Problém je v tom, že před 30 roky by se takováto kniha dala vydat v nákladu 5000 výtisků, teď bude problém prodat 500. No, pokud z toho sejde, tak má Pavel vystaráno na další 3 roky s články o výživě.

Váš záměr napsat o tomto tématu knihu jednoznačně podporuji. Už jen z důvodu, že dnes sehnat opravdu kvalitní akvarijní knihu je oprvadu umění a vznácnost. Ne nadarmo se mnozí znáš stále a stále vracejí ke knihám pánů Franka, Zukala a Krčka.

Z této oblasti mám zpracovány články o kultivaci živého krmení, doma nebo i profesionálně, týkající se asi 20 skupin různých bezobratlých živočichů, přičemž v každé skupině se jedná o jeden i více živočišných druhů. Některé informace považuji za velmi zajímavé. Jenže předběžný záměr je udělat z článků celkovou knihu o výživě akvarijních a terarijních živočichů. Takže články budou jako kapitoly v této knize, a pouze pokud by z tohoto záměru sešlo, tak se ocitnou na webu.
Mimochodem již pouhý záměr napsat knihu vzbudil dost negativních emocí.

Děkuji za bleskovou odpověď, pane Novák. V mém prvním dotazu jsem zapomněl pochválit Váš vynikající článek, tak to teď napravuji. Jen závěrem ještě jeden dotaz. Neuvažujete napsat článek o domácí produkci živého krmení? Ptám se na to, pro přečtení Vaší odpovědi Martinovi. Děkuji za odpověď

Ona je biochemicky obecně nepatrně lepší spíš chlorella, ale každopádně doporučuji co nejpestřejší výživu, takže pokud možno používat obě, a k tomu z rostlinných zdrojů špenát (podporuje tření obsahem ekdysteroidů - "hmyzí svlékací hormony"), kopřivy atd. Rozhodně nedoporučuji pouze a jenom chlorellu jako jediný "zelený" zdroj. Totiž obsažený chlorellin může při vyšších dávkách v krmivu některým rybám dělat potíže.

Jestli jsem dobře pochopil článek, tak chlorela je lepší pro býložravé ryby ( jako třeba tlamovci z Malawi) a pro ostatní ryby spíše spirulina?

K dotazům na barvení ryb karotenoidy:
Je jich hodně, i když se pokaždé mých článků netýkají. Na základě opakovaných dotazů je z vrozené lenosti tedy řeším napsáním souhrnného článku. Ne, že bych nerad odpovídal zejména akvaristkám, kterých by si pánové provozující tohoto koníčka obecně měli vážit jako bytostí, které je dokážou pochopit (kdežto manželka je nechápe :-), přestože nedosahují jejich úžasné odbornosti. Ale mám také jinou práci, nebo se tak alespoň tvářím. Článek je zhruba dopsán, až se z toho vyspím a vystřízlivím, tak opravím chibi. Pak tam Roman udělá krásnou grafiku a dodá slušnější vzhled, než v jakém stavu jej dostane ode mne, no, a pak to pustí na web. Kdo si počká, ten se dočká...a nebojte se diskutovat.

Pro Sunny:
Pokud bych chtěl používat jako zdroj karotenu rostliny, tak bych volil vyzrálý materiál, kde bude vyšší obsah barviv. Rozhodující je ale, jestli to budou krevetky žrát. Čili pokud vyzrálé části žrát nebudou, ale mladé ano, tak samořejmě se jim mohou dávat.

Pro Martina:
Z těch patentek to nebude krev, ale barvivo patentek (ne umělé), ale i to může být určitou známkou zpracování.

Děkuji velmi za vyčerpávající odpověď. Ještě k těm kopřivám - je jedno jaké listy, nebo upřednostňovat např. špičky mladých výhonků, mladé vrcholové lístky jako se to dělá s některými léčivými bylinkami, čajem apod? Nebo to je v tomto případě jedno? Děkuji předem.

Co se týká toho mraženého je od Aquamastru (Pavle promiň za reklamu). A když jsem skoušel i jiné značky tak po patentkách zůstala voda krvavá, u téhle značky je to jen čistá voda. Masem savců mne ani nikdy krmit nenapadlo, vždyť to není pro ryby přirozený.

Majitelem zmiňované nádrže je hasičský sbor a nikdo o tom, že by si tam nasadil ryby neví. Zas se mi, ale zdá škoda ty rybky vyvraždit jen kuli par dafniím. To radši zůstanu u mraženého, které mám odzkoušené a zatím jsem si sním nic nezavlekl.

Martin Honzejk

Jde o to, co je míněno jako mrazené krmení. Hygienická rizika u mrazených nítěnek, komárů a pod. jsou opravdu velká, pokud neznáte původ zdroje. Podle zmínky o krvi se spíš jedná o nějakou svalovinu teplokrevných zvířat, tak ta není vhodná spíše principiálně kvůli špatné stravitelnosti a velkému množství dusíkatého odpadu.
Pokud jsou tam karasi jako chovný materiál majitele nádrže, tak se nedá nic dělat. Pokud jsou tam jako zavlečený plevel (někdy i vodními ptáky jako jikry), tak přihnojením nádrže močovinou nemusejí přežít, ale močovina podpoří růst řasy a tou se živí plankton.

Děkuji za odpověď. Mražené používám od jedné renovované firmy (nechci dělat reklamu) a jsem sním nad míru spokojen. Po rozmrznutí zůstane jen malá loužička čisté vody a nikde ani stopy po krvi, nebo jiném znečištění. Měl jsem přístup k velmi kvalitnímu živému krmení, v nevyužívané hasičské nádrži. Bohužel tuto nádrž letos někdo osadil rybami (asi karasi), a proto radši z tohoto zdroje krmivo zatím neberu. Ostatních zdrojů jako jsou chovné rybníky se obávám, z důvodů možnosti zavlečení si parazitů a nemocí.

Martin Honzejk

Děkuji moc, takhle mi to navedení základním směrem stačí. Prohledám všechnu diskuzi i ty Vaše příspěvky a velmi rád si počkám na ten podrobnější článek, teď opětovné publikování by bylo opravdu nošením dříví do lesa.

Pro Karla Vránu:
Omlouvám se, ale téma je to dost obsáhlé. Ale v diskusi týkacící se používání barviv (astaxanthinu) jsem již dříve podal vysvětlení, které by mělo postačovat alespoň pro začátek, kromě toho jsem v posledním týdnu také k tomu diskutoval. Mám jej schované na flešce, ale opakování odpovědi by bylo asi trochu zbytečné, když už na diskusi je k dispozici (aby mne Roman neposlal na trestnou lavici :-). Ale mohu jej na žádost opakovaně vložit. Kromě toho připravuji podrobnější článek, který toto velmi často žádané téma snad trochu více osvětlí.

Přeji krásného dne. Chtěl bych se zeptat na kapri koi (a obecně na studenovodní "barevné ryby). Zde by bylo lepší též krmit s větším poměrem spiruliny, než chlorelly, abychom dosáhli lepšího "barevného" výsledku? Nebo oproti tomuto zelenému krmení je lepší (teď myslím už obecně pro všechny akvarijní a jezírkové ryby) přidávat do směsi astaxanthin v nějaké formě (případně jaké?). Děkuji velmi. Karel Vrána

Pro Martina:
Mám velmi špatné zkušenosti s živými krmivy poškozenými průmyslovým znečištěním. Když plankton, tak z místa, kde je menší riziko znečištění. Více se přikláním k živým krmivům vlastní výroby, kde se dá navíc dělat bioenkapsulace vlastní směsí živin, čili živé krmivo před podáním rybám ještě nacpat kvalitními živinami. Dá se vytypovat i menší nádržka bez rizika znečištění, kam se nasadí vhodný plankton a přihnojuje se močovinou. To je také něco podobného vlastní výrobě.
Mraženému krmivu moc nevěřím. V první řadě mrazem (krystaly zmrzlé vody) jsou potrhané buňky, takže jejich výživný obsah po rozmrazení uniká do vody. Pochybuji, že by zpracovatelé použivali před zmrazením aplikaci trehalózy na ochranu před tímto poškozením. Pokud by tvrdili, že trehalózu používají, tak pozor, to se dá snadno poznat po rozmrazení na lepším vzhledu krmiva.
Za ještě větší riziko považuji kontaminaci nežádoucími mikroorganismy a toxickými látkami. Ostatně o tom jsou v diskusi v poslední době zmiňované opakovaně negativní zkušenosti s úhyny ryb po podání zakoupeného zmrazeného živého krmiva.
Čili za nejlepší kombinaci považuji kombinaci umělého krmiva a živého krmiva z vlastní produkce. Produkční chovatelé to takto řeší. Z umělých krmiv upřednostňuji gelová, snadněji se vyrábějí směsi z dostupných živin a může si je každý dělat sám o poměrně vysoké kvalitě. Pokud by byly problémy s ochucením, osvědčuje se podávat gel nadvakrát, první dávku malou, ta ryby vyděsí, že už jiné nebude, a za čtvrt hodiny dát normální dávku.

Odpověď Sunny:
Děkuji za Váš dotaz. Pokud je v nádrži dost řas, považoval bych krmení krevetek sušenými řasami za trochu zbytečné. Chlorellu v tabletách považuji za nevhodnou, protože s vysokou pravděpodobností je rozemletá a živiny z ní unikají do vody, asi jako když z papírového pytlíku vypadne svačina na mostě a zůstane v ruce ten pytlík. Při dávkování mleté chlorelly se více kazí voda. Lepší pro tyto účely je sušená spirulina, ta se nemele. Řasy příznivě ovlivňují barvu krevetek kvůli obsahu karotenoidů. Podobně můžete vyzkoušet u krevetek krmení spařenými kopřivami, ty obsahují hodně karotenoidů, minerálních látek a vitaminů.

Perfektní článek a už se těším na další.

Jen by mne zajímalo jestli je podle vás lepší krmit sušenou (gelovou) potravou, nebo používat a kombinovat mražené a živé krmení?

Martin Honzejk

Chtěla bych se zeptat na vhodnost spiruliny a/nebo chlorelly na krmení krevetek. Podle textu mi vyplývá, že asi vhodnější by bylo vyšší zastoupení chlorelly. Krevetky mám už od prvních dob, co se objevily v akváriích, tedy ještě dříve, než se pro ně začala vyrábět specializovaná krmiva. Tehdy jsem je krmila různými tabletovými krmivy pro krunýřovce, občas v lékárně koupila tablety chlorelly. Ta jim chutnala znamenitě, i když to nebylo zrovna levné (speciální krmiva pro krevetky dnes nejsou o moc levnější). Je správné krevetky (vím potřebují i jiné výživné látky, minerály apod.) občas přikrmit tabletkou čisté chlorelly? Je pro ně výživnější, než třeba řasy z akvária? Při předávkování tabletkami - nezkazí nějak rychle vodu oproti klasickým krmivům (nikdy se mi to nestalo, vždycky byly "rozebrány" za pár hodin). Má chlorella/spirulina vliv na červené vybarvení krevetek, případně co jim podávat aby byly červeňoučké (mně třeba funguje dobře moina). Omlouvám se za vícero otázek, moc děkuji za hezký článek a těším se na nějakou odpověď na tohle velmi zajímavé téma.