Když se do gelu dá mouka, tak se na tom ty splachovací mikry dají držet, ale chce to je vydatně krmit droždím. Ještě vyzkouším standardní laboratorní gelový substrát na drosofily, ten by principiálně měl fungovat úplně nejlíp. Je to totiž báze pro podporu růstu kvasinek, a to samé platí u miker. Toho substrátu v prášku mám dost, jenom se k tomu musím dostat časově, zítra to snad uvařím. Kdyžtak ti potom odsypu pár kilo :-)

já věděl, že než se s tím vztekat sám, bude lepší ti o tom říct a přijít pak k hotovému:)
mimochodem, vířník mi zatím nechcípl, dokonce už mám tři kultury...a to se s ním nemažu, není nijak výjimečné, když zapomenu nakrmit, ale kolaps zatím nenastal, pořád ho pomalu přibývá
taky sem koukal na toho A. furcatus a zatím ještě asi přezimuje, v akvárku, kde byl v létě je teď něco pod 10 stupňů a na stěnách jen sem tam tubička, ve který se pomalu vlní malej červík, nepovedlo se mi zjistit, jestli takhle tráví zimu, nebo je to něco jiného, tak uvidíme, jestli se ho udělá dost na nějakou masovou produkci:)

Nejen pro ing. Pavla Trupla:
Tak jsem podle tvého v diskusi uvedeného nápadu zkusil udělat nějaké gelové kultivační médium pro mikry, aby se to dalo dobře splachovat. První pokus jakž takž funkční, ale dost mě překvapilo, že na tom vybujely nematofágy až nečekaně. Nějaký potenciál v tom bude, zkusím jiné složení živin v médiu. Snad z toho něco bude do toho článku.

Díky za tuhle sérii článků.

Ta metoda znamená, že od jara do podzimu motýl zavíječ venku poletuje a je možné v této době jej tímto způsobem snadno a brzy získat. Pak se množí rychle a stále, když má na čem.
Můj dávno zesnulý děd byl včelař a o včely i o vše kolem nich jsem se zajímal od dětství a od roku 1975 do současnosti s vlastními včelstvy pracuji a se zavíječi mám dost svých zkušeností, a taky jsem s nimi ryby zkoušel krmit, už v době, kdy žádný internet u nás neexistoval.

To, že larvy zavíječe nepotřebují požívat med jsem napsal z mnohaletého pozorování jeho přirozeného vývoje a mi stačí k chovu použít jen surovinu v podobě vyřazeného voští - na čemž nevidím nic nevhodného, ale obejdu se bez zavíječe a nepotřebuji jej záměrně produkovat. Jestli jej někdo musí chovat na náhražkách a stejně ten vosk tam dodat, tak ať to dělá, vyplatí-li se mu tento postup a nechce vyhledat a vyzkoušet hmyz s menšími nároky na výživu.

O nějakém zpochybňování, že Váš článek není vhodný jsem nic nepsal, jen kdo jej více zůročí, jako např. ten profík produkující tisíce neonek - přesně směrováno.

Ten příklad s periodickou louží přímo poukazuje na možnosti i jiného způsobu zajištění si potřebného krmiva, v kteroukoliv dobu zalitím substrátu obsahujícím "spóry" toho, co potřebuji k odchovu rozplavaného plůdku, s tím, že část oné mikroflóry po nezbytné době kultivace, vyschnutím uvedu opět do stádia klidu na časy potřeby, když není možnost připravit zásobu z vhodných venkovních lokalit výskytu. Je to jen info navíc a nemám zájem snižovat Vaši popularitu!

To, že nemusím vše uměle kultivovat a mám z venku potřebný (extenzivní?)zdroj, je prostě moje zvýhodnění oproti méně šťastným.
Též u mne přicházejí roky s vyšší produkcí, než jen přebytková stovka odchovaných ryb a i nyní mám potěr od několika druhů, sice v malých počtech, ale lépe se o něj postarám. Mám to jako zálibu a množením ryb se neživím, jsem řadový akvarista, i když mám celou jednu suterénní místnost čistě jen pro chov ryb. Mimo to mám ještě několik dalších zájmových aktivit vyžadujících manuální pracovní nasazení.

Vím dobře kolik dá práce seskupit a zformovat informace do podoby článku a po přidání osobních zkušeností má taková písemnost vysokou hodnotu.

Když Vás pohání takové nadšení to dělat a máte pocit dobře odvedené práce, tak se nemusíte znepokojovat komentáři, jenž pouze nevelebí.
Žádný negativizmus k Vám nechovám, ale cítím jej z obsahu, který mi adresujete. Vnitřní rozpoložení, všeobecná vlastnost lidská, brání porozumění.

Přeji Vám zdařilé pokračování v psaní článků i zájem o ně ze strany akvaristů a za sebe, ať se na mne tolik nezlobíte za moji opovážlivost. 0.

Vážený pane NULO,

protože nemám rád utíkání od tématu, dovoluji si nejen Vám připomenout, jak vznikla moje žádost o to, abyste napsal recepturu pro umělou kultivaci zavíječe voskového:

V článku sacharidy jsem na téma „med“ napsal:
„Med se může používat jako jedna ze surovin při kultivaci krmného hmyzu (zavíječ voskový).“

K tomu jste napsal v rubrice „Názory“:
„Jen malá okrajová poznámka k medu, kde je napsáno, že ho je možno použít k chovu zavíječe voskového. - Larvy tohoto zavíječe se neživí medem, ale včelím voskem a to převážně tmavším voštím obsahující svlečky po z kukel vylíhlých mladých včelách, které larvám doplňují bílkovinou složku v potravě. Čistý vytavený vosk téměř vůbec nenapadají.“

K tomuto názoru jsem odpověděl:
„Mezinárodně uznávaná a citovaná standardní Haydákova půda pro chov Galleria mellonella nebo Achroea grisella obsahuje:
22 % kukuřičný šrot, 11 % pšeničný šrot, 11 % pšeničná mouka, 11 % sušené mléko, 5,5 % sušených kvasnic, 17,5 % včelího vosku, 11 % včelího medu, 11 % glycerolu.“

Předpokládal jsem, že tedy uvedete vhodnou recepturu pro umělou kultivaci, kde není med potřeba. Vy jste však popsal pouze metodu, která je velmi pomalá (na jaře začnete, na podzim máte násadu) a navíc použitým substrátem není žádoucí, kvůli tomu byly vyvinuty receptury pro umělou kultivaci.

Tak jako Váš předchozí příspěvek, tak i drtivá většina jakýchkoliv Vašich příspěvků na tomto webu je vedena negativisticky, ve stylu „děláte to špatně, napsal bych vám, jak to má být, ale nemám na to čas“. Kromě toho vůbec zpochybňujete vhodnost zařazení článku na tento web.

Jak je vidět z diskuse otevřené v kterémkoliv týdnu, ptají se zde na jednu stranu také naprostí začátečníci. Na druhou stranu dnes odpoledne jsem vedl delší telefonát s profesionálním chovatelem, který měsíčně produkuje sto tisíc červených neonek, a tyto stránky čte také. Takže to jsou asi tak mantinely, jichž se dotýkají informace v mých článcích. O tom, zda je článek vhodný pro tento web, rozhoduje administrátor webových stránek. Články s tématy umělé kultivace živých krmiv vycházely v časopisech a knihách odjakživa a není důvod od nich ustupovat a spoléhat na výskyt krmení v periodické louži, nehledě na to, že i sama kultivace živého krmiva může být někým shledávána jako zajímavá činnost. Pokud se někomu v zimě vytírají vzácnější ryby, nechce se mu čekat na výskyt prachového krmiva na jaře. Vaše příspěvky propagují extenzivní postupy, navíc silně závislé na sezónnosti postupu. Přitom Vy sám neustále zdůrazňujete, že nechcete být otrokem svého koníčka. Ročně vyprodukujete asi sto mladých. Tyto Vaše extenzivní postupy tomu asi vyhovují, ovšem je otázka, jestli budou vyhovovat všem.
Jestli moje články někoho zajímají, si můžete snadno zjistit, když si je zpětně vyhledáte. Stačí u článku kliknout na moje jméno. Články postupem času mají sledovanost několik tisíc a počet vytištění až několik set.

Dále jste napsal:
„S tím vířníkem, když není stále potřebný, jste to uvedení do útlumu a jakým stylem předtím nepopsal. Připravovat pro něj potravu, obnovovat kultivační médium, eliminovat jeho "choulostivost" atd., bych raději zaměnil za líhnutí uchovávaných vajíček, na způsob podobný při získávání žábronožek (artémií).“
Asi jste v článku přehlédnul, že v textu je to uvedeno.

Neznamená,že když je někde něco psáno, tak je tomu i tak dáno. Nutit živočichy z důvodů vysoké produkce a nedostatku potřebných krmných surovin , aby se živili jim nepřirozenou potravou, není z mého pohledu řešení. Když vyloučíme pro laboratorní výzkum vytvoření genového hybrida, tak lépe je vyhledat jiný vhodný a adaptabilní druh, což zase obnáší při chovu mimo laboratoře možné úniky.

Pro akvaristické využití existuje návod na kompletní domácí chov pakomárů a ve "voliérových" insektáriích by ty zmíněné jepice ze stojatých vod jistě odchovat také šlo . Nemohu vypisovat podrobnosti.

Jenže všechno to vyžaduje místo a starost, která nemusí být adekvátní svou množstevní produkcí a navázal bych na stesk Roberta Poláka, který poukazuje na současný stav získávání krmiv. Kdo nemá pozemek na vybudování nádrží k chovu živého, tak ve skupině kolegů chovatelů, jenž je schopna zvládat lidské nectnosti, si společnými silami mohou pronájmem i splátkou plochu s vodou zajistit a provozovat chov přirozených krmiv; utopie?.
Na všechna pro a proti se dají vést dlouhé debatní přednášky a nedostanu se k plánovaným odpovědím na předchozí dotazy.

S tím vířníkem, když není stále potřebný, jste to uvedení do útlumu a jakým stylem předtím nepopsal. Připravovat pro něj potravu, obnovovat kultivační médium, eliminovat jeho "choulostivost" atd., bych raději zaměnil za líhnutí uchovávaných vajíček, na způsob podobný při získávání žábronožek (artémií). Nebo volit odolnější "mikroprach".
Jen pro zajímavost osobní zážitek. - Před pětatřiceti lety jsem jezdil domů jen na sobotu a neděli a v té době odchovával v jarním období "zlatou" formu tetry kosočtverečné (- samice byly žlutoploutvé, samci červenoploutví), se závojovými parmičkami nádh.. Tyto ryby jsem dal v sobotu, neděli vytřít, za týden byl vykulený plůdek rozplavaný a z periodické louže jsem mu přinesl velké množství živého prachu. Po dalším týdnu mé nepřítomnosti bez jakéhokoliv zásahu plavaly v nádrži pěkně odrostlé drobné rybičky, o které se mi příslušníci domácnosti, už dokázali postarat. Pak stačilo tyto odolné všežravé druhy vypustit přes léto do jezírka, kde dorostly ve výstavní a velmi žádané "kousky". - Vysoká produktivita s minimem práce, které se dnes mnozí vysmějí.

Ti řadoví akvaristé jsou všichni, co se nezabývají intenzivním odchovem ryb. Jejich odchovy jsou méně početné a jde jim hlavně o zachování chovaných druhů. Vůbec to nejsou jen začátečníci, ale i velmi odborní praktici třeba s deseti - dvaceti akvarijními nádržemi a mnoha druhy ryb v nich. Mezi ně patřím i já, loni jsem neodprodal ani celou stovku ryb určených na výměny a přebytkovou nabídku. Hlavní je obnova a udržení chovných hejn. K množení je zapotřebí dalších manipulačních odchovniček s vybavením a při běžném životním trendu se člověk nadměrnou zálibou zotročuje.

Teď ještě, proč vůbec se projevuji. Autoři literálních děl očekávají, že se k jejich konečné práci čtenáři svými připomínkami a podněty vyjádří a tím i inspirují k dokonalejší preciznosti budoucích psaných "výtvorů" a následně větší spokojenosti těch, které dané téma zajímá.

Nevím kolik fyzických osob čte stránky na Akvarista.cz, ale vidím, jak málo se jich aktivně zapojuje přispět psaným slovem k čemukoliv a přitom mohou mezi nimi být opravdoví vědomostmi nabití znalci. Jenže právě proto se nemusí o ničem dohadovat a nic objasňovat, takže mají klid. Nejspíš udělám to samé.
Možná jsem mohl ještě vypsat analýzu a tu podstatu v tématu o výstavě v botanické, kde jsem to pouze naznačil, ale znovu uvolňovat "lavinu" se mi nechce.

To co mi napsal pan Radil, mi připomíná ten reklamní slogan - takto nám nepomůžete, .....


Víc fakt nemůžu. 0.

Děkuji za názor k zavíječům. Bohužel to není odpověď ke stávajícím publikovaným recepturám kultivačního média na jejich laboratorní chov. Celá věc má jeden háček, který Vám zřejmě uniknul, ale v v souvislosti s laboratorním chovem je zdůrazňován. Ty receptury pro laboratorní chov jsou řešeny tak, aby neobsahovaly některé složky považované z různých důvodů za nežádoucí, právě prázdné plásty a podobně, a v literatuře je to zdůrazněno a odůvodněno. Med v těch recepturách je vždy zastoupen, představuje jednu z nejdražších složek, komplikuje technologicky jejich výrobu a kdyby tam nebyl potřeba, tak by byl první vyřazenou složkou z receptury.

Mám chvilku, tak krátce pár řádků k těm zavíječům, o kterých jsem již v pátek něco narychlo napsal, ale po kliknutí na vložit názor, k zobrazení nedošlo.
Ti voskoví zavíječi jsou dva druhy, značně se lišící velikostí. Jejich posláním v přírodě je odstraňování opuštěného, nebo včelami neobsednutého včelího díla a jeho částí. Čistý vosk je pro jejich larvy obtížně stravitelný a téměř jej nenapadají, zato ta místa plástů, kde byl vychováván včelí plod a buňky obsahují svlečky (košilky ) po z kukel vylíhlých včelách, jsou tou pravou potravou, kterou larvy zavíječů k zdárnému vývoji potřebují. Takové plásty mají tmavší, až černou barvu, což závisí na počtu vychovaných generací včel.

Pokud včelstvo z jakýchkoliv příčin příliš zeslábne, případně uhyne, tak glycidové zásoby odnesou včely z jiných včelstev, pyl sežerou myši, kožojedi, roztoči a prázdné plásty po plodu spotřebují zavíječi.

Návod na získání zavíječů je jednoduchý, stačí od včelaře získat vyřazené tmavé voští a to umístit do bedničky s otvorem (zavíječi nesnášejí průvan a larvy si vytvářejí teplo). Bednička před deštěm chráněná se nechá (jaro, až podzim) venku. Zavíječi sami přiletí a nakladou vajíčka.

Krmit larvy voskových zavíječů něčím jiným, třeba otrubama, bych se nesnažil, to by spíš využili mouční moli.

Klidně se zeptejte pracovníků výzkumných včelařských pracovišť, že zavíječ voskový nepotřebuje k svému vývoji med. Psát do komentářů něco obsáhlého nemá význam. Ono to je opravdu na delší články. K tomu ostatnímu se vyjádřím později. 0.

já to začal hned krmit právě z důvodu, že moje dosavadní pokusy s živým skončily na tom, že sem se zkrmováním čekal do doby, až "to bude pořádně rozjetý" a odměněn sem byl třeba tím, že mi z krabičky vylezlo kilo smrdutýho rozloženýho grindalu a nezachránil se ani červík, to už nechci opakovat:)
na článek o muškách se těším, kultivace larev se mi zdá docela fajn, dají se jich bezpracně udělat mraky, jen tam uveď postup, jak jim rozpouštět košilky, po krmení druhej den jich pokaždý v akvárku plave, až hamba:)
Na mikroskop se taky podívám, něco mi žere malý ramky a a dospělo to do stádia, že už fakt chci vidět, co to je...

USB mikroskop z Číny jsem koupil v Německu v hypermarketu za necelých 30 EUR, ale je nic moc. Jednak je plastový, takže při posuvu pro zaostření pruží a rozostřuje se, a kromě toho vibruje i při zmáčknutí spouště, a tím se to znovu rozostří. Na prohlížení průměrný, na focení mizerný. Je tak na očumování breberek v terénu. Nekupovat přes internet, ale v obchodě, pro koupi vzít notebook, natáhnout ovladač a vyzkoušet právě na uvedené nectnosti.

Háďátka jsem již použil, když jsem ve středu večer omylem (který se mi stává nějak podezřele stále častěji) nepustil žábře vzduchování a ráno bylo samozřejmě vše chcíplé. Zrovna se mi dostali malí Corydoras duplicareus do stádia, že měli poprvé žrát a sežrali to. Sice jsem je u toho neviděl, protože jsem to s odřenýma ušima stihnul do práce, ale žijí. Ještě do dostali po příchodu z práce a asi to opět sežrali. Jsem nadšen. Petrova receptura jim stoprocentně vyhovuje. Před chvílí jsem je kontroloval a je jich stále víc. Jako těch háďátek.
Když už jsem v tom psaní. Nemáte někdo zkušenost s USB mikroskopem? Ten můj stávající ruský mě už dost rozčiluje. Žárovka pod sklíčkem mi vypaluje oči a ohřívá zkoumaný vzorek, který během chvilky chcípne. Asi udělali soudruzi někde chybu. V nabíkdkách je jich spouta, ale osobní zkušenost je vždy nejlepší. Mám na mysli takový ten do asi 2000 Kč. A hlavně USB.

To dělá asi to, že jsi použil tu kyselou domácí recepturu. Já jsem těsně před Hradcem Oldovi namíchal novou recepturu pro tu laboratorní kultivaci, tak ti potom odsypu. Na té by to mělo růst dobře v celém sloupci, uvidí se. Každopádně to chce založit dostatečnou kultivaci. Když se neodebírají, nic se neděje, je to taková živá polokonzerva.
Nesmí se to dělat jako na tom nejmenovaném kontinentu, kde dostanou osivo a místo toho, aby to zaseli, tak si z toho upečou chleba...:-)

Jinak tahle diskuse je trochu předčasná, protože další článek o živých krmivech bude o drosofilách, a potom o kultivaci háďátek. Nějak jí tam zapracuju.

já ten monofil vždycky trochu potopím a pak povytáhnu, aby se pěkně přilepil na stěnu. Funguje to docela pěkně, možná až moc, když sem tu kulturu od tebe přelil do většího akvárka, tak byla vidět oblaka červíků, pak jich spousta nalezla do toho monofilu a byla zkrmená a teď je bída, skoro není, kdo by na monofil lezl, musel sem přestat s těžbou a počkám, jak se to vyvine...doufám, že dobře a že podstatně rozšířím výrobu, přece jen, je to laciný, bezpracný a i když to co potřebuju odkrmím žábrou, tak pestřejší jídelníček nemůže nikdy škodit:)
Koukal sem, jak vysoko to vzlíná a je to slabých 5cm, ojedinělé hemžení se objevuje v celém sloupci, hlavní koncentrace ale je v místě hladiny a kousíček nad ní...s jednou jedinou výjimkou, a tou je připláclá zdechlá muška na kótě 3,5, tam jich je hodně, asi na ní něco ozobávaj...

Tak monofil je lepší nápad než ubrousek, bingo! :-)
Vzhledem k tomu, že cedit ocťáky je problém, protože protečou i sítem č. 1 nebo v něm uvíznou a špatně se vyplachují, tak za ten monofil by mohla být nominace na nějakou cenu. Na Oskara se tady nehraje, na Český Lvy taky ne, leda že by se založila nominace na Cenu Greenfish za živá krmiva :-)))) Pokud se věší nějaká tkanina přes okraj kultivační nádoby, tak se musí napřed namočit do vody a potom vyzkoušet, jetli tekutina spíš vzlíná nahoru nebo stéká dolů. Pokud vzlíná nahoru, je riziko, že bude kapat přes okraj. To dělají obvykle přírodní vlákna. Umělá vlákna obvykle vzlínání nahoru nepodporují, což je i monofil. Ale neplatí to vždycky, záleží i na profilu toho vlákna.

U tří trojek taky byli borci, kteří se nabízeli, že ten gel klidně zbodnou :-)

Špekáček jako výzva ... Tady v ČR to ještě jakž takž jde. Ve firmě jsem dost u zdroje informací o kvalitě surovin, co jdou do masných výrobků. ČR, SR a Polsko je takový střed. Ale například na východním Slovensku existuje organizované sbírání kafilerních odpadů od zpracovatelů masa, a ty odpady se vozí na Ukrajinu ke zpracování do masných výrobků. Tam opravdu s masnými výrobky opatrně. K zakrytí zápachu se používá jedno speciální aroma (znáte ho z lančmítu).

prej jedince:)...vždyť to vůbec nesmrdí, kolikrát sem už chtěl navrhnout, že by to mělo mít nějaký grády, třeba po zdechlý žížale, aby to žraly i ty, co se v tom jinak frfňaj, hlavně po začátku, kdy byly studený gely s ovocnejma příchutěma a daly se jíst suchý, člověk si připadal jako v cukrárně, po zapracování do gelu to ale už nebylo ono, zřejmě to ta voda naředila:)...a protože vím, že všechny suroviny sou v tom "lidský", tak klidně každou novou várku prubnu, myslím, že takovej špekáček v Lídlu je mnohem větší výzva a nikdo se nad tím nepozastavuje:)
pro Greenfish: asi jste už dostal k octovejm háďátkům i návod na kultivaci, tak jen jednu poznámku k jejich sklizni. Než se zdrsňovat s hranama kultivační nádoby a pak ty malý mrchy šmidlat štětečkem, je mnohem lepší přes hranu pověsit kousek monofilu, aby se dotýkal hladiny, krásně do něj nalezou a pak už to jen opláchnete rybám...taky sem totiž jednu násadu dostal a neměl nádadu šmirglovat:)

No jo, to je delikátní problém, zejména klasicky v bytě. Gely z lidského pohledu páchnou. Je to tím, že je v tom směs aromat pro ryby, napodobující zápach nítěnek, zdechlých krabů, mušlí a podobně. Kdo jezdil někdy na nítěnky a čuchne k tomu, tak ho to hned nakopne. Rybám se to líbí, a znám jedince, kteří to už ochutnali (já ne). Nádobí to nevadí, ty suroviny jsou zdravotně nezávadné, ale je lepší mít nádobí svoje. Já mám rybárnu i s kulturami v suterénu, kam nikdo moc nechodí, a ráno ji bleskurychle vyvětrám, což na teplotu nevadí a v tom mrazu to pomůže odvlhčovači a zlepší se celkově vzduch. Mám vyhlášen zákaz nových kultur hmyzáků, ale nehádám se a na jaře je stejně objednám.
Sice už dostávám od známých informace, že za moje články a další aktivity se leckdo chystá mě přejet teréňákem, ale "hranice se musí posouvat".

vy jste snad všichni svobodný nebo rozvedený bez dětí? Protože ti moji si stále stěžují, že gel jim smrdí nebo násada na octomilky je hnus či nádobí je pro lidi a ne pro ryby. Už vidím jak doma kultivuju dalšího živočicha. :-) no nic, hranice se musí posouvat, HB

Chtěl bych touto cestou poděkovat Petrovi. Včera mi do Hradce dovezl násadu háďátka octového a vířníka. Jako ortodoxní zastánce všelijaké živé pakáže, vhodné pro krmení, mám velkou radost a pokouším se o kultivaci.

Díky, Petře.

Měl jsem hned napsat pro WhiteCrow, že v období mrazů mi za zdroj "krmné vody" s obsahem živého mikro krmiva sloužila nádrž s chovanými krevetami, kde nebyla zavedena filtrace a voda byla nasycena vznášejícími se živočichy mikroskopické velikosti. Odchovával jsem tak v zimní době gavůnky, kteří kladou menší počet jiker, ale děje se tak v období rozmnožování každý den a denně se taky líhne plůdek.
K odchovu mladých stačilo od běžně krmených krevet odebrat, třeba i 3/4 obsahu vody a dát tuto vodu plůdku k dispozici a ke krevetám dolít vodu čerstvou.
Postup zcela jednoduchý a plně funkční. Za týden byl takto krmený potěr dost velký, aby dokázal sežrat své čerstvě vylíhlé sourozence, a proto je zapotřebí mít větší počet nádrží na početnější množení. Rybky po uvedeném týdenním odkrmení, bylo od této velikosti možné dočasně udržet na suché stravě, než bylo naloveno vhodné živé krmivo.

Jinak se bez pochyb pak už dá využít líhnutá artémka - i sladkovodní žábronožka, nebo případně larvy "amano" krevet - C.japonica a jiné známé zdroje.

Pro PetrNovak: Jestli se toho dožiji, tak nejspíš příští týden budu mít čas odpovědět na Vaše otázky. Jen nyní zmíním, že to slovo v uvozovkách - "vyčerpává", znamená vydělení času a vynaložení úsilí na dodatečné vysvětlování, což jak vidět stále trvá a není tím myšleno zdržování a únava čtením Vašich příspěvků. 0.

Děkuji.
Ona ta skepse je také přínosná :-)

Vážený p. Novák,
neviem si vynachváliť Váš seriál článkov o výžive rýb a veľmi si cením Váš prístup k tomuto tématu, ako odborné znalosti. Napriek tomu, že sa zaoberám akvaristikou takmer celý život a začínal som "starou školou " pred desiatkami rokov na potrave takmer výlučne z prírody, dnes sa musím obracať na náhradný zdroj, ktorý predstavuje práve kultivácia v domácich podmienkach a " umelé " krmivá.
Vaše články očakávam zakaždým, ako malé dieťa rozprávku a teším sa na ďalšie pokračovania. Držím Vám napriek skeptickým pripomienkam niektorých členov tohto fóra palce a prajem Vám chuť aj čas, na ďalšie pokračovania.
S úctou, Robert Polák.

Na tom Protogenu jsem si právě všimnul hlavně tetrahymeny, ta je menší než trepka a má takový typicky hruškovitý tvar.
Studenej gel chci ušudlat z té nové receptury zítra, tak z nádrže s dafnou něco oddělím a dám jim ochutnat. Riziko zalepení vidím hlavně u těch jejich filtračních hřebínků. U vířníků nevím, ale možná jim to tlamičky nezalepí. A nálevníci budou spíš chroustat breberky, co na tom gelu narostou.

tak na tom něco bude, slepovat huby by jim to mohlo...ale to je spíš problém horkýho gelu, ten drží při sobě přesně tak, jak říkáš, studenej na tohle skoro netrpí a právě vodou z něj krmím.
Protogen sice na obalu říká, že se skládá z mnoha druhů nálevníků a snad dokonce i vířníků, ale já tam pokaždý neviděl nic, než něco malinkatýho, menšího než trepka, ne tak protáhlého, vypadá to docela uniformě..ale mikroskop nemám, tak to ber s rezervou, uvidíš sám.

Jo, viděl jsem fotky Protogenu (autor Davidkilli), a tam bude taky Tetrahymena pyriformis. Teď jsem sehnal docela zajímavé proteinové hydrolyzáty, tak chci ten Protogen nakultivovat, jestli se ta směs povede rozdělit na nějaké čisté kultury, nebo jestli půjde udržet alespoň trochu v té směsi. Což by mohlo být jedním z výsledků, když tam leješ tu odpadní vodu. Některému nálevníkovi to šmakuje. Když to necháš vyčistit, určitě s tím půjde krmit. Dávej tam menší dávky a častěji.

Odpadní voda z gelového krmiva není vhodná pro filtrující zooplankton (hlavně perloočky). Pokud si všimneš, tak gelové krmivo po procezení na sítu jakoby lehce drží pohromadě. Takže to asi na tomto principu zalepuje filtrační aparát perlooček. Vylévám tu vodu do záchoda. Ale nějaký nálevník by na ní mohl vyrůst, ale zatím jsem to nezkoušel. Teď se mi nějaký objevil v hydroponii s orchidejemi, tak se na něj chystám.

no, abys nebyl zklamanej, mě když chytne lenora, tak zahubím leccos:P
odpadní vodu ze studenýho gelu leju nálevníkovi, co se vylíhl z Protogenu, dvěstě čtverečních centimetrů hladiny pak po týden dokáže vzbudit iluzi, že v místnosti deset na deset na třiapůl mi něco hodně velikýho zdechlo...ale pak se to vyčistí a jsou tam oblaka drobnýho nálevníka, co nevím co je, protože o mikroskopu zatím jen uvažuju:(...ale ještě nikdy se mi nepovedlo sladit to tak, aby oblaka byla zároveň s rybíma novorozencema...no, sice to nijak nešlukuju, protože co potřebuju, to odkrmím žábrou, ale stejně mě to štve
btw, zrovna tu odpadní vodu jsem plánoval jako skvělý krmení, po procezení se mi v kýblu vždycky usadí troška bahýnka, co nezachytí Eisenvortova jednička a ty takhle....má to nějaký důvod, když ryby to žerou už odmalička, že by to blecha nezchroupla?

Kila uděláš, leda když si pořídíš tu lepší techniku, co je na fotce.
Chtěl jsem říct:"Stejně ti chcípne...", jenže on je dost blbuvzdornej. Myslím, že u tebe má šanci na hezké mládí.
Myslím, že se s tím vířníkem dá kultivovat společně i trepka v jedné nádrži. Regulovat trepka se dá tak, že vířník se krmí vařeným žloutkem, kdežto trepka chce krmit syrovým, na vařeném se nemnoží. Oba žerou droždí. Takže kdyby trepky bylo moc a zdálo se, že vířníka potlačuje, krmit jenom vařenými žloutky.
Odpadní vodu z cezení gelů nelít vířníkům ani jinému zooplanktonu do nádrže.

kvůli takovejmhle článkům sem chodím....akorát je trochu blbý, že když se toho někdo chytne a ty ryby mu fakt porostou o dost víc než nám " žábronožka, mražený, suchý", tak sme v řiti:P...čili nenechávám nic náhodě a poprosím Petra, až si k němu zítra pojedu pro gely, jestli by mi neodlil do sklínky trochu toho neřáda, co se ho daj v kubíku denně udělat kila, to by v tom byl čert, aby mi doma nechcíp:)))

Moc parádní článek, mam odchovnu ryb tak jsem vždycky rád za články o výživě ryb a Vy sem píšete moc pěkné články o výživě. Moc Vám za ně děkuji.

Zkusit se to může, ale tady bych zkusil i ocťáky Turbatrix aceti (což nejsou mikry). Ty jsou proti mikrám třetinové a vydrží nejméně 24 hodin živé v nádrži. A dal bych tam okružáky na čištění dna a osobně i trochu dafnií na filtrování vody (nikoliv jako krmivo).

Ok. Momentálně mám v láhvi od okurek nějaké granule pro krysaříka Mášu, ale do soboty seženu jinou. Článek mám vytisknutý, tak ho ještě jednou pročtu.

Ještě jeden, možná hloupý dotaz. Myslíš, že by se tím dali krmit háklivější pancéřníčci? Oni pochopitelně berou artémku, ale nesežerou vše a z práce se vracím kolikrát až večer a do té doby nesežraná artémka pochopitelně podléhá zkáze a já vždy trnu, která pakáž mi pak ten potírek zahubí. Zatím jsem to měl vždy jakž takž pod kontrolou, ale nějakým zbytečných ztrátám jsem se neubránil. Ten vířník, si myslím, že by třeba byl vhodnější. Možná je to pro ně zase moc malé a nerostli by po tom. Asi nezbyde než udělat pokus.

Díky.

Nezkoušel jsem to.
Já ti do Hradce vezmu násadu, vyrob si živé, sháněj láhev od okurek :-)
Dá se s tím odkrmit Iriatherina werneri.

No jo, Petře, ale co z toho minitvorečka po vysušení zbyde, když obsahuje 96 % vody. Řekl bych, že i po nabobtnání to bude moc malé.

Mražení obvykle způsobí to, že krystaly zmrzlé vody uvnitř vířníků poškodí buňky a loricu (obal vířníka) a živiny "vytečou" do vody, když se rozmrazí. To už bych spíš zkoušel toho sušeného.

Jinak, kdyby se chtěl dát někdo do detailnějšího studia poblematiky vířníku, v našich odkazech najdete první typy: http://www.akvarista.cz/... .

Samozřejmě budeme vděčni i za další typy na další zajímavé webové zdroje, a to nejen o vířnících, krmivu a dalších.

Stačí stisknout zelené plus v pravé horní části odkazů a dát návrh. Nebojte se podělit i s dalšími odkazy´na jiná temata - ryby, krevety, typy na výlet apod. Tak do toho O;)

Asi to tím mražením ztratí výživnou hodnotu, že jo?

Dostal jsem vzkaz, že mražený vířník se prodává, ale jsou na něm údajně dost velké ztráty.

Pavel prodává sušeného vířníka na burzách na Pankráci jako standardní zboží v krabičce, asi se to dá najít tady na e-shopu.

Článek nemá chybu. Pro toho, kdo chová ryby s droboučkým potěrem, je tento článek určitě hotovým požehnáním. Asi bude málokdo chovat vířníka na kila, ale jako první krmivo v prvních dnech života na to ta okurková láhev určitě bude stačit.
A hlavně to, že to v nádrži vydrží živý do doby než to některá rybička sežere, je právě skvělé. Tam vidím i docela velkou úsporu času. Za chvíli mě čeká odsávání zbytků (slaná artémka) a vůbec se mi do toho nechce.

Dotaz, Petře. Dá se vířník někde sehnat mražený a není to třeba úplný nesmysl? Stačilo by určitě skutečně miniaturní množství, které by na rozkrmení potírku stačilo. Díky.

Pro NULA:

Vážený pane,

velmi si cením toho, že takový odborník jako vy přispívá do diskuse.
Pokud bych v první polovině února 2012 chtěl aplikovat Vámi navržený postup, nabrat si ze zahradního jezírka vodu, tak bohužel to u mne nejde, protože je všechno promrzlé a elektrické vytápění do venkovních zdrojů nemám. Když objedu okolní rybníky, musím si v první řadě prosekat díru v ledu, abych potom zjistil, že plankton, který zde byl před týdnem, už zmizel. Mezi tím mi potěr zdechne. Když mám vířníka, tak mám nakrmeno dřív, než bych došel k tomu jezírku nebo do auta.
O vířníka pečovat mi moc času nezabírá, to se během dne počítá spíš na vteřiny než na minuty. Když ho nepotřebuji, převedu ho do extenzivního režimu, stačí pak jednou týdně lehce přikrmit. Každopádně s tím moc práce není.
Článek je napsán dost podrobně právě proto, aby byl použitelný i pro specialisty. Pojem řadový akvarista mi není v tomto smyslu příliš jasný, protože podle dotazů v sekci Diskuse to vypadá tak, že řadový akvarista má doma jedno akvárium, v něm splácány dohromady paví očka, neónky, pancéřníčky, ancistrusy, skaláry a závojnatky. Kdybych chtěl psát takové články, jak Vy si to představujete, tedy články pro tuto kategorii tzv. řadových akvaristů, tak bych psal na jiný web. Takovéto „řadové akvaristy“ nepodceňuji a vážím si jich, ale každý si musí projít nějakým vývojem. Já osobně rozděluji akvaristy na začátečníky a různě pokročilé, včetně profesionálů. Ten vývoj každého akvaristy by měl být podpořen tím, že zájemce o akvaristiku bude mít dostatek informací a návodů, jak postupovat. Pokud se napsání podrobnějšího článku někoho dotklo, tak lituji, ale upozorňuji, že článků o kultivaci různých druhů živých krmiv bude více. Každý nemá doma zahradní jezírko a situace na rybnících je spíše horší.
Pokud Vás moje příspěvky zdržují, tak se omlouvám, ale každopádně jsou Vaše příspěvky pro někoho určitě zajímavé. Viz Váš příspěvek k článku o sacharidech, kde jste napsal, že zavíječ voskový nepotřebuje k výživě med. Pořád čekám na to, že zveřejníte Vaši recepturu na náhradní umělé krmení zavíječe v umělé kultivaci bez použití medu, protože to je jedno z živých krmiv, jimiž lze nahradit například jepice, ceněné chovateli cichlid a jiných větších ryb. Určitě byste se dostal do odborné literatury a tato receptura by byla spojena s Vaším jménem, podobně jako je například uváděna Haydákova receptura. Myslím, že receptura určitě nemá více řádků, než jste napsal v posledních dvou dnech na tento web. Takže si prosím najděte více času mezi směnami a podělte se s námi o Vaše zkušenosti. Jistě by to ocenilo více čtenářů.

S úctou
Petr Novák

Pane Nulo, nejste zrovna řadový akvarista, máte dost specifický přístup :o) A nesuďte jiné podle sebe, co vy považujete za scifi, někdo může brát jako zajímavé zpestření. Nevnucujte nám svoje názory nebo si napište taky nějaký článek, rád si jej přečtu.

Pro PetrNovak:

Jak často asi "řadoví" akvaristé odchovávají druhy ryb, jejichž potomstvo potřebuje takovouto specifickou potravu, aby trvale dvakrát denně o vířníka pečovali a láskyplně na něj stále mysleli? Stačí být delší dobu nepřítomen, zapomenout, být zaneprázdněn a vířníci opouštějí scénu.

Pro občasné a nahodilé množení akvarijních ryb, kde tak drobná živá potrava je potřebná zhruba týden, než se může začít krmit většími sousty, se volí jiné metody a chov vířníka bude strategií pro specialisty, jak jsem v prvotní reakci uvedl.

Nebudu víc téma rozvádět. Vaši aktivitu v psaní článků celkově posuzuji jako vzorový příklad přínosné tvořivosti a moje příležitostné vyjádřené názory mají poněkud jiný význam, než mařit Vaše vynakládané úsilí. S pozdravem 0.

Mám po šichtě, plus činnosti doma po příchodu a nejsem naladěn, abych radil a oponoval s podrobnostmi do rána. Jenže se asi víc jak týden k počítači s větším časovým potenciálem nedostanu, tak se sebezapřením pustím nějakou tu větu.

Pro WhiteCrow: To snazší řešení pro moji vlastní situaci a potřebu spočívá v tom, že vezmu kýbl - vědro, vyjdu na zahradu, naberu jinou nádobou z jezírka vodu, kterou přes monofilovou, někdy i jen punčochovou síťku vleji do kýble (možno tak postupovat i u vhodných vod v krajině), v rybárně do kýble vložím ohřívač a vzduchování a vytemperuji vodu v kýblu na teplotu té, co je u plůdku, nad-krýt to vzduchování, bublinky prskají do okolí. Pak přes komorovou jemnou síť od plůdku odeberu kýbl vody a nahradím ji tou připravenou s živou potravou. Po tomto úkonu mám několik dní klid, záleží na množství rozplavaného plůdku i jeho žravosti. Dalo by se uvést k tomu víc podrobností.

Specializovat se na chov vířníka a množit jej pro chovatele, kteří odchovávají doma rybky, by při dostatku pravidelných odběratelů šlo.

O ostatních alternativních možnostech na čem odkrmit nejranější stádia rybí drobotiny se mnohokráte porůznu psalo (hledat a né čekat na hotové). V nouzi, když není zdroj živého, se plnohodnotné sušené krmivo velikosti 00, nebo důkladně rozmělněné jiné (dělám to pomocí matic v uzavřené umělohmotné nádobě)vločkované, granulované krmivo, umístí do nádobky, přes kterou se natáhne kousek monofilu, uhelonu a po obrácení nad hladinou třesením se sype krmný mikro prach, který z hladiny a po rozptýlení pod hladinu i ve vodním sloupci rybí larvy loví. Přidají se drobní plži nebo krevetky, aby odstranili nevyužitou část krmiva, vodu nutno pravidelně obměňovat. Dost nebudu tu z toho dělat diskusní fórum. Ještě mě navíc, jako obvykle "vyčerpává" PetrNovak.

Ona ta "práce zatěžující zálibu" je následující:
Technické zázemí (viz foto Romana Raka) je stará láhev od okurek a vzduchovací kámen, přívodní hadička i kámen jsou víc než 25 let staré.
Vířníky krmím dvakrát denně, 1 x droždím, 1 x žloutky, potom půl lahve odliju do nádrže s potěrem, doliju vodou. O víkendu přeliju obsah láhve do čisté láhve bez usazenin na dně.

Klobouk dolů, pěkně odvedená práce, nejen po teoretické, ale hlavně i po praktické stránce.

to Nula: Mohu se zeptat, v čem spočívá snadnější řešení? Sem s ním O;))) Mohu vířníky doma kultivovat, nebo si je možná někde koupit (?), nebo krmit něčím i jiným, než jsou vířníci. Každé takovéhle téma je myslím vděčné při odchovech drobounkých potěrů. Děkuji za info.

Článek je určitě obsahem zajímavý a pro mnohé lačné čtenáře v lecčems přínosný (palec), ale při dnešních starostech a povinnostech zaměstnaných lidiček je každá další práce zatěžující zálibu únavná a odrazující.

Vymezit prostor, ten vybavit potřebným zařízením a hrát si s vířníkem můžou nezaměstnaní, nebo ti, co se odchovem ryb živí, aby se to vyplatilo, ale jistě i ti co se doma jinak nudí a rádi kutí.

Naštěstí v mém případě si můžu dovolit snazší řešení.