Studenovodní akvárium

Autor: Ivan Tuša · 13.5.2007 · Článek #128 ·

V tomto příspěvku jsou shrnuty mé patnáctileté zkušenosti s chovem některých našich, tedy studenovodních, ryb v akvarijních podmínkách, instalovaných v interiérech Vlastivědného muzea v Šumperku.

Nádrže a jejich vybavení


Ryby jsou chovány v nádržích o objemu 350-450 litrů. Na základě výsledků testů výkonnosti různých typů akvarijních filtrů, prováděných autorem tohoto článku (shodou okolností před započetím instalace nádrží), byl pro muzejní nádrže s našimi rybami zvolen půdní filtr s roštem přes celé dno. Schéma instalace těchto filtrů je znázorněno na následujícím obrázku.

Akvárium se stacionárním půdním filtrem z přední strany
1 - nádrž,
2 - perforovaný rošt,
3 – otvory v plexisklovém roštu,
4 – novodurová trubka s čerpadlem nahoře,
5 – novodurová trubka nahoře
se zaústěním vzduchování
(7), 8 – silonové nožky našroubované do plexisklového roštu,
9 – detrit,
10 – tři písty (malé rošty), nasazené na odkalovacích trubkách,
10a – zátka (korek, guma), šipky pod pohyblivými rošty naznačují pohyb „šlehání“, kterým se víří detrit při odkalování,
11 - čerpadlo s hadicí (instaluje se do akvária jen při odkalování),
12 – štěrk.

Autor: Ivan Tuša

Rošt je v podstatě tabule z plexiskla o síle 15 mm, opatřená rovnoměrně po celé ploše otvory o průměru 10 mm, vzdálených od sebe asi 5 cm . V každém akváriu je složen ze tří částí, které se na dno pokládají vedle sebe. Každá část roštu je opatřena devíti nožkami ze silonu o průměru 10-15 mm. Na nožkách a v otvorech v roštu jsou vyřezány závity. Nožky jsou vysoké 4-5 cm.

V levém a pravém zadním rohu akvária jsou do příslušných částí roštů připojeny hadice - trubice o průměru 20 mm. Ty sahají až těsně pod hladinu, kde jsou na ně nasazena čerpadla (Maxi-jet 1000), nebo je do trubky shora zavedena hadička vzduchování.

Kapr obecný koi

Autor: Ivan Tuša

Pod roštem je na konec svislé hadice připojena rozvětvená vodorovná hadice, aby sání vody bylo po celé ploše dna přibližně rovnoměrné. Na celé ploše roštu je položeno plastové pletivo (velikost ok 1-2 mm). Teprve na pletivo se nasype hrubý štěrk, velikost kolem 5-6 mm.

Místo původně instalované vrtule (viz. původní systém filtrace, který autor presentoval na svých webových stránkách: http://ivantusa.webpark.cz/... je na třech místech dna nádrží (uprostřed a rovnoměrně vpravo a vlevo) protažena novodurová trubka s průměrem asi 15 mm, na kterou je pod roštem nasazen plochý píst, mající tvar desky či štítku.

Ve dvou karanténních akváriích (80 litrů) je instalován mobilní půdní filtr, zhotovený ze síta na mouku. Síto na mouku je v podstatě válec, asi 15-20 cm vysoký, o průměru 20 cm. Zhruba uprostřed výšky je uvnitř válce přes celou jeho plochu napnuto plastové pletivo. Síto se postaví na čisté, holé dno, bez štěrku a písku.

Akvárium s mobilním půdním filtrem
1 – nádrž,
2 – půdní filtr (síto na mouku),
2a – pletivo síta,
3 – štěrk,
4 – novodurová trubka nahoře se zaústěním vzduchování
(5), 6 - detrit.

Autor: Ivan Tuša

Na pletivo se nasype asi 8 cm vrstva štěrku. Zboku je do dolní části boku - rámu síta vyvrtán otvor asi 10 mm a do něho zasunuto těsně kolínko z plastu. Na kolínko je nasazena hadice nebo trubka, vedoucí až těsně pod hladinu. Do trubky je shora zasunuta hadička vzduchování a fixována tak, aby konec hadičky od vzduchování zasahoval až téměř ke kolínku nasazenému na síto. Tento mobilní půdní filtr i způsob filtrace je v principu stejný jako u stacionárního filtru popsaného výše. V každé nádrži je rovněž instalováno vzduchování (Maxima, Champion, Phoe-Nix).

Během let bylo v našich nádržích zjištěno, že mnohé naše ryby v přiměřeném počtu, či spíše hmotnosti (0,5 kg ryb na 350-450 litrů), chované v akváriích (viz dále) nepotřebují bezpodmínečně vzduchování (při teplotě vody 18-22°C), ale pokud je, zejména silnější ryby jsou výrazně pohyblivější a voda v nádržích je o poznání křišťálovější než při slabém vzduchování nebo bez něho. Výjimku tvoří pouze velmi teplé letní dny, s teplotou vody přes 25°C, kdy je vzduchování nezbytné.

Údržba nádrží


Jednou za 4-5 týdnů je 75 procent vody vypuštěno do odpadu a nahrazeno čistou vodou přímo z vodovodu. Přes rozporné informace, týkající se nebezpečí chlóru ve vodovodní vodě, přidávám před napouštěním čerstvé vody do akvária několik krystalů thiosíranu sodného (Na2S203). Je to součást kyselého ustalovače pro vyvolávání fotek - větší sáček(!) v balíčku dvousložkového ustalovače. (S touto metodou doporučujeme neznalým rozhodně neexperimentovat! Jedná se o použití ve zcela specifických podmínkách, navíc podložené dlouholetým experimentováním autora. Na úpravu vody lze se stejným úspěchem použít i standardní chemické přípravky, prodávané přesně k tomuto účelu - pozn. red.)

Po vypuštění asi poloviny vody z nádrže odzátkuji některou ze tří odkalovacích trubek, zapuštěných v roštu, nasadím na ni krátkou (asi 5cm) hadici a na ni připojím trubku sání malého akvarijního čerpadla. Na jeho výtlakovou trubku nasadím dlouhou hadici, vedoucí do odpadu. Postupně nasadím hadici s čerpadlem na všechny tři krátké odkalovací trubice, zapuštěné do roštu. Při odsávání vody je třeba stále pohybovat odkalovací trubkou s pohyblivým roštem vertikálně, jak je naznačeno na nákresu. Po ukončeném vysávání kalu a odpojení čerpadla je třeba nezapemenout odkalovací hadice znovu zazátkovat!

Po napuštění nádrže čerstvou vodou preventivně - proti případnému přílišnému rozmnožení některých mikroorganismů a prvoků přidám do nádrže několik kapek acriflavinu nebo malachitové zeleně.

Chov ryb


Nyní se dostáváme ke kapitole, mapující mé zkušenosti s chovem některých našich a v našich volných vodách aklimatizovaných druhů ryb v interiérových akváriích.

Zdálo by se, že problémovými rybami pro interiérové akvárium budou z naší fauny jen druhy z horských a podhorských toků, vyžadující chladnou, čistou vodu s velkým množstvím rozpuštěného kyslíku. Tyto ryby lze skutečně chovat jen v případě, že máme akvárium vybavené chladícím zařízením, vzduchováním a filtrem.

Kapr obecný - koi (vpravo dole a v pozadí uprostřed), jelec jesen (nad kaprem obecným koi), zbývající tři ryby jsou amuři bílí

Autor: Ivan Tuša

Ovšem na základě mnohaletých zkušeností musím bohužel konstatovat, že i z našich teplomilnějších ryb z nižších pásem toků a stojatých vod se některé druhy v akváriu udrží jen velmi krátkou dobu a bez zjevné příčiny brzy (po několika týdnech nebo měsících) uhynou. Týká se to např. perlína, cejna, karase obecného či oukleje obecné.

Nejvhodnějšími rybami jsou pro interiérové akvárium podle mých dosavadních zkušeností následující druhy: jelec jesen, jelec tloušť, lín obecný, karas stříbřitý (divoká i barevná forma), slunka obecná, hořavka duhová, hrouzkovec malý (= střevlička východní), amur bílý, plotice obecná, ostroretka stěhovavá, kapr obecný, včetně barevné formy koi a úhoř říční. Přežívají v našich nádržích i několik let.

Je pozoruhodné, že mezi druhy ryb, jejichž chov se v našich interiérových akváriích daří, je relativně dost aklimatizovaných druhů (karas stříbřitý, hrouzkovec malý, amur bílý). Naopak se zatím nedaří chov tolstolobiků, nejspíš pro jejich potravní nároky (jednobuněčné zelené řasy).

Z dravých ryb mám dobré zkušenosti s okounem říčním. Ovšem musejí být chováni sami. Menší ryby až téměř do své velikosti dokáží polknout. Větší ryby jiných druhů okouni, alespoň v akváriu, zjevně koušou a zraňují je na povrchu těla. Máme-li v nádrži velikostně velmi rozdílné ryby, tak se může stát, že i kapr nebo jelec polkne malého hrouzkovce apod.

Jelec jesen (v popředí) a amur bílý

Autor: Ivan Tuša

Naproti tomu nemohu v žádném případě potvrdit agresivitu hrouzkovce malého, ani k menším rybkám jiného druhu, o které se píše v literatuře. Z těch druhů, které v našem interiérovém akváriu přežívají delší dobu – tedy řádově roky, některé druhy i rostou. Zejména jsem to pozoroval u jelce tlouště, ostroretky stěhovavé, amura a hrouzkovce malého.

Naproti tomu plotice obecná patří k druhům, které v našich interiérových akváriích přežívá po léta, ale ani menší kusy již více nerostou. Biomasa ryb v každé z našich nádrží (připomínám, že 350-450 litrů objemných) je 0,75-1 kg.

Krmivo


Kmenovým krmením jsou již po léta granule SAK 55, doplněné krmivy LON-Gammarus a LON-Plant. Občas krmím i moučnými červy, čerstvým salátem, vodním morem a jinými vodními rostlinami. Dosti vyjímečně (s ohledem na kvalitu vody) krmím hovězím srdcem nebo játry. Při takovém krmení se kondice ryb vždy zvedne. Ovšem z technických důvodů (častost čištění) není možné stále krmit syrovým masem.

V souvislosti s vlivem krmení na kvalitu vody je třeba poznamenat, že některé druhy našich ryb, jako hrouzek obecný nebo mřenka mramorovaná přežívaly v akváriu pouze v období, kdy se krmilo granulemi a sušenými krmivy. Při krmení syrovým masem (játra, srdce) většinou během několika dní uhynuly. Nepochybně to bylo zhoršením kvality vody (dusíkaté látky, rychle rozložitelné organické látky).

Měl jsem bohužel zatím k dispozici jen některé druhy našich ryb. Vhodnost dalších druhů pro interiérová akvária je třeba experimentálně zjistit. Informace z literatury o chovu našich ryb v interiérových akváriích je nutno dle mých zkušeností považovat za orientační

Související odkazy: http://ivantusa.webpark.cz/...

Dokument vytištěn z portálu AKVARISTA.cz (www.akvarista.cz). Použití článku pouze pro soukromé studijní účely.
Jakékoliv šíření článku nebo i jeho části je zakázáno.