: Rudé Moře. Určovací příručka pro potápěče. Vydalo nakladatelství Svojtka & Co., 2003, 128 str., ISBN 80-7352-159-8

[7] Ewald Lieske, Robert Myers: Ryby korálových útesů – Indopacifik a Karibik, nakladatelství Svojtka &Co., 400 str., 2005, ISBN 80-7352-079-6


Zajímavé a užitečné www stránky:
http://www.reef.sk
http://www.cafe-aquarium.cz/
http://www.liveaquaria.com
http://www.fishbase.org
http://www.amonline.net.au
http://www.reefkeeping.com/
http://www.wetwebmedia.com/
http://www.morskeakvarium.cz
http://animaldiversity.ummz.umich.edu/...
http://www.edge-of-reef.com/
http://www.reef-guardian.com/
http://www.recif-france.com/
http://www.animal-world.com/
http://www.fishprofiles.com/
http://www.reef31.free.fr/
http://czechdesign.cz
http://www.koral.cz

Dokument vytištěn z portálu AKVARISTA.cz (www.akvarista.cz). Použití článku pouze pro soukromé studijní účely.
Jakékoliv šíření článku nebo i jeho části je zakázáno.