Autor: Jaroslav Chalupek · 19.7.2008 · Článek #223 ·
Nedávno byl zde publikován článek Obecně o rodu Corydoras. Nyní přišel čas na pokračování - tentokráte už se zaměřuji na konkrétní druh. Často zabrousím ve vzpomínkách k rybce Corydoras trilineatus (COPE - 1872), která před lety odstartovala můj zájem o rod Corydoras. Co starostí, radosti i zklamání mi připravila než jsem se jí naučil rozumět.
Má první chovná skupinka se skládala ze 4 samců a 1 samičky. Bylo zapotřebí sehnat ještě nějakou samičku pro případ že bych o tu jedinou podivým řízením osudu přišel. Po dlouhém shánění jsem narazil na chovatele který mi přislíbil jednu ze svého chovu přenechat. Když nastal den "D" zanechal mi očekávanou samičku u výkupce kde jsem si ji pln nadšení vyzvedl. Jaké však bylo zklamání když jsem dychtivě spočinul zraky na vyděšeného tvorečka v pytlíku! Rybce chyběla jedna prsní a obě břišní ploutve! Myslím že nemusím své další pocity čtenářům líčit, sáček jsem s díky vrátil výkupci a už nikdy od dotyčného chovatele nic nechtěl.
Nakonec se přece jen usmálo chovatelské štěstí a já u svého dlouholetého přítele Jiřího Hasmana sehnal opravdu skvostné rybky jejichž chov držím dodnes.
Chov není náročný
Ve své domovině rybka obývá několik povodí od Equadoru přes Peru, okrajově zasahuje do Brazílie. Dorůstá velikosti 6 cm. Zbarvení je šedostříbřité s množstvím černých klikatých čárek, hřbetní ploutev navrchu s černou skvrnou, po boku se táhnou tři podélné proužky
začínajíci v pomyslné kolmici s trnem hřbetní ploutve.
K chovu skupinky šesti až deseti kusů postačí menší akvárium obsahu kolem 50 L , optimální je středně tvrdá voda, neutrální pH, teplota 24 - 25°C. Doporučuji dno s tenkou vrstvou jemného písku velikost zrna 1-2 mm, trsem jávského mechu, kořen nebo několik menších kamenů sloužící. jako úkryt a dobrou filtraci. Samozřejmostí je výměna 1/4 obsahu vody týdně.
Jako všichni sumečci vyžadují pestrou živou stravu, vhodné jsou především drobnější dafnie, patentky, nitěnky. Ulovit živé buchanky je pro všechny pancéřníčky tvrdý oříšek proto je lépe přelít je vřelou vodou nebo podávat mražené. Jako doplněk přijímají strouhané hovězí srdce, krmné tablety, vločky, granulky. Pokud není k dispozici živá strava lze rybky udržet v dobré kondici podáváním vylíhlé artemie kterou přímo milují. Plus již zmíněné umělé či mražené krmivo přičemž se trochu sníží reprodukční schopnost.
Tření někdy hodinu, jindy šest
K odchovu vyžadují teplotu 26 - 28°C - optimální parametry vody by měly dosahovat hodnot 2,5 - 4 dGH, 0,5 - 1 dKH, 6,2 - 7 pH.
Ke tření dochází ve dne. Rybky začnou proplouvat nádrží, samečci nervozně potřásající ploutvemi se snaží předplouvat samičkám těsně nad hlavou před tlamku, občas se strhne pořádná honička. Svolná samička po nějaké době uchopí tlamkou prsní ploutev samce (takzvaná pozice T). Při této pozici samec vypouští sperma a samice do semknutých břišních ploutví 2 - 5 jiker.
Často se toto děje ve volném vodním sloupci kdy rybky klesají spolu na dno. Po krátké chvilce samce pouští a odplouvá hledat vhodné místo pro odložení jiker. Někdy trvá několik minut než najde to správné, přitiskne se bříškem a krátkým smýkavým pohybem nalepí jikry na sklo nebo listy rostlin. Doba tření je různá někdy trvá hodinu, jindy celé půldne. Po skončení tření jikry opatrně sbírám a přelepuji do 2,5 litrové vytíračky s vývojovou vodou.
Pozor na nálevníka!
Početnost snůšky od jedné samičky podle stáří a kondice kolísá mezi 50 - 150 jikrami velikosti 1,2 -1,5 mm. Drobný 3milimetrový potěr se líhne za 4 dny, za další čtyři dny ztráví žloutkový váček a začne se shánět po potravě. V tu dobu začneme podávat v odpovídajícím množství artemii kterou jsou schopny pozřít. V tomto stádiu je třeba dávat bedlivý pozor na překrmení. Nejlépe slabou hadičkou zbytky potravy odsát než riskovat vznik nálevníka který stav potěru dokáže během krátké doby totálně zdecimovat.
Ve třetím týdnu stáří se začiná kropenatý potěr pozvolna vybarvovat, hřbetní ploutvička dostává černou barvu a s přibývajícim věkem se stále víc začínají podobat svým rodičům.
Po začátečnických zkušenostech, kdy jsem na kvalitu vývojové vody nedbal, se kulil potěr v normální vodovodní vodě ale 30% odchovaných mělo zdeformované ploutve nebo zcela chyběly. Jinak se rybky jeví jako zcela nenáročný druh, i po krmení umělým krmivem se vytírají, jen pauzy jsou delší a počet jiker klesá asi na polovinu. Myslím že kdo chce trošku "lepší druh" pancéřníčka je Corydoras trilineatus velmi vděčným chovancem.
