29. mezinárodní veletrh INTERZOO 2006, Norimberk

Autor: Jan Burzanovský · 15.11.2006 · Článek #67 ·

Letošní v pořadí již 29. mezinárodní veletrh všeho chovatelského v německém Norimberku, jenž se již tradičně konal v jarním měsíci květnu (11. – 14.), probíhal plně ve znamení všemožných rekordů.

Kterak si pořadatelé této superakce, jež se od roku 1988 koná ve veletržních prostorách na okraji města jinak proslulého svým poválečným procesem, pochvalují, zájem veřejnosti na celém světě o toto „zábavní“ odvětví utěšeně stoupá. A od toho se odvíjí zájem nejen vystavovatelů samotných, ale i návštěvníků a počtu uzavřených obchodních kontraktů na INTERZOO.

Porovnáme-li souhrn všech statistik letošní akce s akcí minulou (INTERZOO se koná každý sudý rok) – proběhlou v r. 2004, je vše zjevně vidět.

V r. 2004 se INTERZOO aktivně účastnilo 1101 vystavovatelů, letos 1275 z celkem 56 zemí (2004 = 47 zemí). Zatímco v r. 2004 zabírala výstavní plocha 68000 m2, letos se výstava konala již na téměř 79000 m2; jestliže v r. 2004 navštívilo veletrh něco přes 31 tisíc návštěvníků, letos jich přišlo rovných 34181 ze 108 států naší planety, z toho více než 29 tisíc z celé Evropy, zbytek pak ze zámoří. Co se týče výčtu vystavovatelů, tak nejvyšší podíl na této akci měly firmy a podnikatelé z Německa (321), Číny (160), USA (129),atd.


Máte představu o tom, čemu se říká Babylonský zmatek? Až do čtvrtka 11. května letošního roku jsem se domníval, že vím, o čem je řeč. Úderem 9:00 hodin, kdy jsem vstoupil se svými spolucestujícími do vstupního vestibulu Norimberského výstaviště a po zaplacení vstupného jsem zjistil, jak hluboký byl můj omyl.


Na prvním místě musím vyzdvihnout naprosto špičkově promyšlenou a plně fungující organizaci veletrhu. Hned za vstupními dveřmi v hale s pokladnami byla všude k disposici perfektně zpracovaná průvodní mapa, na které byl dopodrobna a přehledně uveden seznam všech vystavujících i s čísly jejich stánků – expozic a uvedením čísla pavilonu. Na druhé straně pak již mapa celého výstaviště s přesně zakreslenými a opět popsanými stánky. Kromě výše zmíněné mapy však k našemu žalu také jasně viditelné a čitelné upozornění, že fotografování v areálu veletrhu je přísně zakázáno. Při pohledu na atletické muskulatury a přísné tváře ostrahy výstaviště jsme se sice s těžkým srdcem, ale přesto rozhodli raději toto pravidlo respektovat.

Personál pokladen měl k disposici veškerou moderní techniku, a tak ačkoliv fronty se zdály na první pohled nekonečné, vše probíhalo velmi rychle a po několika minutách jsme již jednali s pokladní. Po předložení kopie živnostenského listu (každé INTERZOO je první dva dny pro podnikatele a sobota s nedělí jsou j přístupny i pro širokou veřejnost), jejíž data byla rychle zapracována do systému, nám byly vydány visačky se jmény a firmou mohli jsme vykročit za dalšími zážitky.


Jelikož jsme zpočátku neměli představy, kam jsme to „vlezli“, pomalu jsme procházeli první pavilon a prohlíželi si jednotlivé expozice. Vyzbrojeni dobrými radami zkušenějších, s pomyšlením, že náš autobus má také své kapacity, jsme se vyvarovali u nás v Česku tak oblíbeného sběru reklamních letáčků. Obdobně jsme postupovali i ohledně alkoholu, neboť vášnivý milovník dobrých moků by se dík vstřícnosti jednotlivých vystavovatelů dostal stěží napříč prvním pavilonem. Pak i dobře trénovaný poutník znalý českých hospůdek by padnul do opileckého komatu.


Jazyky zde byly slyšet všemožné. Z celého světa, ale angličtina, naštěstí pro nás, převládala. Poté, co jsme poctivě prohlédli téměř celý první pavilon (zběžně mrkli do každého druhého stánku) a vstoupili do druhého, jsme si uvědomili, že nám tato procházka trvala téměř dvě hodiny. Při pomyšlení, co nás čeká dále a propočítání, že další prohlídka v tomto stylu by se nám protáhla do brzkých ranních hodin, jsme se s kolegou (ostatní se krátce po vstupu rozprchli kamsi do útrob výstaviště a i když naše celá výprava čítala pomalu dvacítku lidí, na některé kamarády jsme v průběhu celého dne téměř nenarazili) rozhodli vytvořit si svůj systém prohlídky.


Takže jsme nutně oželeli všechno neakvaristické, většinu firem vyrábějících a nabízejících pouze techniku či pomůcky nebo krmení (to nejenže známe z našeho trhu, ale kdykoliv pro svou informaci si mlůžeme vyhledat na internetu) a rozhodli jsme se čas, který ným tu byl vyměřen, rozdělit na dvě části. Jelikož našimi prioritami byly především návštěvy firem, zabývajících se vydavatelstvím akvaristické literatury, byl předmět našeho zájmu jasný.

Podle již zmíněné mapy jsme si vyhledali všechna přítomná nakladatelství (byla zde přítomna všechna nebo alespoň všechna, na které jsme si v té chvíli stačili vzpomenout) a rozvrhli si směr pochodu. Zástupci jednotlivých firem byli velmi vstřícní, i když viděli, že nehodláme podepisovat šťavnatý kontrakt a s ochotou s námi diskutovali o svých vydavatelských počinech a bez problémů nám své zboží ukazovali. Často jsme byli velmi mile překvapeni cenami, které byly spíše symbolické, než velkoobchodní. Takto se nám podařilo získat knihy, které se i přes naše distributory shánějí se značnými problémy anebo byly na běžném trhu již rozebrány a nejsou v obchodních nabídkách a stejně tak i horké novinky, jejichž distribuci tento veletrh předznamenal.

Nejsilnějším zážitkem bylo osobní setkání s panem Kamihatou při získávání jeho knihy. To jež vyvrcholilo věnováním jeho vlastnoručního podpisu (jak velí Japonský bonton a zvyklosti, tak samozřejmě štětečkem) s věnováním a především s podivem nejen jeho (za hlubokých projevů příslovečných japonských zdvořilostí), ale celého teamu firmy Hikari, že nemáme zájem o vagony jejich zboží, ale zrovínka a jen o tu knihu. Tato anabáze nám trvala další dvě hodiny a okolo jedné hodiny polední jsme přinesli do našeho autobusu každý pěknou hromadu kýžené literatury.

Po následné odpočinkové pauze na prostranství mezi pavilony výstaviště, kde jsme i poobědvali, jsme pokračovali v dalším programu.

Druhá část dne, jak jsme rozhodli, byla věnována vyhledání a prohlídce vybraných akvaristických expozic se zaměřením především na exportéry rybek. Čtenáři prominou, i zde jsme byli nuceni učinit jisté preference - jakožto milovníci ryb cichlidovitých a sumcovitých jsme též z časových důvodů vynechávali bohaté a pestré expozice živorodek, kaprovitých a i dalších rybek. Zde, při pohledech na skvosty, jež se nám prostřednictvím expozic skýtaly, jsme již neodolali a v každém stánku vždy slušně požádali o povolení k fotografování jejich ryb.


Až na jednu vyjímku nám bylo pokaždé s úsměvem vyhověno, a tak tuto drobnou reportáž mohu ozdobit alespoň některými fotkami pozoruhodných ryb. Tato činnost nám trvala až do pozdních odpoledních hodin. Samozřejmě jsme též neváhali a vyhledali i expozice některých českých firem. Snad nejvíce na nás zapůsobily nádherné červenohlavé vzrostlé skaláry u pražské firmy Petra – Aqua a pracovníci firmy Metop, hovoříci plyně několika světovými jazyky.


Výsledný dojem z celého dne jsme si pak rovnali v hlavě celou cestu zpět. Výprava na INTERZOO v Norimberku se nedá dost dobře srovnat s žádnou jinou akcí, na jaké jsme zvyklí u nás. Zde je nejen k vidění skutečně vše a odevšad co má spojitost s hobby i s profi chovatelstvím v tom skutečně nejširším slova smyslu.

22. – 25. května 2008 se bude konat jubilejní, již třicáté INTERZOO, nevím jak kdo z našich spolucestujících, ale jak pevně doufám, já na něm chybět nebudu.