Jako hostitelská rostlina je problematická kukuřice, protože ta nejlépe roste při délce osvitu kolem 12 hodin, což není vhodné pro mšice. Musí se potom upravit světelný režim pro předpěstování.
Další podobně použitelné jsou obilní mšice kyjatka obilná Sitobion fragariae a brvnatka travní Rungsia maydis.

Obecně vhodné podmínky pro kultivaci mšic

Teplota
Optimální teploty u jednotlivých druhů jsou uvedeny, nejvhodnější jsou teploty kolem 20°C. Při nižších teplotách se prodlužuje vývojový cyklus a zvyšuje riziko líhnutí okřídlených jedinců.

Délka osvětlení
Délka osvětlení je velmi významná. Osvětlení 15 – 16 hodin nejvíce podporuje partenogenetické množení bezkřídlých jedinců. Zkracování osvětlení na 12 hodin a méně zvyšuje riziko vzniku okřídlené létající generace.

Vlhkost vzduchu
Primárně vlhkost vzduchu nemá vliv na vlastní rozmnožování mšic, ale ve vlhkých podmínkách se více tvoří entomopatogenní houby, které napadají mšice. Proto se vlhkost vzduchu zásadně záměrně nezvyšuje a v případě potřeby se naopak snižuje. Vhodná vlhkost vzduchu je 70 % a nižší.

Pěstování hostitelských rostlin
Jako osivo hrachu se může použít neloupaný hrách, který se běžně prodává balený jako potravina. Obiloviny, jako pšenice, ječmen, oves se kupují v prodejnách zahrádkářských potřeb nebo hobby prodejnách jako krmivo pro zvířata. Před zasetím je velmi účelné osivo namočit na 24 hodin do vody, nejlépe za teploty 20 – 30°C, případně v průběhu máčení vodu vyměnit. Výrazně se tím urychlí vzcházení osiva.

Po namočení se osivo vloží do substrátem naplněného květináče nebo jiné vhodné nádoby a zakryje přibližně dalšími 2 cm substrátu. Substrát se zalije a na povrchu případně ještě zvlhčí postřikovačem. Podle požadavků na další manipulaci se jako substrát může použít zahradní zemina, komerční směsi zemin určené pro výsadbu rostlin, rašelina nebo perlit či keramzit. Může se použít i kultivace ve formě hydroponie.

Je nutno počítat s tím, že pro úspěšné množení mšic je nutno mít v zásobě neustále dostatečné množství předpěstovaných hostitelských rostlin. Výhodou je, že to nemusejí být rostliny příliš staré a vyzrálé, protože mšice naopak vyhledávají mladé rostliny s měkkými tkáněmi. V nouzi, pokud získáte násadu mšic a potřebujete nutně hostitelské rostliny, se v případě kyjatky hrachové může použít vojtěška nebo jetel, které rostou běžně i planě přes zimu, nebo jiné bobovité rostliny. V případě obilních mšic lze použít běžné rostliny z čeledi lipnicovitých, tedy typické trávy vyskytující se v trávníku. Každopádně je však potřeba co nejrychleji zasít osivo pro vypěstování mladých hostitelských rostlin s měkkými tkáněmi. Je nutno počítat s tím, že hostitelské rostliny po nasazení mšic nevydrží dlouho a uschnou a musí se často obměňovat a udržovat zásobní kultura rostlin.

Hnojení a zavlažování rostlin
Hostitelské rostliny, na kterých se mšice kultivují, je potřeba vydatně zavlažovat a hnojit dusíkem. Rostliny napadené savým hmyzem mají velkou spotřebu vody a mšice potřebují vysoké dávky dusíkatých látek ve šťávě rostlin. Nejvhodnější jsou ledková (dusičnanová) hnojiva kvůli rychlé využitelnosti dusíku rostlinami. Plně vyhovující je používání komerčních zahrádkářských hnojiv, určených jako startovací na začátku vegetace. Jejich dávkování je možné zvýšit na 4 – 5 násobek doporučené dávky, v některých případech je možné vyzkoušet až desetinásobné dávkování (zejména u obilovin a trav). Jakékoliv zvýšené dávkování je však nutné individuálně vyzkoušet podle značky hnojiva a použité rostliny, předávkování hnojiva zvýšením koncentrace v roztoku může způsobit osmotický kolaps a zvadnutí rostliny (rostlina ztratí schopnost vstřebávat hnojivo kvůli vysoké koncentraci roztoku). Hnojí se nejlépe zálivkou roztokem hnojiva. Takzvaná „zásobní hnojiva“ vzhledem ke krátkodobosti kultury nemají význam.

Osvětlení
Délka osvětlení předpěstovávaných rostlin by měla být nejméně 12 hodin, lépe však 14 – 16 hodin, což vyhovuje obilovinám i hráchu.

Krmení mšicemi
Pro následné zkrmení se mšice mohou z rostlin setřást, nebo se část či celá rostlina vloží do akvária či terária. Také se může využít obranného reflexu mšic proti býložravcům, kteří spásají porost. Reflex je založen na rozlišení zvýšené vlhkosti a teploty vzduchu, který je vydýcháván býložravci. Když zvíře na rostliny dýchne, mšice se okamžitě pustí rostlin a spadnou na zem. Stačí potom rostlinu dát nad vhodnou podložku a dýchnout na ni.
Při požadavku uchování mšic na pozdější dobu je možno mšice uložit ve vhodném obalu na několik dní do ledničky při teplotě kolem 5°C.

Srovnání kultivace octomilek a mšic
Srovnání náročnosti kultivace mšic a octomilek je nejvíce používaným kritériem tohoto krmného hmyzu.

Substrát
Pro kultivaci octomilek se musí připravit substrát, jehož kvalita ovlivňuje i kvalitu mušek jako krmiva a snadnost manipulace s nimi. Substrát pro kultivaci octomilek je oproti mšicím podstatně dražší a příprava složitější. Rostliny se musí každý týden zasít nové, ovšem substrát na octomilky se musí připravovat také poměrně často, záleží na metodě kultivace. Substrát pro octomilky je připravený do hodiny, mladé hostitelské rostliny narostou až za dva týdny. Zásadní nevýhodou kultivace mšic je nutnost vypěstovat ve světelně a tepelně náročnějších podmínkách předem hostitelské rostliny a trvale udržovat další připravené květináče s trsy nových rostlin. Rostliny musí být vhodně odděleny od porostu se mšicemi. Předpěstování rostlin je komplikací kultivace mšic, zejména u kyjatky hrachové.

Rychlost množení
Mšice jsou produktivnější než octomilky. Jedna generace malých octomilek má cyklus 3 týdny, u velkých octomilek 5 týdnů. Generace mšic má cyklus 1 – 2 týdny.

Teplota
Pro kultivaci mšic se používají teploty kolem 20°C, pro kultivaci octomilek kolem 25°C.

Vhodnost jako krmiva
Srovnávat, zda jsou lepší octomilky nebo mšice jako živé krmivo má asi takový význam, jako přemýšlet, zda jsou na autě důležitější kola na levé nebo pravé straně. Mnozí akvaristé vědí, že když nakrmí octomilkami první den, tak je některé ryby přijímají s velkou chutí, druhý den je zájem výrazně menší a třetí den si jich nevšimnou. Krmiva by měla mít pestré složení a to platí i pro živá. Ideální je v jedné krmné dávce podat více druhů živých krmiv. Pokud se někdo dostane na úroveň vlastní kultivace živých krmiv, mšice jsou jednou z možností, která stojí za vyzkoušení. Jako u většiny uměle kultivovaných živých krmiv je to spíše otázka praxe a rutiny. Nelze předpokládat, že by mšice byly použitelné jako běžné krmivo pro odchov mladých ryb u produkčních chovatelů, ale mohou být použity u chovných ryb jako zdroj hmyzích hormonů a dalších živin, které podporují rozmnožování.