Hmm, nějaké mšice (někteří jedinci jsou sytě červení, možná by to mohla být ta co syntetizuje karotenoidy) se mi množí v 50L akváriu bez krycího skla, kde k hladině a nad ní vyrůstá spousta limnophilly a ceratopterisu (i když nejvíc jich bylo na květu barclaye, kde jsem si jich poprvé všiml). Hladina klesla odparem, hodně rostlin se dostalo nad hladinu a mšice se hodně namnožily. Po dolití populace klesla, ale stále se drží na dostatečné úrovni. Už měsíc nemusím v akváriu krmit :)

Perpetuum mobile :)

Zajímavý článek, ale blbnout se mšicemi raději nebudu :)

Jo pozoroval jsem často, jak to vždy velmi slyšitelně praskne, když komár vletí mezi mřížky lapače v potravinářských provozech a teplokrevné savce - vepříky na jatkách jsem, též omračoval elektrickými kleštěmi o síle 70 voltů.

...., krmit škvarkama?

Viděl jste hmyz z tohoto lapače? Ten jako škvarek nevypadá. Ostatně zvířata na jatkách se také zabíjejí elektrickým výbojem.

Ty mšice opravdu mnohé ryby nechtějí žrát, takže jen občas je nabídnu pouze venku "letněným" žravějším druhům.

....'zabíjí elektrickým výbojem'...., krmit škvarkama?

Petře, tak to supr inspirace s tím lapačem. Příští rok jdu do toho.

Mám bohužel úplně stejnou zkušenost jako SoRex. Mšicí dostatek, ale ryby je nesnášejí - nesežerou je ani omylem. A to jsou druhy, které jinak jakýkoliv hmyz milují a hltají ho bez rozmyslu - gambusie, polozobánky, velké heterandrie... Nežerou mi to ani mečovky, které zblajznou bez problémů ploštěnky. Na těch mšicích jim musí něco vyloženě vadit. Ale je možné, že jiný druh by uspěl lépe.

Na odchyt nočního hmyzu by asi bylo lepší použít speciální "modrou" žárovku, co se používá do lapačů komárů a much v potravinářských provozech, případně i se zabudovaným ventilátorem, který vzduch kolem žárovky tlačí do síťky. Ono se i něco takového dá koupit.
Ona stačí i lampa pro chytání hmyzu v potravinářských provozech (bývá větší), která je rovnou zabíjí elektrickým výbojem, tam už se mrtvý hmyz sklízí na dně. Mimo jiné hmyzáci létali i v posledních 14 dnech, když byly teploty kolem 8 st. C, ale moc jich nebylo.

Kdysi jsem to zkoušel. Nelisoval jsem to, ale dalo to dost práce. Hlavně nachytat dostatečné množství. Navíc, nejsem znalec,m který hmyz je třeba nevhodný (jedovatý), takže se to muselo přebrat - hrozná práce. Asi by to bylo drahé a málokdo by to koupil. Bohužel pro mnoho lidí bylo problém utratit 75 Kč za dva měcíse za časopis AT, tak pochybuji, že by platili takové 2 stovky za kilo hmyzu. Spíš bych řekl, že by to stálo víc.
O tom, jaké perfektní krmení je polétavý hmyz, psal před lety Dr. Frank, právě ve výše uvedeném AT. Mě už několik let zraje v hlavě plán na osvícení bílé plachty, svedené do trychtýře a pak do nádoby. Možná by výnos nebyl špatný.

Proč se neprodává slisovaný mražený hmyz? Kdo se s tím má chovat doma? ;-) Nitěnky a patentky živé/mražené v lednici jakž-takž ještě projdou, ale s neustále unikajícím hmyzem je potíž .... ;-)

Před tím zavlečením na splývavé rostliny v akvárku, jak o tom píše SoRex, musím taky varovně upozornit. Na kytky to má neblahý vliv a velmi obtížně se všude rozlezlé a poschovávané mšice, pak dají zcela - trvale vyhubit.

Při krmení hmyzem je osvědčené jej nejprve nechat krátce v chladničce, nebo mrazáku chladem znehybnit, vytřídit a pak nasypat po malých dávkách na hladinu, kde po něm dobře "jdou" tetry, cichlidy, gavůni, dánia s parmičkami a dravější odrostlé živorodky.

Napsal jsem pouze vlastní letitou zkušenost, nic víc tím nesleduji. 0.

Docela už se těším až mšice budou-hned to vyzkouším.Určitě je spestření jídelníčku ryb vítáno a nad živou potravu není.

Prakticky každé léto mám mohutnou invazi mšic přímo na rostlinách v akváriu. Abych to vystvětlil; kvůli mláďatům živorodek mám v akváriích velké množství růžkatce, který splývá na hladině a právě tam, na neponořených lístcích a stélkách mšice sají. Bývá jich opravdu velké množství, ale mám smůlu, protože moje ryby (výhradně živorodky) je vůbec nežerou. Dokonce ani tehdy, když je seberu z rostlin a lehce rozmáčknu pod vodou.

Oldo, zrovna na těch borovicích se po teplé zimě vyskytují docela vzácnější druhy mšic. Teď v zimě se dají na vojtěšce sbírat černá vajíčka mšice hrachové. Ale pěstovat hrách je otrava. Lepší jsou ty obilní.
Ty hormony jsou trochu jiného typy než z obratlovců, to se typicky nerozděluje na estrogeny a androgeny. Tady hlavně funguje hormon ekdysteron, viz článek. Ale ekdysteron se dá doplňovat uměle.
Kultivace je trochu náročná, jde o to, zavést v tom rutinu, ale je to zase změna v krmivu, pro nějaké náročnější ryby.
Jinak jsem teď těsně před zámrzem máchnul síťkou taky v jednom rybníku a padnul jsem na zadek, co jsem tam našel za špeky. A to jsem myslel, že tam nic nebude.

Už se úplně vidím, jak zjara odýchávám růže před barákem ;-)
Opět zajímavý článek.

Musím se přiznat, že zkrmuji kde co, ale toto mě nenapadlo. Na mé minizahrádce mám na jaře mšice na borovicích (černé) a na jabloni (zelené). Pěstování mi připadá docela složité a vlastní krmení jakbysmet. Ale na jaře jich pár zkusím setřepat do nějaké skleničky, než přistoupím k chemickému hubení. Za pokus to stojí, ale přeci jen budu opět máchat síťku v rybnících a opět se pokusím o chov slané žábronožky, jejíž letošní násada mi úspěšně přežívá v jednom menším akváriu. A přibývá i vajíček.

P.S. Jako obvykle po teoretické stránce výborný článek. Mě na tom nejvíce zaujaly ty hormony. Jsou to samice, tak by to měly být nějaké samičí hormony a jelikož u ryb záleží na samičce, jestli něco nakonec bude, tak by to stálo za nějaký výzkum. Ale to už vidím jako práci pro odborníky.