Tropické moře v Butovicích II. – velké a dravé ryby

Autor: Roman Rak · 3.6.2007 · Článek #134 ·

Dokument obsahuje interaktivní galerii, prohlédněte si ji na www.akvarista.cz.

Dokument obsahuje interaktivní anketu, hlasujte na www.akvarista.cz.

Hostem dnešní části reportáže z podmořské hladiny Galerie Butovice je pan Tomáš Minařík, vystupující v čtyřnásobné roli: majitele společnosti AKVA TOP, osoby zodpovědné za bezproblémový chod všech akvarijních nádrží, jež zde můžeme spatřit a navíc v romantické roli jednoho ze dvou potápěčů, se kterými se potkáváme při pravidelném úterním a sobotním krmení. Tomáš Minařík má na starosti taktéž bezproblémový chod nejenom akvarijních nádrží, ale i Café Aquarium ( http://www.cafe-aquarium.cz ), které nalezneme oproti obří nádrži s dravými a velkými rybami v přízemí.

Není žádným tajemstvím, že v českých podmínkách se každý mořský akvarista rekrutoval ze sladkovodní akvaristiky. Jaká byla vaše cesta k "moři", jak dlouho se jím profesionálně zabýváte? Kde vlastně pramení váš vztah k akvaristice?
S akvarijními rybkami jsem se setkal jako skoro každý malý kluk. Postupně jsem prošel všechno, co lze chovat – živorodky, halančíci, cichlidy, tetry, piraně atd. S mořskou akvaristikou jsem se opravdicky setkal až po roce 1990 díky příbuzným v Německu. Strýc je vášnivý akvarista a VIP zákazník jedné akvarijní firmy. Tím mi umožnil neobvyklý pohled do zákulisí mořské akvaristiky. Nezajímá mne jenom pohled přes čelní sklo do nádrže, ale především, co je za ním. Fascinují mne technologie, které jsou srdcem mořské akvaristiky. A ty jsou v mnohém odlišné od té běžné sladkovodní. Profesní akvaristice se věnuji od roku 1993.

Jaké životní osudy vás přivedly k tomu, že se staráte o největší samonosná mořská akvária v České republice?
Nejsem si jist, že slovo životní osud je to správné. Vše, co děláme, musíme dělat srdcem i duší, věnovat tomu náležitou pozornost i čas. Láska, zaujetí pro věc, obrovské pracovní nasazení a zodpovědnost rodí profesionalitu. A pak po čase přichází úspěch. S úspěchy přichází snaha být nejlepší z nejlepších. V Butovicích jsme vyhráli výběrové řízení na údržbu obřích akváriích. Oproti konkurenci jsme dokázali nabídnout schopnost se starat nejenom o živočichy, ale i o dovozovou techniku, která je v ČR jedinečná. Pokud je něco potřeba opravit nebo vyměnit, dokážeme si s tím poradit. Výpadky techniky nesmí ani v nejmenším ohrozit život pod hladinou.

Kdybyste měl několika málo větami říci, jaký je zásadní rozdíl mezi mořskou a sladkovodní akvaristikou, co byste našim čtenářům sdělil?
Moderní, profesionální mořská akvaristika má tři základní aspekty, kterými se odlišuje od akvaristiky sladkovodní: Mnohem komplexnější (a tím složitější) chemismus vody, který musíme udržovat v přesně daných dimenzích, tomu odpovídají high-tech technologie, pomocí kterých tohoto dosahujeme a to je pochopitelně vše spojené s financemi. Rybky jsou z dovozu a jejich cena se pohybuje řádově ve stokorunách. Až na určité výjimky se v umělých podmínkách nerozmnožují.


Existuje nějaký zásadní rozdíl mezi řekněme mořským akváriem v hotelu o objemu několika set až tisíc litrů vody, kde má nádrž bezesporu svou nezastupitelnou architektonickou roli a obřími nádržemi zde, v Butovicích? Mají gigantické rozměry zdejších nádrží svá specifika, ať už pozitivní či negativní, která musíte mít při údržbě denně na paměti?
Určitě. V akvaristice je známo, že čím větší objem vody, tím lépe se udržuje biologická rovnováha. Není z tohoto pohledu pak rozdíl, zda ve 100 litrové nádrži chováme 10 přiměřeně velkých rybek nebo v nádrži se 40 kubíky vody kolem stovky mořských dravců mnohem větších rozměrů. Před chvílí jsme však řekli, že jsou zcela odlišné, mnohem větší požadavky na kvalitu vody. Nastane-li výkyv některých parametrů od normálu, je mnohem složitější a těžší je v odpovídajícím čase vrátit do původních hodnot. Je to pochopitelně mnohem dražší. Za každou sebemenší chybu se zde platí.

Kolik lidí se stará o tuto podmořskou krásu? Kolik práce denně zabere přímá údržba zdejších nádrží?
Práce kolem akvárií zabere 12 hodin denně. Trvale se o nádrže stará jeden zaměstnanec, při velkých akcích pracujeme celkově ve dvou až třech lidech.

Návštěvník se může v příručce Obyvatelé našich nádrží také dočíst, že průtok přes filtrační a biologické zázemí každé ze dvou obřích nádrží je úctyhodných 150 000 l za hodinu. Mohl byste nějak přiblížit, co to všechno znamená?
Standardní filtrace a úprava průtočné vody v mořské akvaristice má čtyři základní části: mechanickou, biologickou, proteinovou a likvidaci různých jednobuněčných organismů, baktérií a řas pomocí UV záření. Mechanická a biologická část je běžným akvaristům známá. Úkolem proteinové části je odbourávat bílkoviny z vody.

Mořské ryby a další živočichové či flóra, jsou mnohem citlivější a tedy náročnější na kvalitu a čistotu vody. Podobně jako v akvaristice sladkovodní hraje klíčovou roli obsah NH₃/NH₄, NO₂, NO₃, PO₄, mědi Cu a vápníku Ca. Ten je důležitý pro růst korálů, tvorbu vápenitých schránek. K udržování správné hodnoty pH (přes 8) napomáhá vápenný písek a korálová drť.

NH₃/NH₄ musí být v mořském akváriu na nulových hodnotách. Jakékoliv zvětšení množství těchto látek znamená již vážné problémy. Důležitá je biologická čistota vody. Abychom se nedočkali nepříjemných překvapení, je nanejvýš vhodné mít správně předimenzovanou kapacitu filtrace.

Ta je v obou nádržích stejná?
Ne. Ve spodní nádrži žije sice méně ryb oproti horní, ale jsou dravé a mnohem větší. Je zde asi kolem stovky exemplářů. Krmí se masem ryb i jiných mořských živočichů. Stačí, aby bylo venku jiné počasí. Ryby vnímají osmotický tlak a i když krmíme ve stejných objemech, mají různý apetit. Logicky zůstane občas v nádrži větší množství zbytků potravy, které se rozkládá. V první řadě je nutné fyzicky odstranit zbytky stravy. Pokud se ryby hodně nají, produkují i větší množství biologického odpadu. A zde pomůže jedině účinná filtrace.

Používáte filtraci přes aktivní uhlí?
Ano, ale velice krátkodobě, pouze několik dní. Mořská voda má stárnutím tendenci žloutnout, získávat čajové zbarvení. Toho se zbavíme právě filtrací přes aktivní uhlí, podobně jako když vám ve sladkovodní nádrži barví nový kořen. Pro mořskou akvaristiku naše firma používá speciální aktivní uhlí, vyrobené z vláken skořápek kokosových ořechů, které má největší efektivitu. Ve sladkovodní akvaristice můžete aktivní uhlí částečně regenerovat v solném roztoku, v mořské ale nikoliv. Filtrace přes aktivní uhlí je ve velkých objemech značně nákladná záležitost.

Jak často měníte vodu?
Každý týden vyměňujeme 2 až 5 tisíc litrů vody. Voda je připravená ve speciálních zásobnících, provzdušněná.

A spotřeba mořské soli?
Na každých 3000 litrů sladkovodní vody se přidává 100 kg speciální soli.

Ve sladkovodní akvaristice panuje všeobecný názor, že UV lampa se dává až na výstup z externí filtrační jednotky. Obecně se tvrdí, že se lampa méně zanáší, protože mechanické znečištění zůstalo ve filtrační jednotce. Důsledkem je prodloužení "servisní" doby, kdy musíme lampu vyčistit. V opačném případě na samotné UV lampě vznikají nánosy, které snižují intenzitu záření, a tedy efektivitu UV ozařování. V moderní mořské akvaristice se UV lampa zařazuje ale přesně naopak před mechanickou filtrační jednotku. Jaký je důvod, bourající dosavadní praxi?
UV lampa napomáhá ke shlukování pórů řas. Ty pak je možné mechanicky odstranit. Je-li UV lampa až za filtrem, k tomuto efektu nedochází. Shluky pórů řas se usazují na stěnách odvodních hadic či potrubí a vytváří šlem na jejich potrubí, časem se po kusech uvolňuje a ucpává výtokové trysky. Na povrchu hladiny se může vytvářet mastný povlak. To zná mnoho akvaristů.

A co s tím?
Nejjednodušší je na krátkou dobu vypnout filtraci, způsobující čeření hladiny. Na tu pak položit mikrotenovou fólii, která se používá při malířských pracech na překrytí nábytku. Lze ji koupit téměř v jakémkoliv obchodě s kutilskými potřebami. Stačí následně fólii sejmout a mastný povrch na ní ulpí. V jiných případech pomáhá hladinový sběr nečistot jako součást sání filtru.

Pokud to není tajemstvím, od jakého výrobce používáte testy na měření kvality vody?
Nejlépe se nám osvědčily produkty německé firmy MERCK. Na první pohled se zdají např. proti výrobkům od firmy SERA či podobných drahé. Produkty firmy MERCK mají řady měřících setů s analytickou přesností, jež umožňuje vysoce přesné a citlivé měření. Jedná se tedy o produkty určené pro laboratorní účely. Zvážíte-li kromě kvality měření i fakt, kolik měření lze provést, tj. jaký je poměr výkon/cena, skutečnost je jiná a cena je ve srovnání s tím, co dostáváme od běžných produktů pro sladkovodní akvaristiku, velmi výhodná. Je to ale jen osobní názor založený na vlastní zkušenosti, jiní se na to mohou dívat i zcela jinak.

A co vytápění nádrží, jsou to přeci jenom mořská akvária z tropického pásma?
Mořská akvária zpravidla v dnešní době nepotřebují vytápění. Stačí "pokojová" teplota prostoru expozice. Problémy bývají naopak s chlazením nádrží, a to zejména v letním období. Ale to dobře znají i sladkovodní akvaristé u velkých nádrží, které jsou dodatečně ohřívány teplem světelných zdrojů, které není dostatečně efektivně odváděno z prostoru pod horním krytem nádrže. O horkých letních měsících z posledních let ani raději nemluvit.

Jaká je průměrná teplota vody ve vašich obrovských nádrží?
Standardně kolem 25°C.

Jak jsou nádrže osvětlovány?
Pro mořskou akvaristiku se standardem staly HQI výbojky s vysokou intenzitou. Navíc lze pomocí nich, jejich bodového světla docílit zajímavých světelných efektů, stinných míst v nádrži nebo oblastí prosvícených tropickým sluncem. Na vlnící se hladině při pohledu zespodu vznikají zajímavé světelné scenérie. V malých nádržích (Café Aquarium) používáme speciální, ale dnes již běžně dostupné zářivky pro mořskou akvaristiku.

Všimnul jsem si, že čelní "skla" nádrží jsou na rozdíl od jiných stálých expozicí nádherně čistá. Jak je udržujete?
Čištění akrylátových stěn je nesmírně zodpovědné. Každý akvarista ví, jak špatně vyčištěné nebo poškrábané sklo dokáže znehodnotit jinak perfektní nádrž. Akrylát je oproti klasickému sklu mnohem citlivější právě na poškrábání. Čelní stěny jsou ručně čištěny potápěčem mimo návštěvní hodiny speciální střiží, s přesně definovanou hrubostí a tvrdostí. Zároveň používáme speciální škrabky na dlouhých nástavcích, kterými čistíme stěny nádrží ze shora, z technologického prostoru.

Která ze dvou nádrží je vám víc blízká? Máte k nějaké zvláštní osobní vztah?
Nemám osobní preference líbivosti či oblíbenosti nádrží. Každá nádrž je zajímavá tím, že je jinak druhově obsazena.

Máte zde nějaký zvlášť oblíbený druh, čeleď mořského živočicha? Nebo osobní vztah k nějaké rybě/parybě jež je zde chována?
Záleží na tom, jak se díváte na oblíbenost. Mě nezajímají ani tak věci viditelné na první pohled, jako spíše věci skryté, které můžete zjistit dlouhodobým pozorováním, osobními zkušenostmi. U ryb mne zajímá spíše jejich chování, zvyky. A víc než ryby mne v mořské akvaristice zajímají nižší živočichové.

Z chovaných exemplářů, je zde nějaký zvlášť vzácný nebo něčím cenný exemplář či druh?
Kolem 50 procent zde chovaných exemplářů jsou endemitní druhy pocházející z Havajských ostrovů. Ty se k nám moc nedováží.

S výjimkou pomce modrohlavého tu nemáte žádné další pomce. Jsou to nádherné, větší korálové ryby. Má to nějaký důvod?
Pomci jsou sice nádherné ryby, ale velmi dominantní, silně teritoriální a ve velmi krátké době by opanovali celé korálové akvárium. To i přes svou relativně gigantickou velikost není zase až tak velké, aby se ostatní ryby v nádrži společně s pomci cítily dobře.

Jak často jsou ryby doplňovány, máte nějaké karanténní nádrže?
Ryby jsou doplňovány zhruba v měsíčních intervalech, podle potřeb. Samozřejmě, při tak velkém množství ryb a jejich ceně vzhledem k případným rizikům by to bez karantény ani nešlo. Než ryba opustí karanténu, musí být dobře aklimatizována, schopná samostatně přijímat běžnou potravu a co nejvíce prostá různých cizopasníků, nemocí. Říkám, že kůže, povrch těla musí být sametový, "vyžehlený". Každá dovezená ryba bývá v karanténě minimálně 3 týdny, někdy i více. Hrajeme profesionálně na jistotu.

Najdou návštěvníci Galerie Butovice v nádržích nějakou žhavou novinku?
Zcela novými obyvateli nádrže s dravci jsou dva máčkovití žraloci Atelomycterus macleayi - Máčka MacLeyaova. Jedná se o endemický druh z oblasti severní a západní Austrálie, žijící při pobřeží na písečných nebo skalnatých mělčinách či útesech v hloubce 0 až 4 metry. O tomto druhu nejsou známé žádné detailní vědecké poznatky o způsobu jeho života. Jedná se o živorodý druh, který byl popsán až v roce 1939. Dorůstá délky do 60 cm a najdeme jej na dně nádrže. Jelikož není známo nic bližšího o jeho způsobu života a i když není tento druh přímo ohrožen rybáři, je veden v Červené knize ohrožených druhů IUCN v kategorii Least Concern (LC)- (http://www.iucnredlist.org/... http://www.iucnredlist.org/... ).

Když už jsme u žraloků, nedávno jsem seděl s technickým manažerem Galerie Butovice v kavárně a povídali jsme si o žraloku černocípém útesovém. Nyní je nádrž vypuštěna. Kam se poděl onen žralok?
Patrik při vašem předchozím rozhovoru vzpomínal postupnou obnovu nádrží v kavárně. Tento případ je toho součástí. Žralok nám za ty dva roky vyrostl, nádrž mu byla malá. Kamenné kulisy zabíraly spoustu místa, ubíraly prostor pro plavání. Navíc se o ně dokonce i zraňoval. Teď připravujeme novou dekoraci nádrže. Žraloka jsme dali jiným chovatelům, kde bude mít daleko lepší podmínky. Místo něj dostaneme dva nové, mladé, menší, stejného druhu. V nádrži bude zároveň dostatek úkrytů, aby s ním mohly být chovány i další drobné korálové rybky.

Čím krmíte rybky, jak často? Návštěvníci vidí krmení dvakrát týdně, ale to určitě není dostatečné.
Ryby jsou krmeny dvakrát denně, jednou týdně mají půst. Kromě krmení mraženou potravou krmíme dravce živými, sladkovodními rybami, které jsou akvaristickými přebytky. Snažíme se ale co nejvíce krmit přirozenou potravou – mořskými rybami, mušlemi, chobotničkami, ale i špenátem a salátem.

Při krmení potápěčem jsem si všimnul, že ještě před tím, než se potápěč ponoří do nádrže, jsou dravci krátce před tím krmeni z hladiny. Má to nějaký důvod?
Bezpečnost potápěče! Krmení v nádrži dravců má svá pevná pravidla. Jde o útočnost, agresivitu některých druhů. Nejútočnější je čtverzubec, byť tomu tvar jeho těla nebo jinak klidné chování neodpovídají. Rovněž hladové murény jsou útočné. V nádrži je taktéž velké množství prudce jedovatých perutýnů, a to je největší bezpečnostní riziko. Kdybychom je částečně nenakrmili předem, v jiném místě než je místo ponoru, potápěč by je jen stěží uhlídal a udržel od těla. Stačila by jen malá nepozornost a problémy by byly na světě. Zranění jedovatým trnem není nikterak příjemná událost a vyžaduje co nejrychlejší podání antisera, pozorování pod přístroji v nemocnici, imunologická vyšetření. Jsou-li perutýni nakrmeni mezi prvními, situace je mnohem přehlednější.

Potápíte se jenom pracovně zde v Butovicích nebo máte k potápění nějaký jiný, hlubší vztah?
Potápění není jen otázky čištění nádrží či krmení ryb, je to jeden z mých koníčků. Pozorování života pod vodou je neopakovatelnou vzpomínkou i zdrojem mnoha poznání, které můžeme uplatnit i v akvaristice.

Pokud bychom se drželi modelu rozdělení druhů rybek na chovatelské a odchytové, ke kterým z nich máte blíže?
I když se zabývám mořskou akvaristikou, nechalo by se očekávat, že budu inklinovat k odchytovým rybkám. Osobně mám blíže k chovatelským druhům, ale to až na výjimky v mořské akvaristice bohužel není možné. Některé druhy se sice uměle již rozmnožují, ale jejich cena je zatím nesrovnatelně vyšší než u ryb dovezených z volné přírody. V Kalifornii se pro komerční účely na specializovaných farmách množí některé druhy klaunů (Amphiprion). Jejich cena je v našich podmínkách ale 50krát větší, než u rybek odchycených v divoké přírodě. Navíc uměle odchovaní klauni nejsou tak sytě rudě červeně zbarveni.

Mnozí ochránci přírody vnímají dovoz korálových rybek, korálů či jiného biologického materiálu z původních přírodních lokalit jako drancování přírody. Jaký je váš názor?
Je to hodně zjednodušený pohled na věc. Ve skutečnosti je odchyt i dovoz silně regulován a kontrolován. Odchytává se jen určité množství živočichů. Specializované dovozní firmy jsou dvojnásobně kontrolovány. Jednak musí mít povolení CITES z exportní země, a zároveň povolení (které je proti prvnímu párováno) v cílové zemi dovozu, v našem případě od Ministerstva pro ochranu životního prostředí. Jiná cesta není. Za nelegální individuální nebo organizovaný dovoz hrozí velké pokuty nebo tresty.

Znám zákazníka, kterému bylo líto za legálně dovezenou ježovku zaplatit v obchodě 580 Kč (na ceně u nás prodávaného živočicha se nejvíce podílí cena za dopravu). Jelikož se potápěl, chtěl si dovézt z Indomalajsie jím odchycený exemplář. Na zahraničním letišti byl při odletu zadržen a aby se dostal domů, musel zaplatit 8 000 amerických dolarů.

Máte doma akvárium?
Nyní již ne. Mám spoustu nádherných nádrží u svých zákazníků, kterým se plně věnuji.

Mnohdy slyším, že v bytě nemáme místo na akvárium. Co vy na to?
To je výmluva. Do každého bytu, i do garsonky se třemi dětmi se nějaké akvárium vždy vejde. Akvarista musí být průbojný nebo velký diplomat. Prostě si počkáte, když manželka nebo partnerka není déle sama doma a nádrž zařídíte. A musí být tak těžká, aby ji sama, i když vynosí vodu v kýblíkách, nemohla sama odnést.

Co vám je nejbližší z druhů ryb, se kterými jste kdy přišel do styku?
Více jak samotné ryby mne v mořské akvaristice zajímají symbiotické vztahy (např. právě mezi klauny a sasankami, hlaváči a krevetami apod.). Fascinuje mne chování ryb, nižší živočichové. To je další zásadní rozdíl oproti sladkovodní akvaristice. Moře poskytuje daleko větší rozmanitost druhů a forem na nejrůznějších vývojových stádiích.

Web AKVARISTA.cz znáte?
Ano, prohlížel jsem si vaše stránky.

Je něco, co vám osobně na webu AKVARISTA.cz schází?
Základní věci, to, co podobnému webu patří, zde naleznu. To co mi chybí, jsou určité encyklopedické znalosti, setříděné například podle druhů, rodů a čeledí ryb, kde by čtenář mohl lehce nalézt kumulované základní informace o určité rybě či rostlině. Na zahraničních webových stránkách s mořskou tematikou to obvykle bývá. Dnešní doba, výpočetní technika umožňuje buď koncentrovat informace nebo na ně navádět příslušnými odkazy tak, abychom se rychle dostali k hledané informaci. Výhodou webových stránek je i to, že nejsou nijak oproti knihám omezeny prostorem, takže se přímo nabízí vytvářet encyklopedie a ty průběžně doplňovat o nové informace, včetně kvalitních fotografií.

Co byste vzkázal čtenářovi www.akvarista.cz?
To co Patrik Packun. Rádi Vás uvítáme na malé exkurzi u nás v Butovicích a ukážeme všechno naživo, včetně našeho technologického zázemí. Nechávám na kolektivu, který vede web AKVARISTA.cz, aby navrhl s dostatečným předstihem nějaký vhodný termín, který bude vyhovovat většině zájemců. Abyste měli dopředu nějakou představu a používaných technologiích, v posledním pokračování článku o Butovicích vás zejména obrazem provedeme akvaristickou technikou, kterou používáme.

Děkuji za rozhovor i spoustu času jež jste mi poskytl!